Dříve a nyní – 80. výročí založení hasičské zbrojnice ve Veselé

Dříve a nyní – 80. výročí založení hasičské zbrojnice ve Veselé

Letos na jaře uplynulo 80 let od dokončení stavby požární zbrojnice ve Veselé – 6.6.1937 byla požární zbrojnice slavnostně otevřena

Při této příležitosti byl uspořádán „výlet pod Smréčím“, podle dobových záznamů tato zábava skončila čistým ziskem 1 522,80 Kč a prodala se spousta valašských vdolků zhotovených z darů občanů. Na oslavy přišli zástupci hasičů – z Velké Lhoty 26, ze Zubří 16, ze Stříteže 24, ze Zašové 20, z Hrachovce 16, z Krhové 12, z Valašského Meziříčí 10, ze skláren 6, z Kladerub a Kunovic po dvou. Ve zbrojnici byla zřízena schůzová (společenská) místnost, kterou později využívala také obecní rada a zastupitelstvo obce pro své schůze.

Původní budova požární zbrojnice

 

 

 

 

 

 

 

V souvislosti s otevřením hasičské zbrojnice byla zaznamenána také tato zajímavá událost: někteří členové sboru, jejichž mluvčím byl starosta sboru Jan Zuzaňák, chtěli, aby bylo provedeno svěcení zbrojnice místním farářem Heřmanem Štíhlem. Proti svěcení byli zejména František Mičola a František Sadílek, ten pokládal vysvěcení zbrojnice, kde se již schůzuje a hrají se tam po schůzi karty, za znevažování náboženství a zesměšňování náboženského úkonu. Členové sboru přesto odhlasovali zbrojnici posvětit a František Sadílek si dal zaprotokolovat, že ve zbrojnici funkcionáři nesmějí nikdy hrát karty a musí se ve zbrojnici chovat tak, jak posvěcené místo zasluhuje. Ale i přesto se ve zbrojnici karty hrály a do roku 1962 se zde ve schůzové (společenské) místnosti konaly veškeré schůze v obci a byla činěna rozhodnutí, která měnila život ve Veselé.

Co však všechno předcházelo výstavbě požární zbrojnice?

Zájem o založení hasičského sboru ve Veselé byl už před první světovou válkou. V letech 1911 – 1914 prosazovali založení sboru Rudolf Onderka, domkář z č. 42 a Mojžíš Rudolf, rolník z č. 1, ale jejich námaha byla marná, protože tehdejší obecní funkcionáři neměli pro tento veřejnosti užitečný spolek naprosto žádného pochopení. Rudolf Onderka pak sám a za pomocí okolních hasičských sborů podnikal u nadřízených orgánů kroky k založení sboru, mnoho občanů jej podporovalo, ale začátek války v r. 1914 vše zmařil. Po válce podle záznamů kronikáře sboru Michala Bechného prý „ nebylo na založení sboru času, ježto bylo nutno provádět generální úpravy cest v obci, budovat most přes řeku Bečvu, novou cestu z Veselé, stavět novou školu aj.“ Do roku 1932 nebyla požární ochrana ve Veselé organizována, požárů nebylo mnoho a pokud byly, sousedsky vypomohli hasiči ze Zašové. Ale myšlenka založit hasičský sbor stále žila.

