Na Hromnice o hodinu více….zimy polovice…

Na Hromnice o hodinu více….zimy polovice…

Únorový příspěvek paní Jarmily Kubrické z Veselé bude jak jinak než zimní …

Na Hromnice o hodinu více….zimy polovice…v únoru sníh a led – v létě nanesou včely med!

Tolik únorové pranostiky. Zima ještě asi neřekla své poslední slovo a možná nás ještě překvapí a že těch překvapení i v této zimě bylo! Letos první sníh napadl už 20.8. na Božím Daru, ve Veselé první sníh jsme měli možnost vidět 2.12., a to den poté, co Moravu, ale i Prahu a celé Čechy dostihla ledovka, taková, jakou jsme již dlouho nezažili – ledovka ochromila zcela provoz vlaků (cestující mezinárodního vlaku ze Žiliny strávili 17 hodin v poli poblíž Hranic na Moravě, protože led pokryl drážní vedení), v Praze několik dnů nejezdily žádné tramvaje, v Brně ani trolejbusy, protože námraza zakryla trolejové vedení, byl hlášen velký nárůst dopravních nehod a zranění lidí na zledovatělých chodnících, spousta domácností byla bez elektřiny, regionální silnice byly místy zcela uzavřené. A před vánocemi padaly teplotní rekordy! 24.12. tj. na Štědrý den nám na naší zahradě ve Veselé vykvetl petrklíč (!), ale 26.12. začal padat sníh – do rána však jen poprašek. Na Šumavě v Rokytské slati bylo ráno 27.12. naměřeno -27,2 st. C. Veselští lyžaři doufali, že po mizerné loňské sezóně se konečně rozjedou vleky na horním konci Veselé, první odvážlivci začali sjíždět svahy nad Veselou na Silvestra a s malými přestávkami mají tuto možnost i dosud.

Velké výkyvy teplot, klimatické změny odůvodňované globálním oteplováním spojeným s negativními zásahy člověka do přírody nás nenechávají klidnými a s obavami se díváme do budoucnosti. Je to ale opravdu tak, že dříve takovéto meteorologicky mimořádné situace naši předkové nezaznamenali?

Profesor dr. Fr. Augustin svého času píše, že astronom Strnad sestavil (v pojednáních české společnosti nauk díl 3. 1778) zprávy, vyskytující se u rozličných spisovatelů o neobyčejných zimách v Čechách a uvádí:

Roku 824 pokrýval zemi sníh od 22. září po 29 neděl, velikou zimou zmrzlo mnoho lidí i zvířat. Roku 962 padal od 3. listopadu neustále sníh, že lidé ani ze svých příbytků nemohli vyjíti, mnoho stromův a střech polámáno nesmírnou tíží sněhu, z něhož na jaře povstaly náramné povodně, jimiž mnoho lidí a i zvířat vzalo za své. Roku 1065 od 6. ledna až do 20. března uhodila tak krutá zima, že koně i s pocestnými na cestě u velikém počtu pomrzli. Roku 1074 byla zima tak krutá, že zamrzly všecky řeky až na dno, poněvadž tudíž mlýny zastaveny, povstal nedostatek mouky a hlad. V roce 1104 byly všechny řeky od 19. září až do velikonoc tak zamrzly, že i nejtěžším vozem se přes ně smělo jezditi. V  roce 1258 byl led na Vltavě 2 lokte silný. V roce 1436 panovala krutá zima, sněhu napadlo tolik, že se spojení Prahy s venkovem přerušilo. V roce 1520 mrzlo neustále od 18. ledna až do 1. května. V roce 1587 mrzlo neustále silně od 6. prosince až do sv. Jiří, na silnici z Prahy do Jihlavy zmrzlo přes 50 lidí, vinná réva, stromy ořechové a vůbec všecky ovocné stromy utrpěly velikou pohromu, rybníky zamrzly až na dno, následující povodeň způsobila mnoho škod. Roku 1608 trvala od nového roku až do 19. března po 70 dní tak veliká zima, že nikdo se nepamatoval na podobnou, vlci běhali z lesů do vesnic a mnoho lidí pomrzlo. Roku 1785 trvala zima tak dlouho, že pokrýval Vltavu led až do 19. dubna“.

I ve veselských kronikách je zmiňována dlouhá velká zima v roce 1709, která nadělala velké škody a měla za následek neúrodu a hlad. 29.6.1731 napadlo tolik sněhu, až „ byly vrchy celé bílé“. 18.5.1862 ještě všude ležel sníh. V roce 1929 je zaznamenána tzv. sibiřská zima, ve Valašském Meziříčí naměřeno -40 st.C, v Rožnově p. R. -42,5. 24.1.1938 o osmé hodině večerní byla nad severním Valašskem zaznamenána obrovská záře, nešlo o požár, jak se lidé nejdříve domnívali, ale byla to záře polární. 9. a 10.5.1953 bylo zaznamenáno sněžení, teplota v noci klesla pod -7 st.C, sněhová pokrývka až 20 cm, místy i vyšší, způsobila velké škody na ovocných stromech a následně i nouzi o krmivo pro dobytek. Velký mráz byl zaznamenán i 31.5.1966. Mnozí mají ještě v paměti zimu na přelomu roku 1978 /1979 – v  lednu 1979 si děti užívaly třítýdenní uhelné prázdniny a Československá televize vysílala až od půl deváté večer. Nástup jedné z nejdrsnějších zim ve dvacátém století byl šokující, v noci ze Silvestra na Nový rok klesaly teploty rychlostí tři stupně Celsia za hodinu. Z plus 15 až na minus 15.   Beskydští záchranáři hned první lednový den zaznamenali několik smrtelných úrazů turistů, náhlý mráz totiž změnil svahy Beskyd ve smrtící skluzavku. Beskydská horská služba v této zimě zaznamenala rekordní počet obětí, v nevinně vyhlížejících horách zahynulo 15 lidí.   Až dvacetistupňové mrazy se v republice držely zhruba do 10. ledna, mírná obleva se dostavila po dvacátém lednu. Děti musely po třítýdenní přestávce nastoupit do školy a ministerstvo školství jim oznámilo smutnou zprávu, že jsou pro tento školní rok zrušeny jarní prázdniny, školní výlety i pochodová cvičení!  

Krásný zbytek zimy přeje od lyžařského vleku ve Veselé Jarmila Kubrická


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace