Vlastivěda moravská – Zašová
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Připomeňme si učitele, básníka a spisovatele Metoděje Jahna (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942) – rodáka z Valašska. Tělem i srdcem měl vazbu k Valašskému Meziříčí, kde se narodil a vystudoval gymnázium, k Zašové, která byla jeho prvým učitelským místem a kde rozvíjel literární tvorbu, ke Komárovicím u Kelče, kde působil na jednotřídce jako řídící učitel a k Rožnovu pod Radhoštěm, kde byl řídícím učitelem na obecné škole chlapecké a kde se jeho literární tvorba uzavřela.
Knihy s názvem „Beskydy“ vyšly už tři – každá je zaměřena na jiné téma a je dílem kolektivu autorů vedených PhDr. Jiřím Langerem, CSc.
První nese podtitul „Stavby a život v nich“ (2011), druhou je „Zdroj práce a obživy“ (2012) a třetí, která nás v tuto chvíli zajímá nejvíce je s názvem „Dny všední i sváteční“ (2013).
Je léto, pro mnohé čas oddychu, ale i letních prací, ke kterým neodmyslitelně patří sušení sena. A jak to bylo při jednom takovém sušení uvidíte v této pověsti, která se také váže k Zašové …
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
Obec Zašová se zapsala do dějin folklorního dění několikráte, nejvíce snad ale sběrem tkz. žňových (žneckých , žatevních) písní v roce 1907.
O tom se mimo jiné dočteme v Národopisné encyklopedii Čech, Moravy a Slezska – Lidová Kultura.
Naše vzpomínání na desetileté výročí pouti z roku 2004 tentokráte zaměříme na kulturní dění, ke kterému neodmyslitelně patřila scénka a setkání ve Stračce …
O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.
Jak jistě víte, svého času byla Zašová proslavená svými „Zašovskými kytičkami“. Jaká byla jejich historie najdete v odkazu na plnou verzi publikace Zašovské kytičky o typických zašovských krajkách. Autorem je Richard Sobotka a můžete se zde dočíst mnoho zajímavého …