V neděli 22. ledna 1933 svolalo předsednictvo obce do hostince Eduarda Kristka ve Veselé č. 74 občany za účelem založení dobrovolného hasičského sboru. Na tuto schůzi byli pozváni okrskový dozorce Oldřich Krčmář ze Zašové a župní náčelník hasičů František Seige z Valašského Meziříčí, který přednesl referát o nutnosti organizování požární ochrany. Dřívější kronikář obce, který byl na schůzi přítomen, zaznamenal ze slov Františka Seigeho o působnosti hasičského sboru: „hájiti a zachraňovati životy a majetky bližních při požárech, životních nehodách a při všech neštěstích, napomáhati při provádění zákona o požární policii, pěstovati mravní a tělesné síly veškerého členstva, zdravotně-samaritánskou a vzdělávací činnost“, o tom, kdo může být členem hasičského sboru, pak zaznamenal jeho slova: „členem může být jen člověk mravně bezúhonný, jehož povinností jest vždy, všude a ve všem dbáti své hasičské cti a národní povinnosti, aby zachovával a plnil stanovy a řády spolkové, jakož i ustanovení a podporoval sbor v činnosti spolkové a chránil jeho čest a dobré jméno“. Tato slova zapůsobila, většina přítomných se přihlásila do hasičského sboru buď jako členové činní nebo přispívající. Byla zvolena návrhová komise – Romuald Hříva z č. 67, Vojtěch Vajgl z č. 15 a Michal Bechný z č. 20. Podle jejich návrhu byli jednomyslně zvoleni: starostou sboru Jan Zuzaňák ml. z č. 6, náčelníkem Karel Skalka z č. 10, 1. místonáčelníkem František Stodůlka z č. 46, 2. místonáčelníkem František Černoch z č. 66, jednatelem František Mičola z č. 25, pokladníkem Richard Bechný a dalšími členy správního výboru: Karel Svět, Antonín Rudolf, Jan Skalka, Ludvík Skalka, Jan Bechný a Vojtěch Vajgl. Tímto byl ve Veselé založen hasičský sbor s oficiálním názvem Dobrovolný hasičský sbor ve Veselé. Sbor však neměl žádné vybavení, funkcionáři se snažili získat výzbroj a výstroj bezplatně nebo za co nejnižší cenu od občanů nebo okolních hasičských sborů. Jan Zuzaňák z č. 6 daroval dřevo na žebře a železo na háky, žebře zdarma udělal František Černoch a Josef Holub z č. 79 zhotovil bezplatně háky. Ludvík Skalka zhotovil plácačky na jiskry a od hasičského sboru ve Starém Jičíně vyprosil 4 přilby, 5 sekyrek, 5 pásů pro stříkačníky (do Starého Jičína a zpět šel pěšky). Darovaly také hasičské sbory: Valašské Meziříčí po deseti kusech přileb a pásů pro stříkačníky a 3 ks pásů pro lezce, Střítež 10 ks přileb, Zašová 4 přilby, 6 sekyrek a hadici k ruční stříkačce tzv. berlovce, kterou darovala obec Veselá a druhou berlovku zapůjčil Josef Černý z č. 24. Sklárny – firma Reich a spol. darovaly 1 hasičskou trubku a 5 stříkacích pásů, František Mičola z č. 25 vyprosil od hasičského sboru Vítkovických železáren 5 fakulí aj. Firma Baťa byla požádána o darování starých přileb, místo toho věnovala 200 Kč. Sbor požádal o poskytnutí příspěvku na založení sboru pojišťovny, záložny, obec i místního faráře Jana Podmolíka. Po ustavení sboru se začalo s výcvikem hasičů pod vedením Karla Skalky, cvičení byla pravidelná a přísná (Rudolf Skalka z č. 8 a Václav Kovář z č. 5 byli již 17.5.1933 vyloučeni ze sboru, protože 5x nepřišli na cvičení). V roce 1933 se hasiči z Veselé zúčastnili hašení dvou požárů: ve Veselé u Josefa Hrabovského z č. 48 a na Malé Lhotě. Je zajímavé, že 1.1.1934 na první valné hromadě kromě hodnocení dobré činnosti za první rok byla přednáška o preventivní ochraně před plynovým napadením v příští válce!

