
Páter Alfréd Pchálek působil ve veselské farnosti nejdéle ze všech kněží. Nastoupil zde v roce 1956 a i díky jemu prošel kostel sv. Martina rozsáhlou rekonstrukcí. Po své smrti byl podle svého přání pochován mezi svými farníky na veselském hřbitově.
V dnešním příspěvku se podíváme, co se o Zašové a Veselé psalo v publikaci „Okres Vsetín“, autorů Ladislava Baletky a Ladislava Zapletala. Vyšla roku 1987 v Ostravském nakladatelství Profil.
24.12. zazní opět známé „Hej, mistře!“ – na vánoční mši ve veselském kostele. Loňský rok uplynulo 250 let od narození jejího autora – Jakub Jan Ryba se narodil 26.10.1765 v Přešticích na Plzeňsku.
Svatomartinská tradice v článku paní Jarmily Kubrické – samozřejmě i s vazbami na Veselské vzpomínání …
Dnešní obsáhlý text je věnován výročí, které si v tomto roce připomíná Veselá – sepsala a na oslavách přednesla paní Jarmila Kubrická …
Brzy proběhne svátost biřmování ve Veselském kostele – jak to u takové slavnosti vypadalo v roce 1894 nám ve svém příspěvku přiblíží paní Kubrická.
Velikonoce jsou křesťanskými oslavami konce období půstu a připomínají poslední dny Ježíše Krista, jeho smrt i vzkříšení, pohanská tradice se váže k oslavám Velikonoc jakožto svátkům jara, znovuzrození a probouzení přírody po zimě. Tyto svátky oslavují i plodnost a nový život, pro křesťany je to největší svátek v roce. Název Velikonoce je odvozen od Velké noci – noci, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Velikonoce nemají jedno pevné datum, kdy jsou slaveny. Více se dozvíte v tomto článku paní Kubrické …
Ukážeme si jednu starou mapu Moravy a na ni jednu zajímavost … Datum vydání této mapy je 1716 a je z ní patrno, že Zašovou by jste tam hledali marně – zato Veselá tam je – a to pod názvem Wefsela …
„Pojďme bratři do Betléma, je tam velmi krásná panna, porodila pacholátko a přerozkošné děťátko …. „
Letos na Štědrý den zazní ve veselském kostele pastýřská mše „Čuj, Miko, čuj!! Josefa Schreiera.