DĚTSTVÍ V ZAŠOVÉ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
Není to tak běžné, aby se dnešní mladá generace hlouběji zajímala o historii – a když jde o fakta, která se týkají přímo Zašové, tak je potřeba zbystřit dvojnásobně. Dostala se mi totiž do rukou seminární práce Báry Sobotkové, která zpracovává období druhé světové války z pohledu dětí. Myslím, že je to chvályhodné a zajímavé a proto jsem taky Báru přesvědčil, aby jsme tuto její práci mohli zveřejnit na našem webu. Za to jí patří velký dík a Vám přeji příjemné počtení – viz příloha zde.
Dětství za 2.sv. války_Bára Sobotková
Přišla nám reakce na článek od Josefa Krůpy, který připojil osobní vzpomínku paní Porubové.
Po dohodě zde tento názor přikládám a děkuji za něj… :
Chci připojit reakci na zveřejněnou práci Báry Sobotkové:
Paní Anna Porubová byla takřka moje sousedka. Poslední a shodou okolností nejdelší rozhovor jsem s ní měl v době, kdy už věděla o své těžké nemoci a s obavami čekala na termín transplantace ledvin (které se nakonec nedožila). Paní Porubová zavedla řeč i na tuto práci Báry Sobotkové a velmi kriticky a nesouhlasně se vyjádřila ke zde popisovaným okolnostem popravy pana Bajera:
Paní Porubová považovala za nesmysl formulaci, že Kubjátova partyzánská skupina zavraždila Františka Bajera „v zápalu boje“. Jednoznačně se klonila k verzi, že šlo o promyšlený zločin směřující k odstranění „nebezpečného“ svědka. Byl konec války, pokud existovalo na pana Bajera nějaké podezření, měl být postaven před řádný soud. Toho se ale právě někteří místní partyzáni báli a proto se rozhodli jednat rychle…
Paní Porubovou především rozčílilo „zdůvodnění“ uvedené v článku, které jakoby mělo chování samozvaných soudců ospravedlnit. Měla na mysli větu: „Tomuto tvrzení odporuje chování Bajerova desetiletého syna, který ze zdi hřbitova nadával lidem do českých sviní …“
Paní Porubová doslova řekla, že si neumí představit, jak desetiletý kluk v této době pokřikuje na dospělé lidi něco drzého. Podle zkušeností bývalé učitelky by si MOŽNÁ cosi takového dovolili někteří školáci v této době, ale ROZHODNĚ NE před sedmdesáti lety! Krom toho ji velmi pohoršila nelogičnost a křečovitost snahy obhájit násilnou smrt Františka Bajera poukazem na ÚDAJNOU drzost jeho nezletilého syna. Mimo to podle svědectví pamětníků byl prý pan Bajer varován, že partyzáni „po něm jdou“, ale odmítl se ukrýt se slovy, že on má svědomí čisté…
Cítím povinnost Tě (a Tvým prostřednictvím třeba i ostatní) s názorem paní Porubové na okolnosti násilné smrti Františka Bajera seznámit. Věřím, že kdyby paní Porubová ještě žila, reagovala by na tento článek sama.