Jan Antonín Poruba

Jan Antonín Poruba

Před sto lety, dne 26.5.1925 se narodil pan Jan Antonín Poruba, muzikant a původní profesí hostinský z Veselé čp. 75.

V roce 2021 dostal in memoriam čestné uznání a pamětní minci u příležitosti oslav 645 let obce Veselá (uznání převzal jeho syn Jan). Byl oceněn především za své zásluhy v letech 1945-1992, kdy byl hybným momentem mnohých kulturních akcí a v tandemu s o 9 let mladším Ing. Zdenkem Palátem byl neoddělitelnou dvojicí dění v obci. Janek Porubový, jak mu rádi ve Veselé říkávali, se narodil rodičům Janu Porubovi (1900-1982), mlynářskému pomocníkovi původem z Dolní Bečvy a Františce roz. Daňkové (1898-1968) ve Veselé čp. 38, kteří byli oddáni ve Veselé dne 22.11.1924. Postupně se jim narodilo 7 dětí: Jan Antonín (*26.5.1925+28.8.1992), František Serafínský (*24.6.1926), Františka (*27.11.1927), Josef (*14.8.1929), Jiří (*28.3.1931+21.3.2023), Blažena (*20.10.1932) a Prokop Jakub (*8.4.1940+29.11.2003). Všem dětem kmotrovali František a Emilie Kovářovi, chalupníci ve Veselé. Matka Františka v letech 1925-1950 v domě čp. 38 provozovala živnost prodeje smíšeného zboží. Prarodiče z matčiny strany, děd Jan Daněk (1865-1941) a babička Františka roz. Krčmářová (1866-1945) provozovali ve Veselé čp. 75 od roku 1914 pohostinství, které po smrti babičky (1945) dle její poslední vůle převzal teprve dvacetiletý vnuk Jan. Mladičký Jan (vyučen kuchař-číšník) pokračoval v rodinném řemesle hospodského až do roku 1953- až do jejího násilného začlenění pod družstvo Jednota. Pak byl až do svého odchodu do důchodu zaměstnán coby dělník v Gumárnách v Zubří.

Dům v čp.75 situovaný na horním konci obce poblíž kostela a dobře přístupný z obecní cesty, kupuje v roce 1914 od Josefa Kováře (*1865), který zde provozoval obchod lihovinami, Janův dědeček Jan Daněk (1865-1941). Jan Daněk se stal v letech 1914-1924 nájemcem obecní koncese a zároveň provozním obecního hostince, který ve svém domě čp. 75 také provozoval (hostinec byl zván U Daňků, později U Porubů). Jan Daněk měl k hostinské činnosti ostatně dobré předpoklady, neboť už dříve působil jako sklepník v hostinci na fojtství čp. 6 veselského starosty Jana Zuzaňáka (1863-1934). V letech 1924-1936 byl sice vlastníkem obecní koncese na provozování hostince soused František Mičola (1890-1972) z čp. 25, nicméně provozním byl stále Jan Daněk s rodinou. Jan Daněk pak v roce 1936 koncesi trvale odkupuje, a už jako majitel vede hospodu až do své smrti v roce 1941. Hospodu tvořila nálevna velikosti 7 x 7,3 m s výškou stropu 3,2 m osvětlená pěti okny. Součástí byla i vedlejší místnost, kuchyně, sklep, cizinecký pokoj a byt hostinského. Dřevěné záchody stály ve dvoře. Po Janu Daňkovi převzala hospodu jeho vdova Františka Daňková, která v domě souběžně po celou dobu provozovala trafiku a obchod smíšeným zbožím. Ta ovšem hospodu záhy převedla na svou dceru Františku provdanou Porubovou (1898-1968). V roce 1945, po smrti své matky, požádala paní Porubová o udělení koncese pro svého syna Jana Antonína, který hospodu provozoval až do roku 1953.

