Právě dnes – tedy 16.8.2014 je to přesně dvacet let, kdy vyšlo první číslo Zašovských novin. Můžeme se ptát, zda 20. let je už minulost (historie) či nikoli … asi záleží na tom, kdo se na takovou věc bude dívat – jinak asi starší spoluobčané, kteří vnímají dvacetiletí jako pouhou část svého života, jinak dospívající mladý člověk, který je sice už plnoletý, ale dvacet mu ještě nebylo …
Připomeňme si učitele, básníka a spisovatele Metoděje Jahna (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942) – rodáka z Valašska. Tělem i srdcem měl vazbu k Valašskému Meziříčí, kde se narodil a vystudoval gymnázium, k Zašové, která byla jeho prvým učitelským místem a kde rozvíjel literární tvorbu, ke Komárovicím u Kelče, kde působil na jednotřídce jako řídící učitel a k Rožnovu pod Radhoštěm, kde byl řídícím učitelem na obecné škole chlapecké a kde se jeho literární tvorba uzavřela.
Knihy s názvem „Beskydy“ vyšly už tři – každá je zaměřena na jiné téma a je dílem kolektivu autorů vedených PhDr. Jiřím Langerem, CSc.
První nese podtitul „Stavby a život v nich“ (2011), druhou je „Zdroj práce a obživy“ (2012) a třetí, která nás v tuto chvíli zajímá nejvíce je s názvem „Dny všední i sváteční“ (2013).
22. října 1722 byla podepsána zakládající listina zřízeného zašovského kláštera. Ovšem císař povolil klášter později – 24. listopadu 1724 dal o svém svolení sepsat listinu, jež se stala nejdůležitější listinou zašovského kláštera.
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
ZAŠOVSKÝ CHRÁMOVÝ SBOR … je pěveckým seskupením, v němž se sborovému zpěvu věnuje už 100.let nepřetržitě řada zpěvaček a zpěváků převážně ze Zašové.
Jak dlouhá je tradice ruční výroby gobelínů? Nástěnné obrazy, koberce a dokonce i oděvy jsou tkány pod hlavičkou Moravské gobelínové manufaktury (MGM). Málokdo ale už ví, že výrobu gobelínů zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve valašské obci Zašová, kde v té době stejnou technikou zhotovovali rukavice.
V časopisu Spektrum Rožnovska vyšel před časem v rubrice „Rožnov známý neznámy“ článek pana Richarda Sobotky o mozaice na rožnovském vlakovém nádraží. Se svolením redakce i autora jej níže uvádíme. A vše doplníme i o další práce tohoto autora.
Měl jsem to štěstí a setkal se při srpnové návštěvě roku 2010 s paní Annou Martinkovou – tehdy nejstarší občankou Zašové. Naše povídání se točilo kolem vzpomínek na dětství, rodinu a události, kterých za to století nebylo málo … Vždyť jí do života zasáhly obě světové války, doba bídy a hladu i čas radosti a štěstí.
Amatérské divadlo bylo dříve standardní součástí společenského života v obci. Téměř každý spolek měl ambice, poprat se s nějakým divadelním kusem a slavnostně jej uvést pro pobavení spoluobčanů.
