Náš obecní znak má 20 let

Náš obecní znak má 20 let

Za článek o našem obecním znaku děkuji Jožkovi Krůpovi. Více také ve starším článku zde.

Právo užívat obecní symboly uděluje předseda Poslanecké sněmovny ČR. V případě Zašové se tak stalo v roce 2000, a to 28. listopadu. Poprvé nám ale byl vítězný návrh obecního znaku představen už v březnových Zašovských novinách, tedy přesně před 20 lety.

Náš obecní znak je nepřímo i památkou na starostu Václava Zvoníčka a kronikáře Zdeňka Porubu, zásluhy je však třeba přiznat i všem, kdo odmítli předešlý nevydařený návrh z roku 1999. František Maliňák i další kritici oprávněně poukazovali na to, že symbolika znaku musí vycházet z historie obce. V prvním návrhu, který obsahoval siluetu cimbálu, souhvězdí Panny a drobnou postavu představující údajně vílu, nikdo takovou souvislost neviděl, byť se autor onoho odmítnutého návrhu snažil komplikovaným výkladem tyto jinotaje ozřejmit.

Naše obec tedy získala svůj znak až na druhý pokus. Jeho tvůrcem je heraldik Miroslav Pavlů, který už vytvořil mnoho znaků především moravských obcí. (Je zajímavé, že zatímco na Moravě už má své oficiální symboly téměř každá obec, v Čechách je prý zájem o vlastní obecní znak sotva poloviční.)

Zašovskému znaku dominuje heraldická figura lva a dalšími výraznými prvky jsou bílé trojvrší, stejnoramenný kříž a osmicípá hvězda. Tato hvězda, kříž a trojvrší jsou symboly známé už ze starobylé zašovské pečeti. Obecní znak tak v sobě propojuje všechny tři faktory, které měly na historii naší obce vliv zásadní: symbol samosprávy (obecní pečeť), symbol církve a poutního místa (trinitářský kříž a mariánská hvězda) a symbol panství, jehož byla Zašová i Veselá součástí (žerotínský lev).

Je dobře, že naše obec i svým znakem dává najevo, že svou minulostí nepohrdá, že ji akceptuje takovou, jaká byla. Uvědomil jsem si to v souvislosti s tragikomickou argumentací pražského magistrátu, který vytrvale odmítal dát svolení k obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, protože je prý spjat s dobou Habsburků a zvláště s osobou císaře Ferdinanda III. Je to skutečně úsměvné, protože mnohem úžeji než onen barokní sloup je s osobou tohoto císaře svázán znak města Prahy, který mj. figuruje na všech úředních listinách magistrátu. Symbol paže s taseným mečem v městské bráně je darem právě Ferdinanda III. Praze za statečnou obranu města před rabující švédskou armádou v roce 1648. Paradoxem je, že onen odmítaný mariánský sloup byl vztyčen jako připomínka téže historické události.

Zatímco v Praze se podepisovaly petice pro sloup i proti němu, u nás ve Stračce byla v klidu a pokoji oprava našeho mariánského sloupu právě dokončena. Jedná se sice spíše jen o sloupek než o sloup, ale je dobře, že u nás na rozdíl od Prahy nejsou tyto události důvodem k rozepřím. V tomto roce oslavíme 650 let od první doložené zmínky o existenci naší obce. Je přirozené, že většinu těch let prožila naše obec v době feudální, která byla, jaká byla – dobrá i zlá. V Praze jako v Zašové.

Máme opravdu pěkný znak i prapor, vydařený jak po stránce vizuální, tak svou symbolikou. Náš obecní znak je sice záležitostí novodobou, ale historie se v něm odráží stejně jako třeba ve zmíněném znaku pražském. A uznejme, že bez našeho znaku a praporu by nejen tomu letošnímu obecnímu slavení cosi podstatného scházelo.  
Josef Krůpa


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace