
Poutě – část dokumentu „Lidový rok“
Předpokládám, že na srovnání významu poutních míst, které zazní v ukázce budete pyšní …
Předpokládám, že na srovnání významu poutních míst, které zazní v ukázce budete pyšní …
Vždy, když končí letopočet pětkou, má naše obec výročí půlkulaté – první písemná zmínka o Zašové se totiž datuje rokem 1370. A jelikož velké oslavy v roce 1970 – tedy při oslavách 600. let probíhaly 19.-20.9. , připomeňme si právě dnes naše půlkulaté oslavy 645. let obce …
Dnes zavzpomínáme na událost, která byla pro Zašovou velkým svátkem. Vše proběhlo 27.8.1994 a připomeneme si den, kdy se v Zašové zastavil relikviář s ostatky svatého Václava …
Je určitě dobře, že se obec stará o sakrální památky na svém území a dává peníze na jejich obnovu a údržbu. Další opravenou památkou tohoto druhu je centrální kříž na hřbitově v Zašové.
Od ostatních odlišné znění zašovské pověsti zachytil známý moravský katolický básník Vladimír Šťastný a uveřejnil je v brněnském Obzoru, který býval přílohou Hlasu, 5. května 1884. V této pověsti není už rytíř zachráněn jen od bloudění v hlubokých lesích, nýbrž dokonce i uzdraven Pannou Marií z ran, které utrpěl v boji s Turky.
Jedním ze starších stručných pramenů o obci je také útlá knížečka „Hejtmanství Valašsko – Meziříčské“ s podtitulem „Historicko – topografický nástin, jejž podává Matouš Václavek“.
Velikou slávu zažila Zašová v červenci roku 1969 – přivítala totiž ostatky svatého Cyrila. Tuto slavnost si připomínáme právě ve dnech, kdy slavíme státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje …
Máme před Zašovskou poutí – a jelikož je její historie neodmyslitelně spjata s poutí k uctění Panny Marie Zašovské, tak si pojďme připomenout její zobrazení v historickém kontextu ..
I když jsou tyto stránky určeny především k vzpomínání na to už co bylo, určitě pochopíte, že jsou i situace, kdy je potřeba udělat výjimku – a tou je Zašovská pouť. Koneckonců zde o ní píšeme dost často. Proto předkládáme program té letošní …