Zašovský poutní kostel byl a je bezesporu největší historickou stavbou v obci. Proto byl také nejčastěji na všech pohlednicích a fotografiích, které kdy v Zašové vznikly. Dnes si ukážeme, jak se změnil pohled na kostel ze směru „od hřbitova“ ….
Díky kronice obce Veselá máme k dispozici i vzpomínku ing. Václava Kubrického na oslavu 150. let postavení kříže i jeho historii …
S potěšením zde uveřejňuji zajímavý článek Jiřího Šimčíka z jeho cesty do Štáblovic – a co tam zjistit? To se dozvíte krátce zde a časem v připravované brožuře „Zašovská Panna Maria – výskyt zobrazení – dosah kultu“.
V Zašové, západně od Kerlovy skály, je na jižním okraji neuspořádaného lesíka, obrůstajícího Černý kopeček, kříž. Kříž je orientovaný k jihozápadu. Výhled od kříže je přes údolí s protékající Bečvou na Veselské kopce a Hrachovec, západně na Valašské Meziříčí.
Na Metoděje Jahna a zvlášť jeho pobyt a působení v Zašové jsme už vzpomínali zde. Spoustu zajímavých a doplňujících údajů se dočteme také v životopisné knize „Život a dílo Metoděje Jahna“…
V dnešním vzpomínání se vraťme krátce k Zašovské pouti – jakými plakáty se na ni zvalo a co bylo její náplní?
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Třetím dílem kroniky obce Veselá od paní Jarmily Kubrické se podíváme na významná data od roku 1919 po současnost …
Jak jsme už psali, zdrojů o Zašové jako významném poutním místu je mnoho – zde uvádím citaci z knihy „Poutní místa na Moravě, ve Slezsku“.
