
Jsem velmi rád, že mohu nyní zahájit „čtení na pokračování“ – tedy postupné uveřejňování knihy P. Eduarda Domluvila „Zašová“. Vyšlo roku 1908 v Brně nákladem české hospodářské společnosti pro markrabství moravské. Jde o velmi cenný zdroj informací a podíváme se ve něm postupně na tyto kapitoly …
Na Metoděje Jahna a zvlášť jeho pobyt a působení v Zašové jsme už vzpomínali zde. Spoustu zajímavých a doplňujících údajů se dočteme také v životopisné knize „Život a dílo Metoděje Jahna“…
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Velmi důležitým a cenným zdrojem všech informací o našich obcích je Vlastivěda moravská – stará řada, kterou vydávala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Svazek 33 je věnován Valašsko – Meziříčskému soudnímu okresu.
Třetím dílem kroniky obce Veselá od paní Jarmily Kubrické se podíváme na významná data od roku 1919 po současnost …
Jak jsme už psali, zdrojů o Zašové jako významném poutním místu je mnoho – zde uvádím citaci z knihy „Poutní místa na Moravě, ve Slezsku“.
Právě dnes – tedy 16.8.2014 je to přesně dvacet let, kdy vyšlo první číslo Zašovských novin. Můžeme se ptát, zda 20. let je už minulost (historie) či nikoli … asi záleží na tom, kdo se na takovou věc bude dívat – jinak asi starší spoluobčané, kteří vnímají dvacetiletí jako pouhou část svého života, jinak dospívající mladý člověk, který je sice už plnoletý, ale dvacet mu ještě nebylo …
Připomeňme si učitele, básníka a spisovatele Metoděje Jahna (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942) – rodáka z Valašska. Tělem i srdcem měl vazbu k Valašskému Meziříčí, kde se narodil a vystudoval gymnázium, k Zašové, která byla jeho prvým učitelským místem a kde rozvíjel literární tvorbu, ke Komárovicím u Kelče, kde působil na jednotřídce jako řídící učitel a k Rožnovu pod Radhoštěm, kde byl řídícím učitelem na obecné škole chlapecké a kde se jeho literární tvorba uzavřela.