
Vzpomínka na netradiční pouť 2004 – část druhá
Naše vzpomínání na desetileté výročí pouti z roku 2004 tentokráte zaměříme na kulturní dění, ke kterému neodmyslitelně patřila scénka a setkání ve Stračce …
Naše vzpomínání na desetileté výročí pouti z roku 2004 tentokráte zaměříme na kulturní dění, ke kterému neodmyslitelně patřila scénka a setkání ve Stračce …
Dnes srovnáme pohled z „Pohoře“ – snad nemusíme vysvětlovat, kde leží …
ZAŠOVSKÝ CHRÁMOVÝ SBOR … je pěveckým seskupením, v němž se sborovému zpěvu věnuje už 100.let nepřetržitě řada zpěvaček a zpěváků převážně ze Zašové.
Je před náni poslední týden do Zašovské pouti – na tu už jsme tady vzpomínali. Zatím ale vždy jen textem či fotografií – tentokráte na Vás čeká vzpomínání obrazové. Díky záznamům Petra Špůrka nahlédneme na to, jaké to bylo přesně před deseti lety – tedy v roce 2004.
Po dostavbě nového kostela v Zašové byly v r. 1773 ke cti zakladatelů mnišského řádu trinitářů zakoupeny dva větší nové zvony. Oba 30. ledna vysvětil olomoucký biskup Jan Václav Freynfelsem, 2. března byly vytaženy na věž a poprvé se jimi zvonilo 9. března 1773.
Jsem moc rád, že jsme se dohodli s kronikářkou obce Veselá paní Jarmilou Kubrickou na spolupráci a dala souhlas s otištěním jejího soupisu historie obce Veselá, kterou zpracovala do kroniky. Jejích příspěvků bude více a proto se zde díky ní čas od času objeví i zprávy z Veselé, za což jsem velmi rád a tímto děkuji paní Kubrické a těším se na její příspěvky …
Jak dlouhá je tradice ruční výroby gobelínů? Nástěnné obrazy, koberce a dokonce i oděvy jsou tkány pod hlavičkou Moravské gobelínové manufaktury (MGM). Málokdo ale už ví, že výrobu gobelínů zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve valašské obci Zašová, kde v té době stejnou technikou zhotovovali rukavice.
O Zašové se píše v mnoha knihách – další v řadě je „Poutní místa Moravy a Slezska“ – napsal František Odehnal, vyšlo v nakladatelství Debora Praha v roce 1995.
V časopisu Spektrum Rožnovska vyšel před časem v rubrice „Rožnov známý neznámy“ článek pana Richarda Sobotky o mozaice na rožnovském vlakovém nádraží. Se svolením redakce i autora jej níže uvádíme. A vše doplníme i o další práce tohoto autora.
Správu obce vedl od středověku dědičný rychtář neboli fojt, který si udržel výsadní postavení v obci až do zániku patrimoniálního zřízení roku 1848. Roku 1374 byl zašovským fojtem jakýsi Ješek, který spolu s manželkou Markétou koupil fojtství od Voka z Kravař.