LEDAŘI

LEDAŘI

Dnes už si profesi ledaře málem neumíme představit. Technický pokrok má podobu chladniček a mrazicích boxů bez nichž by se sortiment nabízeného zboží zejména v současných teplých zimách velmi ztenčil. Před několika desítkami let sice bývaly pořádné zimy, masné krámy však postrádaly současné technické vybavení. Řezník musel prodávat maso a salámy po celý rok. V té době mělo každé řeznictví svou ledovnu a led do ní zajišťovali chlapi ledaři. Na to jak se kdysi ledovalo, jak ledaři pracovali a co to bývala ledovna vzpomíná paní EVA KRUPOVÁ z prodejny Delikates z Rožnova p.R. v jejíž prodejně se profese řeznictví, práce s masem a uzeninami, traduje už třetí generaci.
„Tenkrát bývala každý rok zima a také potoky mívaly víc vody, než dnes. Dnes by se ledaři sotva uživili. Ve velkých městech to možná bylo trochu jiné, ale v řeznictví na malé vesnici v Zašové se pokaždé začínalo ledovat hned jak přišla zima a zamrzl potok. Řezník si najal tři čtyři chlapy, kteří brali led ze Zašovského potoka a z farského rybníka, naváželi jej do ledovny v řeznictví. Ledovna byla umístěna na severní straně budovy, velká asi čtyři krát čtyři metry, do ní se vešlo na čtyřicet kubíků ledu. Pod stropem byly průlezy. Těmi ledaři prolézali, led po celém prostoru utloukali a udusávali a navíc prosypávali solí a tak vytvořili kompaktní ledovou hmotu od podlahy až po strop. Pokaždé, jak začal být led, začínalo se ledovat a ledovalo se skoro celou zimu. Ledovna byla od vedlejší místnosti oddělena dřevěnou přepážkou, tam se sáláním chladu držela teplota pár stupňů nad nulkou. Tady měl řezník odvěšené maso, salámy, masné výrobky. Spotřeba masa nebyla tenkrát na takové vesnici příliš velká, obyčejně se dva řezníci domluvili, vzali dohromady jed nu krávu, každý jednu půlku, pak ji prodávali třeba čtrnáct dnů. Led v ledovni vydržel až do října. Pak už začínaly chladnější dny a teplota v chladicí místnosti zůstávala i s tím zbytkem ledu nízká. To už se však čekalo na nový led a jen potoky zamrzly, dávali se ledaři do práce.“ Zatím co řezníci museli mít ledovnu pokaždé důkladně zásobenou, drcený led do hospod se dovážel zpravidla dvakrát v týdnu. Obkládaly se jím trubky, aby měli pivaři pivo studené. V současné době se sice technologie zpracování masa příliš nezměnila, avšak právě díky vyspělé technice je trvanlivost masných výrobků prodloužena a také současný sortiment mnohonásobně převyšuje někdejší nabídku. Používají se chladicí i mrazící boxy. Zmražené zboží se přepravuje speciálními chladírenskými vozy. Díky technologii mrazení se k nám dovážejí výrobky i ze vzdálených zemí, například z Dánska zmrzlá játra, která se po rozmrazení dostávají ke spotřebiteli jako čerstvé zboží. U běžného zboží si však řeznictví objednávají jen takové množství, kolik vyžaduje trh, takže maso nezůstává v chladírenských boxech déle, než čtyřiadvacet hodin a zákazník má prakticky každý den nabídku čerstvého zboží.
 Právě díky současné moderní chladírenské technice je nám dnes někdejší profese ledařů velmi vzdálená.

(sb)