Milada Jaroňová vynikla v umění háčkování zašovské krajky a je první realizátorkou myšlenky samostatného háčkování květin, které dostalo název „zašovská kytička“. V tomto umění vyškolila řadu dalších žen.
Rok 1953 v činnosti souboru Zašovjan – o tom bude dnešní příspěvek …
A jak si ukážeme v příspěvku níže, Zašová se k tomuto výročí zapsala výrazně …
Je určitě dobře, že se obec stará o sakrální památky na svém území a dává peníze na jejich obnovu a údržbu. Další opravenou památkou tohoto druhu je centrální kříž na hřbitově v Zašové.
Od ostatních odlišné znění zašovské pověsti zachytil známý moravský katolický básník Vladimír Šťastný a uveřejnil je v brněnském Obzoru, který býval přílohou Hlasu, 5. května 1884. V této pověsti není už rytíř zachráněn jen od bloudění v hlubokých lesích, nýbrž dokonce i uzdraven Pannou Marií z ran, které utrpěl v boji s Turky.
Jedním ze starších stručných pramenů o obci je také útlá knížečka „Hejtmanství Valašsko – Meziříčské“ s podtitulem „Historicko – topografický nástin, jejž podává Matouš Václavek“.
V druhém pokračování souborové kroniky zjistíme, co se dělo v roce 1952 …
Velikou slávu zažila Zašová v červenci roku 1969 – přivítala totiž ostatky svatého Cyrila. Tuto slavnost si připomínáme právě ve dnech, kdy slavíme státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje …
3.-6. 7. proběhnou Rožnovské slavnosti – je to 90. let od doby, kdy proběhl první Valašský rok 1925. Byla to veliká sláva a na přípravách spolupracovalo velké množství lidí …