Všechny Příspěvky

ARNOŠT BOROVIČKA – ZAŠOVSKÝ VARHANÍK

ARNOŠT BOROVIČKA – ZAŠOVSKÝ VARHANÍK  (3.1.1891 – 19.5.1950)   

Nahlédnutím do závěru předminulého století se můžeme poučit, že v březnu roku 1891 se konaly volby do říšské rady, kde konzervativní staročeši byli nuceni ustoupit radikálním mladočechům, ti založili Národní stranu svobodomyslnou, bojující za občanská práva, rovnost a rozšíření samosprávy. V květnu roku 1891 byla v Praze zahájena jubilejní zemská výstava

„Číst více“


KAPLIČKA U ALŽBĚTY

V Zašové, asi 1 km někdejší úvozovou cestou od hřbitova směrem k západu, přes potůček v Háji a dál na Krhovou, stojí na návrší a uprostřed polí osamělá kaplička. Původně byl ve vitrínce obrázek sv. Alžběty, proto se tomu místu dodnes říká „u Alžběty“.

„Číst více“


UČITEL A MALÍŘ VÁCLAV JAROŇ

Připomeňme si zašovského rodáka, učitele a malíře Václava Jaroně. Narodil se 4. 2. 1920 v Zašové, zemřel 20. 3. 2005 ve Valašském Meziříčí. Od dětství byl život Václava Jaroně pevně srostlý s Valašskem. Povoláním byl učitel, působil doma i v zahraničí.

„Číst více“


POMNÍKY T.G. MASARYKA ANEB JAK TO BYLO S TÍM ZAŠOVSKÝM …

Trpěly egyptské sfingy, žoldáci několika armád si z nich udělali terče pro své zbraně. Krutý konec potkal Stalinovu sochu na Letenské pláni v Praze a pozůstatek podstavce dodnes nechává tušit o jak mohutný monument šlo, než ho rozmetala exploze. Nejrůznější plastiky minulého režimu jsou káceny a smýkány v nejlepším případě do depozitářů a nabízeny sběratelům kuriozit, v horším případě končí v tavicích pecích. Neméně dramatické osudy měly sochy prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

„Číst více“


SCHŮZKY S ČERTEM…

Mohutný balvan slepence severovýchodně od Zašové, divoce rozeklaný skalní útvar v nejvyšším bodu Pohoře (454,6 m), od jihu napůl vyvrácený a porostlý svěžím mechem, od severu podseknutý, připomíná mohutný zub, který vyrostl z kamenité země. To je Čertův kámen, který podle pověstí zasadil v dávné minulosti mezi borovice čert. Skalních útvarů spojených s čertem je povícero: vrch Čertův mlýn východně od Pusteven, Čertovy skály u Lidečka a další. Zpravidla se k nim váže skazka o nesplněném úkolu pro čerta do úderu dvanácté hodiny v noci. Tomu by v zašovské Pohoři odpovídaly kameny roztroušené po celém hřebenu Pohoře a jeho úbočí, čím blíž k vrcholu tím je jich víc a jsou větší. Jak to doopravdy bylo se zřejmě nikdo nedozví. Čertova kamene využívá zašovská mládež k pokusům o šplhání a pod severní podseknutou stěnou, očazenou od ohně, jako shromaždiště místních zbojníků.
 Na sklonu roku 1944 a počátkem roku 1945 kopali po celém hřebenu Pohoře nuceně nasazeni zákopníci dodnes patrné zákopy. Po večerech pak vyprávěli, že v těch místech po nocích naříká pohřbené nepokřtěné dítě. Zákopy měly sloužit ke zpomalení postupu Rudé armády od Rožnova pod Radhoštěm ve směru na Valašské Meziříčí. Ústup německých vojsk však byl tak rychlý, že odtud nepadl jediný výstřel. Podnes je kolem Čertova kamene uprostřed letitých borovic zvláštní atmosféra a výprava na schůzku s čertem si žádá trochu odvahy.

(sb)


LEDAŘI

Dnes už si profesi ledaře málem neumíme představit. Technický pokrok má podobu chladniček a mrazicích boxů bez nichž by se sortiment nabízeného zboží zejména v současných teplých zimách velmi ztenčil.

„Číst více“


CHOLEROVÝ KŘÍŽ V ZAŠOVÉ

V Zašové u dolního mostu na rozcestí, kde býval zájezdní hostinec a později dnes už zaniklá hospoda u Frňků, stojí u cesty cholerový kříž. V jeho těsné blízkosti vznikla po roce 1990 z prastaré nevzhledné stodoly pěkná restaurace „U Václava“.

„Číst více“


František Šigut – POUTNÍ MÍSTO ZAŠOVÁ

Tímto nadpisem se Vám nesnažím připomenout, že žijete v Zašové, která je vyhlášeným poutním místem nejen na Moravě, ale chci Vás upozornit na zajímavý zdroj informací o naší obci …

„Číst více“


NEJSTARŠÍ PEČETIDLO JE ZE ZAŠOVÉ …

00195_pecetidlo

Pečetidlo obce Zašová

(výňatek z článku „Nejstarší historické dokumenty a pečetidla opustily depozitář“ – zdroj  www.mestovsetin.cz)
  … Podobně vzácných archiválií však vsetínský archiv dnes odkryl mnohem více. „Ze zajímavých archiválií bych rád zmínil také pečetidlo obce Zašové z roku 1425, nejstarší gruntovní knihu města Rožnov, která se začala psát v roce 1541 nebo nově restaurovanou  gruntovní knihu města Valašské Meziříčí, jejíž počátek se datuje od  roku 1607,“ představil další skvosty Tomáš Baletka s tím, že řadu mnohem starších dokumentů v uplynulých staletích zničila řada požárů. 

PT


K HISTORII ZAŠOVÉ – oslava 600. let

O historii Zašové se toho dá z různých pramenů sehnat dost. Třeba to, že byla založena na počátku 14. století a první písemná zmínka o obci pochází z roku 1370. A právě k tomuto datu se váže velká slavnost, která se k výročí 600. let konala roku 1970.

„Číst více“


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace