Veselské Vánoce …

Veselské Vánoce …

Štěpán Mach přinesl partituru vánoční mše, kterou zpíváme ve veselském kostele – poznámky na ní nám přišly zajímavé, tak jsem k tomu něco víc našla a dopsala.  Krásné vánoce a šťastný nový rok!  J. Kubrická 

Letos o vánočních svátcích – Na Štědrý večer a ráno na 1. svátek vánoční zazní ve veselském kostele pod taktovkou Štěpána Macha Česká mše vánoční od českého skladatele a varhaníka Eduarda Marhuly.

Podle dochované partitury se ve veselském kostele zpívala tato mše v roce 1944, a to ne poprvé.

Tato partitura byla vydána nákladem hudebního nakladatele Oldřicha Pazdírka v Brně jako už 8. vydání. Z poznámek na partituře psaných varhaníkem a sbormistrem Josefem Bechným vyplývá, že tato mše byla ve veselském kostele zpívána i před rokem 1939. Tradice chrámového sboru byla a je ve Veselé hluboká. Ve sboru zpívaly často celé rodiny, jak je možno poznat i z těchto poznámek. V roce 1961 tuto mši zpívali všichni sourozenci Bechní z č. p. 38: synové Petr a Jan, dcery Marie (později provdaná Rudolfová) a Alena nyní rovněž Rudolfová. O rodině varhaníka a sbormistra Josefa Bechného to platí samozřejmě také: manželka Anna, děti Marie, Jana a syn Josef, což je patrno z poznámek k obsazení mše zpívané v roce 1969.

Eduard Marhula se narodil 8. prosince 1877 ve Vsetíně v rodině vsetínského perníkáře Edmunda Antona Marhuly.

Wikipedie dále uvádí, že po studiích na Varhanické škole v Brně u Leoše Janáčka se stal na téměř deset let varhaníkem a ředitelem kůru v Rožnově pod Radhoštěm a zároveň ředitelem hudební školy. Po odchodu do OstravyMariánských Hor, kde přijal místo ředitele Hudební a varhanické školy Matice školské, se stal i místopředsedou Jednoty hudebních stavů, kde věnoval své síly boji za zlepšení hmotných poměrů hudebníků, varhaníků a ředitelů kůrů.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 založil v Ostravě vojenskou hudbu 31. pluku a stal se jejím kapelníkem. Jeho zásluhou vznikla v Ostravě-Mariánských horách Hudební a varhanní škola. V jejím rámci bylo i středisko pro hudební vzdělávání učitelů.

Vedle svých pedagogických povinností byl však i velmi plodným a úspěšným skladatelem a některé jeho skladby byly provedeny v Rusku a v Americe. Eduard Marhula byl i redaktorem a spoluvydavatelem časopisu Hudební a divadelní obzor, tehdy jediného odborného hudebního periodika na Moravě. Zemřel 6. května 1925 v Ostravě.

Hudební dílo Eduarda Marhuly vycházelo z melodiky a tradic národních písní. Kromě drobných skladeb pro klavír a úprav lidových písní zanechal rozsáhlé dílo pro chrámové účely.

Jeho nejznámějším dílem je Valašská mše vánoční, známé jeho úpravy lidových písní pro sborový zpěv a sborové skladby – např. Kytice valašských písní, Kytice slovenských písní, Písničky Moravců z Hlučínska a Hlubčicka, operety – zvláště Ženská vojna, provozovaná ve Spojených státech i v Rusku – a duchovní skladby – Valašská mše pastýřská a dvě Koledové mše. Právě Česká mše vánoční je jednou z nich. 


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace