LUDVÍK JAROŇ – LEGIONÁŘ

LUDVÍK JAROŇ – LEGIONÁŘ

V severní části zašovského hřbitova se nachází černý pomník s bílým nápisem: „Ludvík Jaroň, francouzský legionář a krejčovský mistr v Paříži, 1874 – 1935.“ Vedle je na pomníku zažloutlá fotografie.  Kdo byl Ludvík Jaroň?

 Narodil se 3. 4. 1874 v Zašové. Jako čtrnáctiletý odešel do světa. Vyučil se krejčím a postupně pracoval v Ostravě, Praze, Vídni, Berlíně, Londýně a Paříži, kde pak žil s výjimkou válečných let až do konce života jako majitel velkého konfekčního závodu. Od 22. 8. 1914 působil jako vojín ve francouzské 1. cizinecké legii (7. pluk), později 22. pluk francouzské legie. Zemřel v době návštěvy vlasti 12. 8. 1935 v Kroměříži. Jeho hrob se nachází v rodné obci v Zašové. Československé legie z období let 1914 – 1920 byly vojenské jednotky a útvary, které vznikly za 1. světové války ve státech dohody jako ozbrojená moc československého zahraničního odboje. Čs. legie významně přispěly ke snahám o samostatnost Československa. Po vojenských úspěších Čs. legií zejména v Rusku vlády Dohody uznaly právo Čechoslováků na samostatnost. 

063_ludvik_jaron

legionář Ludvík Jaroň

 Ve Francii bylo u Čs. legii asi 2 250 Čechů a Slováků, v Itálii  bojovalo v řadách příslušníků italské legie na 19 500 mužů, v Rusku asi 56 459 vojáků. Ve Francii, kde sloužil také zašovský rodák Ludvík Jaroň, bylo povoleno vytvoření samostatné čs. armády 6. prosince 1917. Tvořilo ji 360 dobrovolníků, které poslal z Rumunska do Francie kapitán M. R. Štefánik. Po 12. listopadu 1917 dorazil z Ruska prapor dobrovolníků v počtu 1200 mužů. Spolu s dobrovolníky z Ameriky, Ruska, Itálie, Srbska, Anglie a náborem ve Francii byl 19. ledna 1918 vytvořen 21. pluk a 20. května 1918 pak 22. pluk. Oba pluky  převzaly v závěru června 1918 v Darney z rukou prezidenta Poincarého prapor věnovaný městem Paříž. Oba pluky vytvořily brigádu, jež byla zařazena do 53. francouzské pěší divize. Od léta 1918 do konce války se brigáda zúčastnila bojů u Michelbachu, Jonchery sur Vesle a Vouziers et Terronsur Aisne. V těchto bojích padlo 450 jejich příslušníků. Po vytvoření 23. pluku v Cognacu byla brigáda změněna na divizi. Ta v průběhu prosince 1918 a ledna 1919 odjela přes Itálii a Rakousko do vlasti.  V Zašové byla zřízena „Místní jednota Čs. obce legionářské pro Zašovou a okolí se sídlem v Zašové“  výnosem Zemské správy v Brně dne 11. března 1922. Zahrnovala Zašovou, Zubří, Vidče a Střítež nad Bečvou. Tehdy měla jednota 51 členů. Jednota pořádala přednášky, oslavy, účastnila se veřejných projevů, uspořádala výstavku, pořádala taneční zábavy a plesy.

 Po obsazení Československa se dne 31. července 1939 místní odbočka Národního sjednocení legionářského v Zašové formálně sloučila s místní ČSOL pro Zašovou a okolí, ve skutečnosti se stal výbor místní jednoty ČSOL výborem odbočky Národního sjednocení legionářského. Na základě výnosu říšského protektora pro Čechy a Moravu ze dne 25. srpna 1939 byl tento spolek rozpuštěn stejně jako jiné legionářské organizace. Po skončení 2. světové války již činnost neobnovil. 

(sb)


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace