Je před náni poslední týden do Zašovské pouti – na tu už jsme tady vzpomínali. Zatím ale vždy jen textem či fotografií – tentokráte na Vás čeká vzpomínání obrazové. Díky záznamům Petra Špůrka nahlédneme na to, jaké to bylo přesně před deseti lety – tedy v roce 2004.
Po dostavbě nového kostela v Zašové byly v r. 1773 ke cti zakladatelů mnišského řádu trinitářů zakoupeny dva větší nové zvony. Oba 30. ledna vysvětil olomoucký biskup Jan Václav Freynfelsem, 2. března byly vytaženy na věž a poprvé se jimi zvonilo 9. března 1773.
Jsem moc rád, že jsme se dohodli s kronikářkou obce Veselá paní Jarmilou Kubrickou na spolupráci a dala souhlas s otištěním jejího soupisu historie obce Veselá, kterou zpracovala do kroniky. Jejích příspěvků bude více a proto se zde díky ní čas od času objeví i zprávy z Veselé, za což jsem velmi rád a tímto děkuji paní Kubrické a těším se na její příspěvky …
Jak dlouhá je tradice ruční výroby gobelínů? Nástěnné obrazy, koberce a dokonce i oděvy jsou tkány pod hlavičkou Moravské gobelínové manufaktury (MGM). Málokdo ale už ví, že výrobu gobelínů zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve valašské obci Zašová, kde v té době stejnou technikou zhotovovali rukavice.
V časopisu Spektrum Rožnovska vyšel před časem v rubrice „Rožnov známý neznámy“ článek pana Richarda Sobotky o mozaice na rožnovském vlakovém nádraží. Se svolením redakce i autora jej níže uvádíme. A vše doplníme i o další práce tohoto autora.
Měl jsem to štěstí a setkal se při srpnové návštěvě roku 2010 s paní Annou Martinkovou – tehdy nejstarší občankou Zašové. Naše povídání se točilo kolem vzpomínek na dětství, rodinu a události, kterých za to století nebylo málo … Vždyť jí do života zasáhly obě světové války, doba bídy a hladu i čas radosti a štěstí.
Amatérské divadlo bylo dříve standardní součástí společenského života v obci. Téměř každý spolek měl ambice, poprat se s nějakým divadelním kusem a slavnostně jej uvést pro pobavení spoluobčanů.
O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.
Jak jistě víte, svého času byla Zašová proslavená svými „Zašovskými kytičkami“. Jaká byla jejich historie najdete v odkazu na plnou verzi publikace Zašovské kytičky o typických zašovských krajkách. Autorem je Richard Sobotka a můžete se zde dočíst mnoho zajímavého …
Nevím kolik lidí zná jméno zašovského rodáka Ferdinanda Škrobáka. Povědomou zmínku o tom, že se jedná o muzikanta, mi doplnil obsáhlý článek, který se mi náhodou dostal do rukou.
