510 let od prvních soupisů Zašové a Veselé
Rubriky : Společenský život , Veselá , Zašová
Rok 1516 je pro naši oblast významným mezníkem – dochované berní registry z tohoto roku přinášejí první konkrétní údaje o obyvatelích i hospodaření v obou dnešních částech obce. Díky nim se dozvídáme, kolik usedlých zde žilo, jak fungovala samospráva a jak se obce postupně formovaly.
Zašová
V rámci výběru královské berně bylo v Zašové tehdy evidováno 1 fojtství a 23 osedlých. Fojt Jan od osedlých vybral berni 3 zlaté a ze svého fojtství pak odvedl 8 grošů. Osedlí byli především větší sedláci. Menší držitelé půdy a bezzemci berni neplatili. Hospodařilo se na 23 záhumenicových lánech, na kterých postupně vznikaly domy a stavby potřebné k životu. Zašová tak byla v té době ustálenou a trvalou vesnicí. Samospráva obce již fungovala – v čele stál purkmistr a několik konšelů. V roce 1516 byla jak Zašová, tak Veselá součástí majetku, který náležel Janovi Kunovi z Kunštátu, významnému moravskému šlechtici z boleradické větve rodu pánů z Kunštátu. V roce 1516 bylo na rožnovsko-meziříčském panství 18 vsí, 1 město a 2 městečka (celkem 435 osedlých a 13 poustek). V rámci panství patřila Zašová k největším vsím, předčilo ji jedině Zubří (30 osedlých a fojtství) a Poličná (27 osedlých, fojtství a mlynář).
Veselá
Stejně tak jako v jiných obcích, i ve Veselé máme podrobně zaznamenány výběry královských daní roku 1516 a dozvídáme se tak poprvé o existenci místního fojtství (vedené fojtem Ondřejem) a pěti gruntech, z nichž bylo vybráno 26 grošů berně. Fojt zaplatil ze své rychty 6 grošů. Tři groše byly odečteny z 1 pusté usedlosti. Víme tak, že nejstarší středověké sídelní jádro obce se nacházelo na levé straně potoka od fojství po střed obce v lokalitě V Ráji a po pravé straně potoka sahalo mezi selskými usedlostmi čp. 40- 46 (středověká vesnice byla založena na terénní vyvýšenině v bezpečné vzdálenosti od Bečvy). V rámci panství se řadila Veselá k menším obcím, stejný počet osedlých byl například také v Lukáňově (Velké) Lhotě.
Tyto souběžné pohledy na Zašovou a Veselou z roku 1516 ukazují, že obě obce už byly stabilními a samostatnými společenstvími. Přestože se počet osedlých a velikost gruntů lišil, fungovala zde jasná samospráva a hospodářský život, který formoval strukturu vesnic i jejich prostředí. Díky dochovaným dokumentům můžeme dnes sledovat počátky řádu a organizace vesnického života, jež položily základy pro další generace obyvatel obou obcí. Každá usedlost, ať už menší či větší, nesla svůj díl historie a byla svědkem kontinuity života, práce a komunitního ducha, který se v těchto místech udržel po staletí.
K. Zeťová
