Staré razítka …
Je zajímavé nacházet na různých artefaktech staré razítka – dříve to byly pečeti, různé znaky ap.
Je zajímavé nacházet na různých artefaktech staré razítka – dříve to byly pečeti, různé znaky ap.
Ukážeme si jednu starou mapu Moravy a na ni jednu zajímavost … Datum vydání této mapy je 1716 a je z ní patrno, že Zašovou by jste tam hledali marně – zato Veselá tam je – a to pod názvem Wefsela …
S potěšením zde uveřejňuji zajímavý článek Jiřího Šimčíka z jeho cesty do Štáblovic – a co tam zjistit? To se dozvíte krátce zde a časem v připravované brožuře „Zašovská Panna Maria – výskyt zobrazení – dosah kultu“.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Heraldika se v posledních desetiletích dostala do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Každé město, každá obec má svůj znak, svůj prapor. Jak vznikaly a jak vypadají?
Zajímavou historii má Zašovská obecní pečeť. Podrobně o tom píše bývalý kronikář pan Zdeněk Poruba v knize o Zašové, která vyšla v roce 2003.
(výňatek z článku „Nejstarší historické dokumenty a pečetidla opustily depozitář“ – zdroj www.mestovsetin.cz)
… Podobně vzácných archiválií však vsetínský archiv dnes odkryl mnohem více. „Ze zajímavých archiválií bych rád zmínil také pečetidlo obce Zašové z roku 1425, nejstarší gruntovní knihu města Rožnov, která se začala psát v roce 1541 nebo nově restaurovanou gruntovní knihu města Valašské Meziříčí, jejíž počátek se datuje od roku 1607,“ představil další skvosty Tomáš Baletka s tím, že řadu mnohem starších dokumentů v uplynulých staletích zničila řada požárů.
PT