Jan Poruba se oženil dne 14.12.1951 v Podolí s Bertou roz. Malou (*30.9.1928 +22.12.2023). Společně vychovali 3 děti: syny Petra (*1952), Jana (*1955) a dceru Karlu (*1956). Jakožto plnokrevný (a tím logicky naplno vytížený) muzikant však výchově dětí spíše „přihlížel“, vše bylo na bedrech jeho obětavé ženy. Paní Berta byla podolskou rodačkou, stejně jako známý akademický malíř Josef Hapka (1912-1987), otec slavného hudebního skladatele a zpěváka Petra Hapky (1944-2014). Malíř Hapka Porubovy ve Veselé několikrát navštívil, paní Bertu ostatně v rodném Podolí jako malé děvče portrétoval…

Jan skonal ve věku 67 let dne 28.8.1992 na následky mrtvice a celkového vyčerpání organismu. Jeho žena jej přežila o 31 let, dožila se požehnaného věku 95 let.

Jan našel již od útlého mládí zálibu v hudbě. Soukromě studoval u zašovského sbormistra a varhaníka Arnošta Borovičky (1891-1950), absolventa slavné brněnské varhanické školy Leoše Janáčka (1854-1928). Ostatně hudba byla blízká všem Janovým sourozencům- všichni hráli na nějaký hudební nástroj a krásně a rádi zpívali. Lásku a vlohy k hudbě zdědili nejspíše po své matce, která občas zaskakovala coby varhanice za indisponované veselské varhaníky. To ostatně Jan také. Od září 1939 měl studovat na hudební konzervatoři, ovšem díky právě vypuklé válce k tomu nikdy nedošlo. Brzy po druhé světové válce vznikla ve Stříteži podle vzoru orchestru R. A. Dvorského skupina hlavně s tanečním repertoárem nazvaná Veselí hoši, kde z veselských muzikantů hrál Jan na housle a harmoniku a Josef Bechný (1919-1997) z čp. 14 na kontrabas. V roce 1952 ve Veselé vznikla kapela Veselští hoši (klarinety Zdeněk Palát (*1934) a Ludvík Skalka (*1934), housle Vlastimil Bechný (*1935), trubka Antonín Skýpala (1935-2021), bicí Antonín Hrabovský (1934-2010)). Největší obliby pak dosáhla Melodická sedma, založená bratry Františkem, Josefem a Václavem Pisklákovými z Malé Lhoty. Jejich altový saxofon, harmoniku a bicí doplnil tenorsaxofon Miloslava Hrabovského z Malé Lhoty, trubka a zpěv Zdeňka Béma, housle Jana Poruby a kontrabas Josefa Bechného. Při personálních obměnách kvůli vojenské službě či stěhování prošla kapelou řada dalších muzikantů, jejichž jména by neměla být zapomenuta (Milan Fabián, František Janiš, Oldřich Krumpoch, Ing. Zdenek Palát, Janův mladší bratr Prokop Poruba, Václav Pavelka, Fabián Žilinský či Jan Žitník). Jan byl také členem pěveckého sboru Veselan, který byl oblíbeným a vyhledávaným hudebním doprovodem mnohých společenských a rodinných oslav v regionu po mnoha desetiletí (nejčastěji společně s Ing. Zdenkem Palátem a Ladislavem Urbanem). Pamětníci na něj vzpomínají jako na veselého člověka se srdcem na dlani.

K. Zeťová, R. V. Němejc

Veselá, 1945: Jan Antonín Poruba

Veselá, 50. léta: Hostinec ve Veselé čp.75 U Porubů, dříve Daňků (přestavěn v r.1970)

Veselá, 50. léta: zakládající členové kapely Melodická sedma. Zleva: Josef Bechný, Jan Poruba, Zdeněk Bém, Miloslav Hrabovský a bratři František, Václav a Josef Pisklákovi

70. léta: Ladislav Urban, Ing. Zdenek Palát a Jan Poruba

Podolí, 1951: svatební fotografie novomanželů Berty (1928-2023) a Jana (1925-1992) Porubových