Výročí roku 2024
Jaká výročí si letos si připomeneme ? Sepsala Marcela Janišová …Bývá zvykem si na přelomu roku nejen vzpomenout zásadní události roku odcházejícího, ale podívat se také na výročí, která si v tom nadcházejícím roce připomeneme. Z těch hlavních, týkajících se Zašové a Veselé, jsem z knih o historii obou obcí vybrala následující:
Před 310 lety, 2. srpna 1714, byl položen základní kámen nového kamenného kostela, jehož výstavba byla iniciována Karlem Jindřichem ze Žerotína. Připomeňme, že předtím byl v Zašové kostel dřevěný, který stával v místě dnešního parčíku před kostelem. To, jak mohl vypadat, můžete vidět v mobilní hře o trinitářích.
O osmdesát let později, v roce 1794, získal část objektů bývalého trinitářského kláštera pan Anton Riemer z Hranic, který v místě zřídil bělírnu plátna.
125 let si připomeneme od zřízení prvního poštovního úřadu v obci v roce 1889. Před 105 lety v roce 1919 byla v Zašové založena pobočka Sokola Valašské Meziříčí.
Před 100 lety (1923–1924) byla přes obec vybudována centrální komunikace a vystavěn betonový most přes místní potok.
V roce 1924 bylo v obci napočteno 51 živností.
Před 60 lety, r. 1964, byla dokončena stavba domu služeb a zahájena stavba kanalizace.
V roce 1979 bylo zprovozněno nové kino (jehož provoz byl ukončen o 25 let později roku 2004 kvůli trvale malému zájmu občanů o filmová představení) a tělocvična v dolní části obce.
V tomtéž roce se asanovala stará budova a začala se stavět nová budova MNV (dnešní obecní úřad).
Letos si připomeneme 30 let od vzniku firmy TWW s.r.o. vyrábějící dřevěná okna (1994).
V témže roce byla dokončena přístavba stravovacího zařízení u základní školy (zahájena v roce 1989), jejíž součástí byly dva byty pro učitele.
Ve Veselé byla v roce 1994 dokončena rekonstrukce úpravny vody a vodojem o obsahu 100 m³ a Cobbler pokračoval v rekonstrukci vodovodních řádů o celkové délce 540 m.
Již 25 let se v prostorech bývalé kočárkárny zdravotního střediska vydávají léky. V témže roce, tj. 1999, byla dokončena rekonstrukce domu č. 419 (Frňkovo) na čtyři bytové jednotky.
Před 20 lety v roce 2004 byla dokončena generální oprava varhan ve veselském kostele sv. Martina, která si vyžádala částku 100 tis. Kč.
Patnáctým rokem u nás bude letos svou službu vykonávat Jiří Polášek, který se na jaře r. 2009 stal administrátorem zašovské farnosti po P. Vojtěchu Daňkovi. Novým duchovním správcem Zašové a Veselé se stal r. 2011.
Před 10 lety 4. ledna 2014 zahájil Valašský bál první plesovou sezónu v novém kulturním domě vystavěném dle návrhu Ing. Petra Vinklárka.
Na rok, do nějž vstupujeme, připadají i dvě smutnější výročí.
Válečné, dotýkající se našich předků: 28. 7. 1914 (před 110 lety) vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, a tím začala první světová válka, v níž zahynulo i mnoho zašovských mužů.
15.března 1939 (před 85 lety) vstoupila německá vojska na území zbytku Československa a začalo jedno z nejtemnějších období našeho státu.
V tomto roce si připomeneme i výročí narození či úmrtí významných osobností našeho společenského života. Dovolte mi alespoň některé z nich vzpomenout.
Před 200 lety se narodil veselský sedlák a starosta Michal Bechný (1824–1886).
Před 100 lety zemřel ve Veselé tamní řídící učitel Ludvík Vosmanský (1889–1924), rodák z Valašského Meziříčí. Ve Veselé učil od roku 1918 do konce života.
Před 150 lety se v Zašové narodil pan Ludvík Jaroň (1874– 1935), krejčovský mistr, francouzský legionář. Pracoval v Ostravě, Praze, Vídni, Berlíně, Londýně a Paříži, kde byl majitelem velkého konfekčního závodu. V témže roce se narodil a před 85 lety zemřel pan Julius Šobr (1874–1939), učitel a vlastivědný pracovník. Zašovský rodák působil na řadě škol i jako inspektor. Psal kratší články do vlastivědných časopisů, vydal Pověsti Luhačovicka, Kloboucka a Březolupska.
Před 170 lety se narodil pan Jan Tauber (1854–1910). Šest let byl řídícím učitelem v Zašové, založil místní sbor dobrovolných hasičů, muzicíroval, působil jako regenschori, kapelník a skladatel, psal lidem supliky a dopisy. Jedna z jeho dcer (měl 13 dětí), Amálie, provdaná Kutinová, byla spisovatelkou knih pro děti (Gabra a Málinka).
Před 100 lety zemřel zašovský rodák, pan František Čáň (1857–1924), středoškolský profesor. Spolupracoval s Rudolfem Schlattauerem při založení gobelínové dílny v Zašové v roce 1898.
Před 55 lety zemřel zašovský hudebník a učitel hudby pan Jan Poruba (1903–1969), který hrál v mnohých (i zašovských) hudebních uskupeních a zasloužil se o jejich rozvoj.
Až půjdete kolem sochy Valašské rodiny, busty Jana Amose Komenského nebo Valašského rebela, vzpomeňte na jejich tvůrce, amatérského malíře a sochaře pana Františka Pavlicu (1915–1989), který zemřel před 35 lety.
Před 30 lety, v r. 1994, opustil svět pan Václav Holáň (1931–1994), malíř, kreslíř, karikaturista žijící v Zašové. Před 25 lety zemřel p. Alois Maliňák (1927–1999), předseda JZD, za jehož vedení byly k zašovskému družstvu připojeny družstva okolních obcí.
Připomeneme si také 20 let od smrti Františka Maliňáka (1920–2004), učitele, překladatele a publicisty. Organizoval mládež ve Skautu i v Orlu. Jako kulturní referent lidové strany připravoval koncerty, umělecké akademie a tématické zájezdy.
Před 20 lety přišla Zašová také o dvě ženy, které udržovaly místní tradice. První z nich byla učitelka, malířka, národopisná pracovnice, paní Marie Kubešová-Janišová (1918–2004). Úspěšně působila se zašovským Valašským krúžkem a národopisné tradice rozvíjela spolu s manželem PhDr. Arnoštem Kubešou. V tomto roce zemřela také paní Bohumila Rusková (1910– 2004), která háčkovala zašovské kytičky a irskou krajku. Za svou práci získala titul Mistryně lidové umělecké výroby v oboru zašovské kytičky a několik čestných uznání. O všech těchto významných osobnostech si můžete přečíst v knihách Zašová a Veselá v proměnách časů nebo na webu www.historie.zasova.info.
