Heraldika Zašové a Veselé
Heraldika se v posledních desetiletích dostala do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Každé město, každá obec má svůj znak, svůj prapor. Jak vznikaly a jak vypadají?
Heraldika se v posledních desetiletích dostala do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Každé město, každá obec má svůj znak, svůj prapor. Jak vznikaly a jak vypadají?
Zašovský jez s jádrem betonovým a obkladem dřevěným byl na řece Rožnovské Bečvě postaven v roce 1926 majiteli vodních práv za příspěvku regulačního fondu obnosem 32 090.0 Kč. Majitelem jezu jsou majitelé vodního práva p. Artur Bažant a Richard Hříva ze Zašové. Tito se zavázali k udržování jezu a lícních zdí.
Měl jsem to štěstí a setkal se při srpnové návštěvě roku 2010 s paní Annou Martinkovou – tehdy nejstarší občankou Zašové. Naše povídání se točilo kolem vzpomínek na dětství, rodinu a události, kterých za to století nebylo málo … Vždyť jí do života zasáhly obě světové války, doba bídy a hladu i čas radosti a štěstí.
Amatérské divadlo bylo dříve standardní součástí společenského života v obci. Téměř každý spolek měl ambice, poprat se s nějakým divadelním kusem a slavnostně jej uvést pro pobavení spoluobčanů.
Zajímavou historii má Zašovská obecní pečeť. Podrobně o tom píše bývalý kronikář pan Zdeněk Poruba v knize o Zašové, která vyšla v roce 2003.
O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.
Spoustu informací o Zašové a její historii najdeme na internetu – ty nejzajímavější si dovolím shrnout zde …
Jak jistě víte, svého času byla Zašová proslavená svými „Zašovskými kytičkami“. Jaká byla jejich historie najdete v odkazu na plnou verzi publikace Zašovské kytičky o typických zašovských krajkách. Autorem je Richard Sobotka a můžete se zde dočíst mnoho zajímavého …
Výtvarné zobrazení narození Ježíše Nazaretského v městečku Betlémě se rozšířilo ve 4. stol. v katolické Itálii, zde v 17. století betlémy zlidověly. V českých zemích se zvyk stavění betlémů ujal koncem 18. století.
Nevím kolik lidí zná jméno zašovského rodáka Ferdinanda Škrobáka. Povědomou zmínku o tom, že se jedná o muzikanta, mi doplnil obsáhlý článek, který se mi náhodou dostal do rukou.