Tradice gobelínářství začala v Zašové

Tradice gobelínářství začala v Zašové

Jak dlouhá je tradice ruční výroby gobelínů? Nástěnné obrazy, koberce a dokonce i oděvy jsou tkány pod hlavičkou Moravské gobelínové manufaktury (MGM). Málokdo ale už ví, že výrobu gobelínů zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve valašské obci Zašová, kde v té době stejnou technikou zhotovovali rukavice.
Rudolf Schlattauer se narodil 25. 4. 1861 v Hranicích n. M. a zemřel 3. 1. 1915 Valašské Meziříčí. Studoval malířství na Akademii ve Vídni, Paříži, Berlíně a Mnichově. Cestoval a věnoval se tkaní gobelínů. S tkaním látkových obrazů se seznámil v Norsku, kde si jimi zdobili příbytky.
Zavedením výroby gobelínů v Zašové v budově někdejšího kláštera, která dnes slouží jako Ústav sociální péče, se Rudolf Schlattauer stal zakladatelem českého gobelínářství. Po celý život se však potýkal s potížemi a nepochopením, uznání se mu dostalo až po smrti.
Pro zašovské ženy šlo sice o příležitost k výdělku, ale nebyla to nijak snadná práce. Po začátcích tkaní gobelínů v Opavě přenesl svou dílnu Rudolf Schlattauer pravděpodobně pod vlivem profesora Čáně do Zašové. K tomuto místu se také váže první dochovaná úřední zmínka z Okresního hejtmanství Valašské Meziříčí, že „v Zašové v domě č. 45, zvaném U Bažantů, provozují od roku 1898 Schlattauer a Hentschel manufakturní výrobu gobelínů“ a že zaměstnává 10 žen za denní mzdu 40 krejcarů. Měli v západním křídle kláštera Trinitářů v prvním patře pronajaty čtyři místnosti. Na začátky gobelínové výroby v Zašové svého času vzpomínala tetička Maleňáková.
„V listopadu se nás sešlo 12 rob, tam jak je Pavelkův grunt. Dělaly jsme, jak tomu říkali, gobelíny. Pan Schlattauer přinesl obrázky pěkně namalované, a tytéž, jen čarami naznačené. Ty jsme si musely dát na stav za osnovu. Skvrny byly označené čísly jak šňůrky v dírkách na kartách. Podle těch čísel jsme každá věděla, co a jak k dílu patří. Navyprávěl nám o těch barvách toho hodně, také o barevných tónech, ale my jsme mu moc nerozuměly. Když se vymluvil, začal nás učit pan Henčl přebírat prsty osnovu – to jsou ty dlouhé tenké provázky, namotané na horním válci stavu, hustě vedle sebe, a na dolním válci též tak přivázané. Musí být rovně natažené a dobře vypnuté, všechny stejně, i když se dílo stláčí na dolní válec. Na to se musí dát velký pozor. Protože zpředu se dělá rub, líc nevidíte, až když je celé dílo hotové. A když se nedává při práci pozor, pak je obrázek hrbatý jak cesta do pasek. Prstem se zachytí nitě, jak je to vyznačené na papíře. Provleče se osnovou útek, to je ta barevná vlna, až po označené místo, a vrací se zpět. Pak se berou dopředu druhé nitě a zase zpět. Utloukaly jsme to vidličkami na kterých byl připevněný kousek olova. A tak se to dělá kousek po kousku. Tři týdny jsme se učily, to jsme dělaly zadarmo, potom nám platili tři rýnské týdně. To bylo peněz – új!
Pan Schlattauer bydlel a maloval ve městě v Zádruze na Staňkovém. Chodily jsme tam s hotovým dílem, on nám dal obrázky a vlnu. Vždycky byl oblečený v haveloku a v černém širáni.“  Roku 1908 byla výroba přenesena do Valašského Meziříčí a Rudolf Schlattauer byl jmenován ředitelem Moravské gobelínové manufaktury (MGM).
Zašovské gobelinářky se i pak podílely svou prací na úspěších Gobelínky. Kromě dalších to byly Milka Hambálková, Anděla Nohavicová, Miroslava Gajdová, Anička Škrobáková, Amálie Špůrková, Eliška Krčmářová. Jako mistr uměleckého řemesla zde dlouhou dobu pracoval Vladimír Jaroň. Nejčastější náměty vlastních prací mistra Schlattauera byly valašské chaloupky, boží muka, květiny. Tyto jeho malé gobelíny stále vynikají nádhernou barevností, citlivým provedením a podnes jsou působivé.  Zatím co se výrobní postupy a nástroje v jiných odvětvích během času převratně změnily a zrychlily, výroba gobelínů zůstala do dnešních dnů neměnná, také moderní náměty na gobelínové obrazy se v MGM zhotovují na stejných zařízeních a stejným postupem.

