Staré razítka …
Je zajímavé nacházet na různých artefaktech staré razítka – dříve to byly pečeti, různé znaky ap.
Je zajímavé nacházet na různých artefaktech staré razítka – dříve to byly pečeti, různé znaky ap.
Ukážeme si jednu starou mapu Moravy a na ni jednu zajímavost … Datum vydání této mapy je 1716 a je z ní patrno, že Zašovou by jste tam hledali marně – zato Veselá tam je – a to pod názvem Wefsela …
Připomínáme si vznik samostatného československého státu – k tomuto výročí neodmyslitelně patří jméno T. G. Masaryka. Jeho památník máme v Zašové – jak vypadal dříve a nyní ?
S potěšením zde uveřejňuji zajímavý článek Jiřího Šimčíka z jeho cesty do Štáblovic – a co tam zjistit? To se dozvíte krátce zde a časem v připravované brožuře „Zašovská Panna Maria – výskyt zobrazení – dosah kultu“.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Dnes je ten slavný den … ano – přesně před 300. lety byl položen základní kámen zašovského kostela – bylo to 14.8.1714.
22. října 1722 byla podepsána zakládající listina zřízeného zašovského kláštera. Ovšem císař povolil klášter později – 24. listopadu 1724 dal o svém svolení sepsat listinu, jež se stala nejdůležitější listinou zašovského kláštera.
Heraldika se v posledních desetiletích dostala do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Každé město, každá obec má svůj znak, svůj prapor. Jak vznikaly a jak vypadají?
Zajímavou historii má Zašovská obecní pečeť. Podrobně o tom píše bývalý kronikář pan Zdeněk Poruba v knize o Zašové, která vyšla v roce 2003.