Milada Jaroňová vynikla v umění háčkování zašovské krajky a je první realizátorkou myšlenky samostatného háčkování květin, které dostalo název „zašovská kytička“. V tomto umění vyškolila řadu dalších žen.
Rok 1953 v činnosti souboru Zašovjan – o tom bude dnešní příspěvek …
A jak si ukážeme v příspěvku níže, Zašová se k tomuto výročí zapsala výrazně …
Od ostatních odlišné znění zašovské pověsti zachytil známý moravský katolický básník Vladimír Šťastný a uveřejnil je v brněnském Obzoru, který býval přílohou Hlasu, 5. května 1884. V této pověsti není už rytíř zachráněn jen od bloudění v hlubokých lesích, nýbrž dokonce i uzdraven Pannou Marií z ran, které utrpěl v boji s Turky.
Jedním ze starších stručných pramenů o obci je také útlá knížečka „Hejtmanství Valašsko – Meziříčské“ s podtitulem „Historicko – topografický nástin, jejž podává Matouš Václavek“.
V druhém pokračování souborové kroniky zjistíme, co se dělo v roce 1952 …
Dnes by se dožil náš rodák – malíř a portrétista Oldřich Lušovský 90.let …
Naše ohlédnutí za oslavami 70. výročí od konce druhé světové války zakončíme textem od Richarda Sobotky, který sepsal nejen své vzpomínání, ale i spoustu dalších informací …
Jedním z nejvýznamnějších rodáků ze Zašové je bezesporu Alois Zátopek, který má právě dnes 30. výročí úmrtí. Pojďme si ho tedy připomenout …
Z tohoto mám velkou radost … Ozvala se nám čtenářka p. Lenka Doležalová, že má ve své sbírce známek obálky se jménem Ferdinanda Škrobáka – dirigenta vojenské hudby…
