Poutní místo Zašová proslavil obraz Zašovské Madony z 15. století. Zašovský chrám byl po staletí cílem poutníků a i dnes stojí za návštěvu. Vyznavače „církevní turistiky“ k němu valašskou krajinou přivádí značená stezka, cyklisté mohou využít pohodlné cyklostezky Bečva nebo značených cyklotras, také pro motorizované návštěvníky je Zašová ležící na mezinárodní silnici E442 velmi dobře přístupná a přijet lze i vlakem.
Právě dnes si připomínáme 70. let od úmrtí této významné osobnosti naší obce. P. Heřman Štíhel se nesmazatelně zapsal do dění v obci a dodnes na něj lidé vzpomínají …
Velikonoce jsou křesťanskými oslavami konce období půstu a připomínají poslední dny Ježíše Krista, jeho smrt i vzkříšení, pohanská tradice se váže k oslavám Velikonoc jakožto svátkům jara, znovuzrození a probouzení přírody po zimě. Tyto svátky oslavují i plodnost a nový život, pro křesťany je to největší svátek v roce. Název Velikonoce je odvozen od Velké noci – noci, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Velikonoce nemají jedno pevné datum, kdy jsou slaveny. Více se dozvíte v tomto článku paní Kubrické …
V horní části Zašové se za dřívějších časů říkalo podle místních usedlíků u Vítkovských (dnes u Košárků). Na návrší je křižovatka polních cest. Tam je postavena mohutná zděná kaplička…
V únoru si připomeneme výročí 110 let od narození Aloise Polácha – významné osobnosti Zašové …
Připomínáme si vznik samostatného československého státu – k tomuto výročí neodmyslitelně patří jméno T. G. Masaryka. Jeho památník máme v Zašové – jak vypadal dříve a nyní ?
Říká se, že člověk se stal člověkem, když začal pohřbívat své mrtvé, a podle upravenosti či zanedbanosti hřbitovů můžeme i dnes usuzovat na kulturnost obyvatel dané obce nebo města. O jednotlivé hroby se podle svých sil, vkusu a možností starají příbuzní. Mnohé hroby časem pustnou a zanikají, protože už o ně nemá kdo pečovat…
Je určitě dobře, že se obec stará o sakrální památky na svém území a dává peníze na jejich obnovu a údržbu. Další opravenou památkou tohoto druhu je centrální kříž na hřbitově v Zašové.
Od ostatních odlišné znění zašovské pověsti zachytil známý moravský katolický básník Vladimír Šťastný a uveřejnil je v brněnském Obzoru, který býval přílohou Hlasu, 5. května 1884. V této pověsti není už rytíř zachráněn jen od bloudění v hlubokých lesích, nýbrž dokonce i uzdraven Pannou Marií z ran, které utrpěl v boji s Turky.
