Druhá světová válka ve Veselé II.

Druhá světová válka ve Veselé II.

20.6.2015 jsme si mohli prohlédnout v kulturním domě ve Veselé výstavu uspořádanou občanským sdružením RÁJ Veselá u příležitosti 70. výročí ukončení 2. světové války a osvobození naší země od německých fašistů. Na výstavě bylo možno vidět fotografiemi zachycené okamžiky osvobození v květnu 1945, ale i historické dokumenty o průběhu války a dění v okrese Vsetín, dobové fotografie zachycující Veselou po válce a srovnání se současností. Všichni bývalí účastníci vojenské služby si mohli při pohledu na instalovanou soukromou sbírku vojenského materiálu, výstroje a zařízení zavzpomínat na čas strávený na vojně.

Zajímavé informace o tom, co se dělo v květnu 1945 v našem kraji od p. Richarda Sobotky a o tom, jak konec války vypadal ve Veselé od ing. Zdeňka Paláta připomněly zúčastněným historické události roku 1945. Na jednom z instalovaných panelů si návštěvníci výstavy mohli přečíst i zaznamenané svědectví dnes již nežijící přímé účastnice těchto květnových událostí v roce 1945:

Vzpomínám na ten rok, žádné roky tak dlouho netrvaly, jako ty válečné, co nás Němci zabrali.. paní Marie Kubrická vzpomíná na konec války ve Veselé (tato vzpomínka byla zaznamenána a zveřejněna v Zašovských novinách z 13.4.1995) … „poslední dny byla fronta až v Rožnově. Večer rudá zář – tu zář vidím dodnes – ale co tam všecko shořelo už nevím, snad tam zahynulo 7 lidí. Pátého května 1945 bylo aj okolo nás hodně německých vojáků, za stodolů na zahradě postavili dělo a drželi stráž. V noci, když sem sa obudila, tak v kuchyni na holé podlaze leželi čtyři němečtí vojáci, bylo jim venku zima, byla tak sychravá mokrá noc, kdy odešli nebylo vůbec slyšet, tak potichu sa vytratili, ani dělo ráno za stodolů nebylo. V sedm hodin ráno už přišli Rusi, s velkým nadšením jsme jich vítali, ale během dopoledňa jsme už ochabli. Co sa jim líbilo – hlavně hodinky, budíky aj něco lepšího šatstva – sa ztratilo. My děvčata a mladší ženy sme sa před nimi moc neukazovali. Bratrovi sebrali oba páry koní, že neměli ani čím krmení kravám vozit. Koncem března ten rok byl u nás ubytovaný německý voják – byla to nejaká šarža. Bylo slyšet, že jak ustupujú, prý moc rabujú Němci, tak sem sa ho na to ptala, uměl dobře česky. Pravil mně: paní, my na to nebudem mět čas, ale ti, co na námi idú, ti to dělajú – a měl pravdu. Ale chvála Pánu Bohu konec války byl, co si vzali, ať si vzali. Pro koně bratr musel jeť až do Josefova do Čech, ta jedna starší kobyla zahynula. Ještě v tu nedělu večer zněly kaťuše na Helštýně nad Krhovú, zas nový strach sme dostali, ale brzo to stichlo. V úterý 8.5. byly v kostele děkovné bohoslužby, myslím, že jsme sa všichni zúčastnili a modlili sa: Od moru, hladu a války – vysvoboď nás pane! V tej první světovej válce museli chlapi rukovať na vojnu, které ročníky a kolik jich z Veselé muselo jít, to nevím, ale 12 sa jich nevrátilo – skoro všichni ženatí, tak děcka ani svoje taty nepoznaly. Dva svobodní – Jaroslav Pavlát a Dorek Horecký – do roka po válce zemřeli, vrátili sa z vojny s podlomeným zdravím. Do tej druhej světovej války chlapi nemuseli rukovať, ale zas museli do Německa na nucené práce. Z Veselé, co vím, tak sedm chlapů a jedna dcerka – Mařenka Švajdová (rozená Skalková). Pravila: nikde sem eště nebyla, najdál na sv. Hostýně a naráz až do Německa. Prožili tam moc náletů a bombardování. Švagr B. Kubrický za rok, když sa vrátil z Německa se zničeným zdravím, zemřel, měl 43 roků. Kovář Ludvík, ženatý, zahynul při náletu v Ostravě r. 1944. Do koncentráků sebrali tři svobodné chlapce – Josef Hrabovský (1916), Josef Zuzaňák (1920), Antonín Bechný (1923) – toho sebrali koncem března 1945, kdy před měsícem mu zemřel v únoru jeho otec 56 roků. Že to všecko paní Bechná vydržela, pořád čekala, že sa Tonda vrátí! Nevrátil sa, byl umučen v plynové komoře Mauthauzenu. Tonda byl velice oblíbený veselý chlapec a dobrý, výborný muzikant. Měli v rodině Bechných muzikantskou krev. Jeho otec byl moc roků varhaníkem, aj jeho bratr Václav hrál na varhany. Nejstarší syn Josef hrál na varhany od 11 roků. Žádná válka nic dobrého nepřinesla a ostatek dodělal komunismus.“

sepsala: Jarka Kubrická

 


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb


Miniatury
Prezentace

Archivy