Mohutný balvan slepence severovýchodně od Zašové, divoce rozeklaný skalní útvar v nejvyšším bodu Pohoře (454,6 m), od jihu napůl vyvrácený a porostlý svěžím mechem, od severu podseknutý, připomíná mohutný zub, který vyrostl z kamenité země. To je Čertův kámen, který podle pověstí zasadil v dávné minulosti mezi borovice čert. Skalních útvarů spojených s čertem je povícero: vrch Čertův mlýn východně od Pusteven, Čertovy skály u Lidečka a další. Zpravidla se k nim váže skazka o nesplněném úkolu pro čerta do úderu dvanácté hodiny v noci. Tomu by v zašovské Pohoři odpovídaly kameny roztroušené po celém hřebenu Pohoře a jeho úbočí, čím blíž k vrcholu tím je jich víc a jsou větší. Jak to doopravdy bylo se zřejmě nikdo nedozví. Čertova kamene využívá zašovská mládež k pokusům o šplhání a pod severní podseknutou stěnou, očazenou od ohně, jako shromaždiště místních zbojníků.
Na sklonu roku 1944 a počátkem roku 1945 kopali po celém hřebenu Pohoře nuceně nasazeni zákopníci dodnes patrné zákopy. Po večerech pak vyprávěli, že v těch místech po nocích naříká pohřbené nepokřtěné dítě. Zákopy měly sloužit ke zpomalení postupu Rudé armády od Rožnova pod Radhoštěm ve směru na Valašské Meziříčí. Ústup německých vojsk však byl tak rychlý, že odtud nepadl jediný výstřel. Podnes je kolem Čertova kamene uprostřed letitých borovic zvláštní atmosféra a výprava na schůzku s čertem si žádá trochu odvahy.
(sb)
