Tomáš Garrique Masaryk na Valašsku

Tomáš Garrique Masaryk na Valašsku

Dnešní vzpomínka bude osobní – na TGM a rod Macháčků … za článek a fotografie moc děkuji Olze Nejedlé – Macháčkové.

Vztah Masaryka k Valašsku je nepopiratelný a má své kořeny v období, kdy úspěšně kandidoval na poslance Říšského sněmu za 13.valašských obcí. Pamětníci vzpomínají, že právě Valašsko přispělo svou volbou k rozvrácení Rakousko-Uherské monarchie. I když i tady byli odpůrci, kteří svou agitaci „Nevolte Masaryka“, vůbec nebrali v rukavičkách. Moje babička Olga vyprávěla, jak pana prezidenta převáželi v noci v sudu, který narychlo stloukl místní bednář za hranice Zašové. Aby jej uchránili násilí těchto odpůrců. Masaryk velmi podporoval živnostníky a soukromé podnikání. Tak i můj pradědeček Ladislav Macháček, který jako živnostník podnikal v Zašové a vlastnil Módní síň panu prezidentovi jako bývalý legionář, vyjadřoval podporu. Dokonce se v průběhu jeho návštěvy Valašska dostal do jeho blízkosti a předal mu jezdecké kalhoty tzv. rajtky ušité v jeho salonu. Věda, že pan prezident miluje jízdu na koni. Pan prezident Masaryk věnoval pradědečkovi na oplátku svoji bustu – tedy sochu, podobiznu své hlavy. Ta byla léta vystavena v přijímací místnosti salonu. I když padesátá léta způsobila, že rodina za svoje politické přesvědčení byla stíhána…v padesátých letech byl dědeček Ladislav Macháček místo svého starého otce živnostníka poslán na tvrdou práci tzv. PTP – Černí baroni. A soška na dlouhá léta zmizela ve slámě na půdě. Dnes je tato busta rodinnou cenností a strejda Lubomír jí má ve své kanceláři v tiskárně Grafia Nova.

  V Zašové máme pomník T. G. Masaryka. Původní tu stál už v roce 1920, kdy byl slavnostně 28. října odhalen. A to jako první na Valašsku. Přežil i druhou světovou válku, tenkrát jej zašovští dobrovolníci rozebrali a schovávali, aby během války nebyl zničen.
  V květnu roku 1945 byl opět vystaven a dělal radost a vzbuzoval úctu našich občanů. S nástupem komunistického režimu v padesátých letech byl rozbit kladivy a mnoho jeho částí bylo zakopáno do základů rodinných domů. Ale jeho hlavní část tedy podobizna Masaryka byla vložena do základů zašovské pošty. Jedna z prvních přání občanů po listopadu roku 1989 byla obnova Masarykovy sochy v dolní části obce. Snad tu zůstane navždy.  Až půjdete kolem ní…vzpomeňte dobrého člověka a velkého moudrého státníka Tomáše Garrique Masaryka.

Krejčovská dílna u Macháčků

Prostor dílny – paní Barbora Macháčková

Krejčovský závod – Jaroslav Macháček

Přijímací prostor krejčovství

A válečná léta v našem Módní síni nebyly jen o šití dámské a pánské konfekce, ale část domu byla zabrána. A sloužila během války k ubytování dvou obecních učitelek. Pradědeček s rodinou se musel uskromnit ve svém bydlení. V jedné dílně pracovalo 12 krejčí a každým rokem pradědeček vyučil 3 krejčovské učně.
  Rok 1945 byl rokem vítězným, ale bohužel i toto vítězné tažení ruských vojsk a ustupující fronty mělo dopad na majetek pradědečka Macháčka. Ruské vojsko ve jménu vítězství si přišlo pro svou daň. Vojáci ruské armády vytáhli zánovní červenou Aerovku, auto, které se ještě ani v garáži neohřálo ve prospěch armády. Byla sepsána něco jako smlouva mezi pradědečkem a vítězným lidem, ale Aerovku už nikdy, nikdo nevrátil, ani žádná náhrada se nekonala. Zůstala jen dobová fotografie.

A dějiny šly dál. S nástupem roku 1968 se v československé zemi zdálo, že se bude svobodně dýchat a vyjadřovat své názory. Skupinka místních „PTP“ pétépáků mezi nimi i náš dědeček Ladislav Macháček prosadila, aby před místní Základní devítiletou školou byla busta našeho prvního pana prezidenta T. G. Masaryka. Práce na soše byla zadána kameníkům v Bystřici pod Hostýnem. Můj otec vzpomíná, jak tam nadšené pétépáky vezl zakázku domluvit. I na slivovičku došlo, aby poctivou práci bylo čím symbolicky zapít. Ale tvrdá ruka normalizace, která nastoupila i do naší obce, výrobu zrušila.  A tak je před školou učitel národů Jan Ámos Komenský… a učit se musíme všichni a pořád.. i z chyb našich předků…

Dům uprostřed obce č. p. 277 je od roku 1922 němým svědkem těchto událostí. V roce 1960 přišlo nařízení z Národního výboru Zašová odstranit nápis Módní síň Ladislav Macháček z domu. Nápis byl tenkrát zalíčen bílou barvou. V roce 1981 procházel dům rekonstrukcí, výměna oken a nová fasáda. A tenkrát i mě vyvstává vzpomínka, jak jsem se vracela ze školy a zedníci obíjeli zdi domu a na pár hodin se odkryl skrytý modro-červený nápis “ Módní síň Ladislav Macháček“. Dnes už je nenávratně pryč. Všechno je jinak. ..

Prvorepubliková hasičárna

  V zahradě domu č. p. 277 stála prvorepubliková Hasičská zbrojnice se skladem a věží na sušení hadic. Ta se zbourala souběžně s výstavbou zbrojnice nové /pravděpodobně v r. 1926/ u Obecního úřadu. Jen když více kopneme do záhonu, narazíme na betonové základy této stavby. Uvnitř domu, jsou ale stále prvky dobové prvorepublikové architektury a ta nejmladší generace, je v domě šťastná a svobodná.
Olga Nejedlá Macháčková


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace