Bibliografie Zašové a Veselé
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
Naše vzpomínání na desetileté výročí pouti z roku 2004 tentokráte zaměříme na kulturní dění, ke kterému neodmyslitelně patřila scénka a setkání ve Stračce …
Dnes srovnáme pohled z „Pohoře“ – snad nemusíme vysvětlovat, kde leží …
ZAŠOVSKÝ CHRÁMOVÝ SBOR … je pěveckým seskupením, v němž se sborovému zpěvu věnuje už 100.let nepřetržitě řada zpěvaček a zpěváků převážně ze Zašové.
Je před náni poslední týden do Zašovské pouti – na tu už jsme tady vzpomínali. Zatím ale vždy jen textem či fotografií – tentokráte na Vás čeká vzpomínání obrazové. Díky záznamům Petra Špůrka nahlédneme na to, jaké to bylo přesně před deseti lety – tedy v roce 2004.
Po dostavbě nového kostela v Zašové byly v r. 1773 ke cti zakladatelů mnišského řádu trinitářů zakoupeny dva větší nové zvony. Oba 30. ledna vysvětil olomoucký biskup Jan Václav Freynfelsem, 2. března byly vytaženy na věž a poprvé se jimi zvonilo 9. března 1773.
O Zašové se píše v mnoha knihách – další v řadě je „Poutní místa Moravy a Slezska“ – napsal František Odehnal, vyšlo v nakladatelství Debora Praha v roce 1995.
O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.
Spoustu informací o Zašové a její historii najdeme na internetu – ty nejzajímavější si dovolím shrnout zde …
Výtvarné zobrazení narození Ježíše Nazaretského v městečku Betlémě se rozšířilo ve 4. stol. v katolické Itálii, zde v 17. století betlémy zlidověly. V českých zemích se zvyk stavění betlémů ujal koncem 18. století.