Vlastivěda moravská – Veselá
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Třetím dílem kroniky obce Veselá od paní Jarmily Kubrické se podíváme na významná data od roku 1919 po současnost …
Připomeňme si učitele, básníka a spisovatele Metoděje Jahna (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942) – rodáka z Valašska. Tělem i srdcem měl vazbu k Valašskému Meziříčí, kde se narodil a vystudoval gymnázium, k Zašové, která byla jeho prvým učitelským místem a kde rozvíjel literární tvorbu, ke Komárovicím u Kelče, kde působil na jednotřídce jako řídící učitel a k Rožnovu pod Radhoštěm, kde byl řídícím učitelem na obecné škole chlapecké a kde se jeho literární tvorba uzavřela.
Knihy s názvem „Beskydy“ vyšly už tři – každá je zaměřena na jiné téma a je dílem kolektivu autorů vedených PhDr. Jiřím Langerem, CSc.
První nese podtitul „Stavby a život v nich“ (2011), druhou je „Zdroj práce a obživy“ (2012) a třetí, která nás v tuto chvíli zajímá nejvíce je s názvem „Dny všední i sváteční“ (2013).
Druhý díl kroniky paní Jarmily Kubrické bude o historii kostela a fary …
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
ZAŠOVSKÝ CHRÁMOVÝ SBOR … je pěveckým seskupením, v němž se sborovému zpěvu věnuje už 100.let nepřetržitě řada zpěvaček a zpěváků převážně ze Zašové.
Jsem moc rád, že jsme se dohodli s kronikářkou obce Veselá paní Jarmilou Kubrickou na spolupráci a dala souhlas s otištěním jejího soupisu historie obce Veselá, kterou zpracovala do kroniky. Jejích příspěvků bude více a proto se zde díky ní čas od času objeví i zprávy z Veselé, za což jsem velmi rád a tímto děkuji paní Kubrické a těším se na její příspěvky …
Jak dlouhá je tradice ruční výroby gobelínů? Nástěnné obrazy, koberce a dokonce i oděvy jsou tkány pod hlavičkou Moravské gobelínové manufaktury (MGM). Málokdo ale už ví, že výrobu gobelínů zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve valašské obci Zašová, kde v té době stejnou technikou zhotovovali rukavice.
V časopisu Spektrum Rožnovska vyšel před časem v rubrice „Rožnov známý neznámy“ článek pana Richarda Sobotky o mozaice na rožnovském vlakovém nádraží. Se svolením redakce i autora jej níže uvádíme. A vše doplníme i o další práce tohoto autora.