Knihy s názvem „Beskydy“ vyšly už tři – každá je zaměřena na jiné téma a je dílem kolektivu autorů vedených PhDr. Jiřím Langerem, CSc.
První nese podtitul „Stavby a život v nich“ (2011), druhou je „Zdroj práce a obživy“ (2012) a třetí, která nás v tuto chvíli zajímá nejvíce je s názvem „Dny všední i sváteční“ (2013).
Druhý díl kroniky paní Jarmily Kubrické bude o historii kostela a fary …
Jedním ze zdrojů studia historie našich obcí jsou všemožné bibliografie, katalogy, muzejní soupisy atd. Zde uvádím výpis z knihy „Bibliografie okresu Vsetín“.
Jsem moc rád, že jsme se dohodli s kronikářkou obce Veselá paní Jarmilou Kubrickou na spolupráci a dala souhlas s otištěním jejího soupisu historie obce Veselá, kterou zpracovala do kroniky. Jejích příspěvků bude více a proto se zde díky ní čas od času objeví i zprávy z Veselé, za což jsem velmi rád a tímto děkuji paní Kubrické a těším se na její příspěvky …
Heraldika se v posledních desetiletích dostala do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Každé město, každá obec má svůj znak, svůj prapor. Jak vznikaly a jak vypadají?
Amatérské divadlo bylo dříve standardní součástí společenského života v obci. Téměř každý spolek měl ambice, poprat se s nějakým divadelním kusem a slavnostně jej uvést pro pobavení spoluobčanů.
Zajímavou historii má Zašovská obecní pečeť. Podrobně o tom píše bývalý kronikář pan Zdeněk Poruba v knize o Zašové, která vyšla v roce 2003.
Ve Veselé, místní část Zašové, je za někdejším Kulturním domem, dnes restaurací, lesní cestou kolem házenkářského hřiště a za lesním porostem, asi 500 m daleko, postaven kříž.
Není to tak běžné, aby se dnešní mladá generace hlouběji zajímala o historii – a když jde o fakta, která se týkají přímo Zašové, tak je potřeba zbystřit dvojnásobně.
Je spousta lidí, kteří se dnes zajímají o historii svého rodu a sestavují si „rodinný strom“, odborně se tomuto odvětví říká genealogie (věda zkoumající vztah dvou souvisejících jevů nebo faktů; rodokmen, rodopis, věda o rodové posloupnosti).
