POMNÍKY T.G. MASARYKA ANEB JAK TO BYLO S TÍM ZAŠOVSKÝM …

POMNÍKY T.G. MASARYKA ANEB JAK TO BYLO S TÍM ZAŠOVSKÝM …

Trpěly egyptské sfingy, žoldáci několika armád si z nich udělali terče pro své zbraně. Krutý konec potkal Stalinovu sochu na Letenské pláni v Praze a pozůstatek podstavce dodnes nechává tušit o jak mohutný monument šlo, než ho rozmetala exploze. Nejrůznější plastiky minulého režimu jsou káceny a smýkány v nejlepším případě do depozitářů a nabízeny sběratelům kuriozit, v horším případě končí v tavicích pecích. Neméně dramatické osudy měly sochy prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Národ jej miloval. Lidé jej nazývali Prezidentem Osvoboditelem, Tatíčkem Masarykem. Stal se symbolem naší samostatnosti, svébytnosti, národní identity. Symbolem svobody. Sochy T. G. M. vyrůstaly na čestném místě každého města, i v sebemenší vesnici. Někde byly jen prosté, jinde honosně vznešené.Osudy těchto soch a památníčků byly stejně kruté, jako osudy lidí, kteří v končícím 20. století prožili na osm politických režimů a nespočet životních peripetií.Zatím co prozíraví Pražané postavili vůbec první sochu T. G. M. na veřejném prostranství teprve 7. března 2000, jinde je stavěli už za Masarykova života a dodnes se chlubí, že právě ta jejich patří mezi první, které kdy byly Masarykovi postaveny. Tak tomu bylo zejména na Valašsku.

9_slavnostni odhaleni pomniku TGM v Zasove

Slavnostní odhalení pomníku TGM v Zašové

 

Specifický vztah Valašska k Masarykovi má kořeny v období, kdy úspěšně kandidoval na poslance Říšského sněmu za 13. valašských obcí. Pamětníci připomínají, že právě Valašsko podporou svého kandidáta Masaryka pomohlo rozvrátit Rakousko – Uherskou monarchii a přispělo takto ke vzniku svobodného Československa. Jednoznačné volební vítězství Masarykovo vůbec nebylo snadné. Jeho protikandidát z Kroměříže Vilém Povondra neprováděl předvolební agitaci v rukavičkách. „Nevolte Masaryka!“ hlásal a vyzýval k tomu každého, kdo miluje svou manželku a rodinu, kdo věří v Krista, kdo se zpovídá a kdo se modlí, kdo miluje svou živnost a váží si jí, kdo miluje český jazyk… A palcovými písmeny na letácích nevybíravě útočil: „Jeden inteligent Pražan pravil: Divíme se vám zde, v Praze by do Masaryka ani hokynářka nekopla a vy ho zde chcete udělat poslancem!“ Chtěli a věřili mu. Také se poslancem díky vlastencům na Valašsku stal. Jeden z prvních pomníků Masarykovi na Valašsku postavil uvědomělý učitel a vlastenec Cyril Mach v zapadlém údolí Zákopčí, které patří k valašské obci Hutisko. Stalo se tak roku 1921. Děti ve škole se tenkrát svého učitele ptaly, jestli mezi ně pan prezident přijede. Popravdě odpověděl, že ne. Zklamání chtěl dětem vynahradit tím, že v Zákopčí postaví nedaleko školy Masarykovi pomník, aby ho měly děti na očích. Nebylo dlouhých projektů a příprav, myšlenka na stavbu pomníku přišla snad jen tři týdny před připomínkou výročí vzniku Československé republiky. Cyril Mach si ještě týž den obstaral souhlas k postavení pomníku v podobě Masarykovy skály od okresu. Sochař Drahoš, který na Hutisku pobýval, načrtl portrét T. G. M. Místní občané s nadšením a zdarma, ale především opatrně sváželi z okolních lesů těžké kameny, aby z nich neotřeli mech. Památník byl slavnostně odhalen 28. října 1921. Dodnes žijí pamětníci, kteří se jako malé děti slavnosti účastnili. Památník později zanikl a teprve v novější době byl před školou v Zákopčí postaven nový. Dramatický byl osud pomníku T. G. M. ve valašské obci Zašová. Měl podobu kamenné busty. Se záviděníhodnou hrdostí místní lidé uvádějí, že byl odhalen 28. října 1920 jako první na Valašsku a mezi prvními v celé republice zásluhou spolku „Pěkná myšlenka“. V období okupace za druhé světové války se vlastencům podařilo bustu ukrýt a po skončení války znovu instalovat za hojné účasti občanů již pátý den po osvobození obce 11. května 1945. Ale roku 1953 byl její osud jednoznačně zpečetěn. Pamětníci uvádějí, že se tak stalo kterési noci, kamenná plastika byla rozbita kladivy a mohli by ukázat prstem na domy v jejichž základech skončila … Znovu postavit Masarykovu sochu se podařilo až k 80. výročí existence republiky 28. října 1998. Zanedbaný parčík byl nově upraven. Bronzová busta ing. arch. Františka Crháka je umístěna na stele klasického tvaru a osvětlena. Třebaže opožděný, byl to pro obec Zašovou důstojný návrat Masarykovy sochy.

 A vzpomínka na onu slavnost z úst tehdejších představitelů – výňatek z článku o slavnostním odhalování sochy z r. 1998: „Je dobré, když občané nezapomínají na historii,“ poznamenal kronikář obce pan Zdeněk Poruba. „Památník T. G. M. postavili v obci naši předkové z pocitu vlasteneckého a s velkou dávkou estetického cítění. My bychom měli v jejich konání pokračovat.“
„I když se také Masarykova socha ze Zašové v minulosti často toulala, teď už musí zůstat trvale,“ řekl starosta obce Ladislav Krumpolc. „Má pro Zašovou velký význam, vždyť byla postavena jako první na celém Valašsku. Jedna z prvních myšlenek po listopadu 1989 patřila obnově Masarykovy sochy. Jsme rádi, že se záměr podařilo uskutečnit na den právě k 80. výročí vzniku Československa.“
Ilustrační fotodokumentaci k tématu najdete zde.

(sb)


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb


Miniatury
Prezentace