-sb-

Z historie dílen ve Valašském Meziříčí 

1898 Rudolf Schlattauer započíná s tvorbou gobelínů v obci Zašová u Valašského Meziříčí.
1908 Gobelínové dílny získaly státní podporu a vzniká tak Zemská jubilejní škola.
1909 Sídlo koly se stěhuje do Valašského Meziříčí do Křížkovského ulice.
1929 Stále se rozvíjející dílny se stěhují do nově zrekonstruované budovy na Husově ulici, kde sídlí doposud.
1918-1935 Za období první republiky gobelínové a kobercové dílny spolupracují s předními architekty i výtvarníky a práce ze zdejší gobelínky zdobí například Jurkovičovu vilu v Brně či reprezentativní interiér celosvětové výstavy v Paříži. Kromě těchto významných počinů vzrůstá v prvních desetiletích dvacátého století obliba drobných gobelínků s přírodními či pohádkovými motivy určených pro běžné domácí interiéry.
1950 Počínají se restaurovat historické tapiserie, dílny se stávají součástí národního podniku Textilní tvorba.
1958 Manufaktura přechází pod nově vzniklé Ústředí uměleckých řemesel, velkou cenu na výstavě Expo 58 získává tapiserie Ludmily Kybalové Piková dáma.
70.-80. léta V dílnách se zhotovují zakázky pro státní podniky, obřadní síně a opony divadel a kin.
1990 Postupně se rozpadá Ústředí uměleckých řemesel a nastává útlum výroby.
1993 Vzniká Moravské gobelínové manufaktury, s.r.o a je obnovena tvorba v plném rozsahu.
1994 Navazuje se spolupráce s předními českými výtvarníky, vzniká projekt Actual Textile Art.
1993-2001 Vzniká rozsáhlý cyklus tapiserií Česká cesta, jsou realizovány velké cykly koberců pro Parlament ČR a Senát ČR, jsou restaurovány tapiserie ze státních i soukromých sbírek. Výstavy v Praze, holandském Bussumu, Hodoníně, Ostravě, Brně, Hranicích, Mikulově, Šumperku a v japonském Takasaki.
2003 Koná se výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně Prostor pro tapiserii.
2004 Vzniká rozsáhlý cyklus tapiserií Sladké zboží.
2005 Ku příležitosti 50 let restaurování vydává MGM knihu Staletí gobelínů, která zaznamenává všechny historické gobelíny ve státních sbírkách na Moravě.
2006 V Moravské gobelínové manufaktuře probíhají první letní kurzy tkaní na historických stavech pro širokou veřejnost, vznikají cykly tapiserií Slova a Tráva, koná se výstava ve Vsetíně v Muzeu regionu Valašsko, v pražském Karlíně a v institutu Alternativa ve Zlíně.
2007 Vzniká Živé muzeum tkalcovství jako projev snahy zpřístupnit široké veřejnosti půvab tradičního textilního řemesla a rozšířit povědomí o tradici textilního umění na Moravě.
2008 Oslavy u příležitosti 110 let od založení MGM: pořádání výstav v Prostějově a Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, jsou rozšířeny expozice a je otevřena Schlattauerova kavárna.

Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace