Knihy s názvem „Beskydy“ vyšly už tři – každá je zaměřena na jiné téma a je dílem kolektivu autorů vedených PhDr. Jiřím Langerem, CSc.
První nese podtitul „Stavby a život v nich“ (2011), druhou je „Zdroj práce a obživy“ (2012) a třetí, která nás v tuto chvíli zajímá nejvíce je s názvem „Dny všední i sváteční“ (2013).
Neexistuje snad žádná historická pohlednice Zašové, na které by se neobjevilo poutní místo Stračka s pramenem a jeskyňkou.
Je léto, pro mnohé čas oddychu, ale i letních prací, ke kterým neodmyslitelně patří sušení sena. A jak to bylo při jednom takovém sušení uvidíte v této pověsti, která se také váže k Zašové …
22. října 1722 byla podepsána zakládající listina zřízeného zašovského kláštera. Ovšem císař povolil klášter později – 24. listopadu 1724 dal o svém svolení sepsat listinu, jež se stala nejdůležitější listinou zašovského kláštera.
Druhý díl kroniky paní Jarmily Kubrické bude o historii kostela a fary …
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
Obec Zašová se zapsala do dějin folklorního dění několikráte, nejvíce snad ale sběrem tkz. žňových (žneckých , žatevních) písní v roce 1907.
O tom se mimo jiné dočteme v Národopisné encyklopedii Čech, Moravy a Slezska – Lidová Kultura.
Naše vzpomínání na desetileté výročí pouti z roku 2004 tentokráte zaměříme na kulturní dění, ke kterému neodmyslitelně patřila scénka a setkání ve Stračce …
Dnes srovnáme pohled z „Pohoře“ – snad nemusíme vysvětlovat, kde leží …
ZAŠOVSKÝ CHRÁMOVÝ SBOR … je pěveckým seskupením, v němž se sborovému zpěvu věnuje už 100.let nepřetržitě řada zpěvaček a zpěváků převážně ze Zašové.