20.1.1934 se konal první hasičský ples s cílem získat prostředky na postavení požární zbrojnice. První ples se vydařil a skončil ziskem 694,15 Kč, hlavně z prodeje koblih. Již v únoru 1934 sbor zahájil jednání s manželi Janem a Annou Jaroňovými o odprodeji části zahrady v místě zvaném „V ráji“ pro postavení požární zbrojnice. V roce 1935 starosta obce zakázal hasičský ples, ale hasiči uspořádali „kácení máje“, „vinobraní“ a 2 divadelní představení , vše s cílem získat prostředky na stavbu požární zbrojnice. Začátkem roku 1935 byl již připraven materiál a členům stanovena povinnost odpracovat bezplatně každý 40 hodin. Ale několikeré jednání s manžely Jaroňovými o odprodeji pozemku na stavbu zbrojnice nevedlo k cíli (v zápisech jednání označeno za „svízelné“), následné jednání s Josefem Heryánem o poskytnutí pozemku bylo bezvýsledné a pozemek Jana Korábečného byl označen jako nevhodný. Nakonec, po oznámení Jana Zuzaňáka, že pozemek, který vlastní s manželkou Růženou, dává sboru zdarma, bylo odhlasováno postavit zbrojnici na místě, kde stojí dnes. Toto rozhodnutí však vyvolalo spory ve sboru, protože pozemek nebyl ve středu obce, ale blíž spodní části. 11 členů sboru podalo společnou odhlášku z členství. Nicméně v polovině roku 1936 byla stavba zahájena, plány zhotovil stavitel Inocenc Drda Z Vidče, stavební dozor měl František Černoch, který dělal i zednické práce, tesařské práce prováděli Jan Skalka a Josef Palát, stolařské práce Jaroslav Švajda, osvětlení Karel Svět, malování a nátěry Vojtěch Kubrický, pomocné zednické aj. práce všichni členové. Těm, kteří odpracovali víc jak 40 hodin, byly další hodiny placeny: zednické práce částkou 2,50 Kč a práce nádenické částkou 1,60 Kč. Na úhradu nákladů na stavbu zbrojnice bylo nutno si vypůjčit v místním spořitelním spolku 2 000 Kč. Na členské schůzi 28.9.1936 vystoupivších 11 členů bylo přesvědčeno k vrácení se do sboru. Podle zápisu z této schůze bylo na usmířenou odhlasováno uspořádat vinobraní a začátkem roku 1937 hasičský ples, na který bylo připraveno 300 koblih!

Kolik obětavé práce a úsilí, a to i v těžkých dobách, věnovali veselští hasiči pro dobrou věc!

Všechny další generace hasičů odpovědně přebíraly toto poselství, v práci pokračovaly a předávaly dál novým generacím.

Od roku 1937 prošla budova požární zbrojnice mnoha přestavbami, při nejrozsáhlejší v letech 1967-1970, kdy byla prakticky vybudována nová požární zbrojnice, odpracovali hasiči tisíce brigádnických hodin, jenom placených hodin bylo 5 126!

Takto si ji mnozí z Vás pamatují …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1992 byla provedena oprava a nový nástřik fasády budovy, v roce 2003 vybudováno sociální zařízení, přívod plynu a instalováno topení. V roce 2011 byla hasičská zbrojnice rozšířena o přístřešek pro úschovu věcí a posezení.

Dnešní stav …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dnes budova hasičské zbrojnice tvoří zázemí jednoho z neúspěšnějších spolků ve Veselé. Zbývá si jen přát, aby veselští hasiči pokračovali dál v záslužné práci svých předků – v duchu hasičského hesla Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci a vlasti ku prospěchu, a aby jim i nám všem tato smysluplná činnost přinášela radost!

Jarmila Kubrická

Informace čerpány z údajů zveřejněných v brožuře k 50. výročí založení Dobrovolné požární ochrany ve Veselé zpracované p. Evženem Bardoněm ze zápisů členských schůzí hasičského sboru ve Veselé.

Pohled na zbrojnici – stav duben 2017

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Já jen doplním, že zbrojnice projde i v dnešní době rekonstrukcí a bude se v ní opravovat střecha a elektrika. Díky paní Kubrické za příspěvek a hasičům přejeme ZDAR! 


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace