Knihy s názvem „Beskydy“ vyšly už tři – každá je zaměřena na jiné téma a je dílem kolektivu autorů vedených PhDr. Jiřím Langerem, CSc.
První nese podtitul „Stavby a život v nich“ (2011), druhou je „Zdroj práce a obživy“ (2012) a třetí, která nás v tuto chvíli zajímá nejvíce je s názvem „Dny všední i sváteční“ (2013).
Je léto, pro mnohé čas oddychu, ale i letních prací, ke kterým neodmyslitelně patří sušení sena. A jak to bylo při jednom takovém sušení uvidíte v této pověsti, která se také váže k Zašové …
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
Obec Zašová se zapsala do dějin folklorního dění několikráte, nejvíce snad ale sběrem tkz. žňových (žneckých , žatevních) písní v roce 1907.
O tom se mimo jiné dočteme v Národopisné encyklopedii Čech, Moravy a Slezska – Lidová Kultura.
Naše vzpomínání na desetileté výročí pouti z roku 2004 tentokráte zaměříme na kulturní dění, ke kterému neodmyslitelně patřila scénka a setkání ve Stračce …
Jak dlouhá je tradice ruční výroby gobelínů? Nástěnné obrazy, koberce a dokonce i oděvy jsou tkány pod hlavičkou Moravské gobelínové manufaktury (MGM). Málokdo ale už ví, že výrobu gobelínů zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve valašské obci Zašová, kde v té době stejnou technikou zhotovovali rukavice.
Amatérské divadlo bylo dříve standardní součástí společenského života v obci. Téměř každý spolek měl ambice, poprat se s nějakým divadelním kusem a slavnostně jej uvést pro pobavení spoluobčanů.
Jak jistě víte, svého času byla Zašová proslavená svými „Zašovskými kytičkami“. Jaká byla jejich historie najdete v odkazu na plnou verzi publikace Zašovské kytičky o typických zašovských krajkách. Autorem je Richard Sobotka a můžete se zde dočíst mnoho zajímavého …
Vyšívačka ze Zašové Marie Košárková (dívčím jménem Holišová) se narodila roku 1913 v Zubří. Provdala se do Zašové, kde kolem roku 1995 zemřela. Její manžel Jan Košárek byl nejprve zaměstnán v kloboučárně u Janyšky ve Valašském Meziříčí, potom přešel na dráhu a u železnice pracoval až do důchodu.
ZAPOMENUTÝ RODÁK – profesor FRANTIŠEK ČÁŇ (1857-1924)
Málokdo si dnes dokáže představit, jak Zašová vypadala v polovině 19. století. V té době už šindelové střechy na dřevěných domech prořídly, nahradila ji tašková krytina, která červenou barvou uprostřed zelených zahrad vesnici pěkně oživovala.
