Soubor Zašovjan – kronika VI díl …
Listopadové vzpomínání z kroniky souboru Zašovjan patří roku 1956 …
Listopadové vzpomínání z kroniky souboru Zašovjan patří roku 1956 …
Období kolektivizace, společenských čistek a bezpráví je v plném proudu – máme tu rok 1955 a s ním další díl vzpomínek na činnost souboru Zašovjan …
Vždy, když končí letopočet pětkou, má naše obec výročí půlkulaté – první písemná zmínka o Zašové se totiž datuje rokem 1370. A jelikož velké oslavy v roce 1970 – tedy při oslavách 600. let probíhaly 19.-20.9. , připomeňme si právě dnes naše půlkulaté oslavy 645. let obce …
Čtvrtý díl vzpomínání se souborem Zašovjan bude o společensky neklidném roce 1954 …
Dnes zavzpomínáme na událost, která byla pro Zašovou velkým svátkem. Vše proběhlo 27.8.1994 a připomeneme si den, kdy se v Zašové zastavil relikviář s ostatky svatého Václava …
Milada Jaroňová vynikla v umění háčkování zašovské krajky a je první realizátorkou myšlenky samostatného háčkování květin, které dostalo název „zašovská kytička“. V tomto umění vyškolila řadu dalších žen.
Rok 1953 v činnosti souboru Zašovjan – o tom bude dnešní příspěvek …
Od ostatních odlišné znění zašovské pověsti zachytil známý moravský katolický básník Vladimír Šťastný a uveřejnil je v brněnském Obzoru, který býval přílohou Hlasu, 5. května 1884. V této pověsti není už rytíř zachráněn jen od bloudění v hlubokých lesích, nýbrž dokonce i uzdraven Pannou Marií z ran, které utrpěl v boji s Turky.
V druhém pokračování souborové kroniky zjistíme, co se dělo v roce 1952 …
Velikou slávu zažila Zašová v červenci roku 1969 – přivítala totiž ostatky svatého Cyrila. Tuto slavnost si připomínáme právě ve dnech, kdy slavíme státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje …