Z hostince na hřiště: stoletý příběh zašovského fotbalu
Rubriky : Osobnosti , Společenský život , Zašová
Procházíme-li dnes kolem opraveného domu pro dětskou skupinu, asi by nás nenapadlo, že tento objekt měl v minulosti nějaký zásadnější význam pro dění v obci. Někteří si vzpomenou, že šlo o modlitebnu Svědků Jehovových, jiní vzpomenou na dobu, kdy zde byly byty a další si vybaví, že zde v minulosti fungoval hostinec U Frňků.Historie domu č. p. 216 se začala psát počátkem 70. let 19. století, kdy se poprvé objevil na indikační skice (1872). Výstavba však zřejmě postupovala pomalu, neboť dendrochronologickou analýzou bylo zjištěno skácení jedlových trámů použitých na stropní konstrukce až na přelomu let 1873–1874. V té době vznikla též placková klenba sklepa se vstupním pískovcovým ostěním. O tehdejším rozvržení vnitřních prostor toho příliš nevíme. Ze zmíněné skici lze vyčíst pouze půdorys domu. První zpráva o interiéru pochází z roku 1896, kdy zde začal provozovat hostinec Jan Frňka. Hospoda sestávala z velké šenkovny, samostatné světnice a bytu hostinského. K objektu tehdy patřila také obvyklá dřevěná kuželna, která fungovala ještě v první polovině 20. století a v níž si mnohé místní děti přivydělávaly drobný finanční obnos rozestavováním shozených kuželek. Jak vidno, sportovní aktivity byly s tímto objektem spojeny od samého počátku podobně jako např. kácení máje, taneční zábavy, plesy atd., které doplňovaly společenské dění v obci. Navíc hostinec nabízel potřebný prostor ke společnému rokování – z původní světnice se stala postupně spolková místnost, v níž se scházeli např. místní hasiči, členové kroužku „Pěkná myšlenka“ a další. U Frňků tak postupně vznikalo další centrum společenského života.
Ve 20. letech 20. století vedl hostinec Rudolf Frňka, otec nadšeného sportovce Rudolfa. Ten na podzim 1925 ve svých 18 letech založil sportovní klub Valachia Zašová. Navázal tak na předchozí iniciativu nadšenců sdružených kolem Oldřicha Staveníka (první kožený míč dovezl ze Švýcarska údajně už v roce 1921), který již v roce 1922 vytvářel mužstvo kopané (tehdy se hrálo na malém hřišti ve Skále). Ustavující schůzi nového klubu Frňka uspořádal kde jinde než v hospodě svých rodičů 4. března 1926, čímž položil základy Sportovního klubu Zašová. Předsedou byl zvolen Josef Plandor, místopředsedou Josef Macháček, jednatelem Rudolf Frňka, kapitánem mužstva pak František Kubját. Oficiální povolení od Zemské správy politické na Moravě získali o pár dnů později 12. března. Účelem spolku bylo pěstovati veškeren sport, k účelu klubu slouží společná cvičení, výlety, pořádání veřejných závodů, odborné přednášky, pořádání zábav a slavností s oprávněním vybírání vstupného, udržování přátelských styků a jiné podniky k pěstění rozšíření a podpoře sportu směřující.
Od počátku klub hledal místo pro hřiště, přičemž často musel spoléhat jen na krátkodobé pronájmy. Nejdříve se hrálo na sokolském hřišti poblíž železnice, od roku 1927 za Plandorovým statkem. Rok na to se již hrálo nad fojtstvím, pak na Záhumení a v letech 1938–1950 v Rakovém. To už ale sjednocení tělovýchovy v roce 1948 přineslo změnu i zdejším fotbalistům – ze svého Sportovního klubu museli přejít pod místní Tělovýchovnou jednotu Sokol. Na podzim 1950 získala obec pro fotbalisty pozemek na tzv. farářence spolu s částí pozemku Viléma Plandora pro nové hřiště. Slavnostního otevření se fotbalisté dočkali již za pár měsíců 4. března 1951. Kromě hřiště pro kopanou areál nabídl i plochu pro házenou.
Později přibyly šatny a divácká tribuna. Hřiště však dlouhou dobu nesplňovalo pravidla pro mistrovské zápasy, neboť bylo krátké. K nápravě došlo teprve v roce 1978, kdy byly přikoupeny pozemky od Zdeňka Plandora. Terén se upravoval od června do listopadu, což zahrnovalo též odvodnění, neboť v době dešťů se hrálo na rozblácené ploše. Celkové náklady tehdy dosáhly částky 300 000 Kčs. První zápas se pak odehrál 25. března 1979, kdy zašovští porazili výběr Dolní Bečvy před třemi sty diváky 2:0. Další úpravu však hřiště prodělalo až počátkem 90. let, kdy škváru nahradil trávník. Na nový povrch domácí celek vyběhl poprvé 4. července 1992, kdy se postavil ligovým Vítkovicím (prohra 1:10). O deset let později bylo
vybudováno horní tréninkové hřiště, které bylo rovněž zatravněno. Poslední velké úpravy prodělává areál fotbalového hřiště v současné době. V roce 2020 bylo zbudováno doslova celé nové hřiště pro 21. století s odvodněním, automatickou závlahou i retenčními nádržemi. Nových šaten se fotbalisté dočkají v letošním jubilejním roce. Sportovní klub Zašová 1926 (staronový název obnoven 23. července 2017) patří k
nejstarším na Valašsku. V uplynulých sto letech se do fungování klubu promítla celá řada historických momentů, které měly vliv na fungování klubu i samotný elán hráčů a činovníků. Jen pro zajímavost zmiňme, že už v roce 1928 vzniklo dorostenecké družstvo, chuť a sportovní duch nezmizel ani během druhé světové války, byť zápasy probíhaly jen formou přátelských utkání. V poválečném období se zdejším fotbalistům dařilo aktivně vystupovat a prosazovat v soutěžích, např. dorostenci se v roce 1954 stali vítězi okresního přeboru, v roce 1963 postoupili dorostenci do krajského přeboru a o deset let později i družstvo mužů nastoupilo do krajské soutěže 1.B třídy a v závěru 70. let dokonce do 1.A třídy atd. Fotbalový klub se mimo jiné v průběhu své historie věnoval i kulturním akcím, jako byly plesy, dětské karnevaly či pouťové zábavy. Z významných akcí pak zmiňme např. X-Games Zašová nebo Mezinárodní fotbalový turnaj mládeže (od roku 2016), za což byl klub oceněn na galavečeru okresního sdružení České unie sportu pořádaném 7. března 2018 ve Vsetíně v kategorii Pořadatel významné sportovní akce. SK Zašová 1926 je pevnou součástí našeho společenského života, a proto mu přejme úspěch v činnosti a soutěžích i do dalších let.
Jan Matyáš
