Básník a spisovatel Valašska – Metoděj Jahn

Básník a spisovatel Valašska – Metoděj Jahn

Připomeňme si učitele, básníka a spisovatele Metoděje Jahna (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942) –  rodáka z Valašska. Tělem i srdcem měl vazbu k Valašskému Meziříčí, kde se narodil a vystudoval gymnázium, k Zašové, která byla jeho prvým učitelským místem a kde rozvíjel literární tvorbu, ke Komárovicím u Kelče, kde působil na jednotřídce jako řídící učitel a k Rožnovu pod Radhoštěm, kde byl řídícím učitelem na obecné škole chlapecké a kde se jeho literární tvorba uzavřela.

„Číst více“


O jedném vodníkovi …

Je léto, pro mnohé čas oddychu, ale i letních prací, ke kterým neodmyslitelně patří sušení sena. A jak to bylo při jednom takovém sušení uvidíte v této pověsti, která se také váže k Zašové …

„Číst více“


Bibliografie Zašové a Veselé

Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.

„Číst více“


Vzpomínka na netradiční pouť 2004 – část druhá

Naše vzpomínání na desetileté výročí pouti z roku 2004 tentokráte zaměříme na kulturní dění, ke kterému neodmyslitelně patřila scénka a setkání ve Stračce …

„Číst více“


Tradice gobelínářství začala v Zašové

Jak dlouhá je tradice ruční výroby gobelínů? Nástěnné obrazy, koberce a dokonce i oděvy jsou tkány pod hlavičkou Moravské gobelínové manufaktury (MGM). Málokdo ale už ví, že výrobu gobelínů zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve valašské obci Zašová, kde v té době stejnou technikou zhotovovali rukavice.

„Číst více“


Vzpomínky paní Anny Martinkové

Měl jsem to štěstí a setkal se při srpnové návštěvě roku 2010 s paní Annou Martinkovou – tehdy nejstarší občankou Zašové. Naše povídání se točilo kolem vzpomínek na dětství, rodinu a události, kterých za to století nebylo málo … Vždyť jí do života zasáhly obě světové války, doba bídy a hladu i čas radosti a štěstí. 

„Číst více“


Pečeť Zašové a Veselé

Zajímavou historii má Zašovská obecní pečeť. Podrobně o tom píše bývalý kronikář pan Zdeněk Poruba v knize o Zašové, která vyšla v roce 2003.

„Číst více“


Poutní místo Zašová …

O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.

„Číst více“


SCHŮZKY S ČERTEM…

Mohutný balvan slepence severovýchodně od Zašové, divoce rozeklaný skalní útvar v nejvyšším bodu Pohoře (454,6 m), od jihu napůl vyvrácený a porostlý svěžím mechem, od severu podseknutý, připomíná mohutný zub, který vyrostl z kamenité země. To je Čertův kámen, který podle pověstí zasadil v dávné minulosti mezi borovice čert. Skalních útvarů spojených s čertem je povícero: vrch Čertův mlýn východně od Pusteven, Čertovy skály u Lidečka a další. Zpravidla se k nim váže skazka o nesplněném úkolu pro čerta do úderu dvanácté hodiny v noci. Tomu by v zašovské Pohoři odpovídaly kameny roztroušené po celém hřebenu Pohoře a jeho úbočí, čím blíž k vrcholu tím je jich víc a jsou větší. Jak to doopravdy bylo se zřejmě nikdo nedozví. Čertova kamene využívá zašovská mládež k pokusům o šplhání a pod severní podseknutou stěnou, očazenou od ohně, jako shromaždiště místních zbojníků.
 Na sklonu roku 1944 a počátkem roku 1945 kopali po celém hřebenu Pohoře nuceně nasazeni zákopníci dodnes patrné zákopy. Po večerech pak vyprávěli, že v těch místech po nocích naříká pohřbené nepokřtěné dítě. Zákopy měly sloužit ke zpomalení postupu Rudé armády od Rožnova pod Radhoštěm ve směru na Valašské Meziříčí. Ústup německých vojsk však byl tak rychlý, že odtud nepadl jediný výstřel. Podnes je kolem Čertova kamene uprostřed letitých borovic zvláštní atmosféra a výprava na schůzku s čertem si žádá trochu odvahy.

(sb)


LEDAŘI

Dnes už si profesi ledaře málem neumíme představit. Technický pokrok má podobu chladniček a mrazicích boxů bez nichž by se sortiment nabízeného zboží zejména v současných teplých zimách velmi ztenčil.

„Číst více“


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb


Miniatury
Prezentace

Archivy