100. let od úmrtí Rudolfa SCHLATTAUERA

100. let od úmrtí Rudolfa SCHLATTAUERA

Právě dnes je to 100. let, kdy zemřel významný malíř a zakladatel gobelínové dílny v Zašové …

SCHLATTAUER Rudolf – malíř
* 25. 4. 1861 Hranice na Moravě           + 4. 1. 1915 Valašské Meziříčí
Studoval na vídeňské Akademii u Hanse Makarta, v Paříži, v Berlíně a v Mnichově. Potom cestoval a věnoval se tkaní gobelínů v Scherebeku. Po návratu založil s Ladislavem Henčlem gobelínovou dílnu v Zašové (1898) a zemský poslanec Dr. Šílený zařídil zřízení Jubilejní zemské gobelínové a kobercové školy ve Valašském Meziříčí (1908), v níž byl Schlattauer jmenován ředitelem. Celý život se potýkal s potížemi a nepochopením a uznání se mu dostalo až po smrti. Je zakladatelem českého gobelínářství. Tradici gobelínů jsme vzpomínali i zde.

RUDOLF SCHLATAUER, malíř, gobelínář, ředitel zemské gobelínové školy ve Valašském Meziříčí. Narozen 25. dubna 1861 v Hranicích, zemřel 4. ledna 1915 ve Valašském Meziříčí. Narodil se v Hranicích v Zámecké ulici čp. 116 jako syn Antonína Schlatauera, soukenického mistra, a Cecílie, dcery Františka Březiny, valchaře suken v Hranicích, a Kateřiny Veselé z Letovic. Pokřtěn Rudolf Antonín. Antonín Schlatauer koupil měšťanský dům v Zámecké ulici s postřihačskou dílnou v roce 1849 za 1630 zlatých a pracoval tu v šedesátých letech jako postřihač. Syn Rudolf začal v roku 1871 studovat na českém městském gymnáziu v Hranicích, po jeho postátnění a přeměnění na německé gymnázium opakoval v roce 1872-1873 1. třídu. Podle dochovaných katalogůněmeckého gymnázia měl jako žák české národnosti ve 11. německé třídě v roce 1875-1876 velké jazykové potíže a špatný prospěch. Katalog z roku 1877-1878 se nedochoval, v ročníku 1878- 1879 nebyl Schlatauer jako žák gymnázia již zapsán. Zhoršily se také životní podmínky jeho rodičů. Otec ztratil práci jako postřihač v důsledku zřízení Hellerovy továrny na sukna v Hranicích, stejně jako ostatní cechovní soukeničtí mistři. Zadlužený dům dal proto Schlatauer v lednu 1876 vložit a zapsat na jméno manželky Cecílie Schlatauerové v ceně 3754 zlatých. Dne 18. února 1 878 se však ve věku 66 let zastřelil (údajně v pomatenosti). Dům vdovy byl pak prodán v dražbě 8. května 1880 za 6500 zlatých. Mladý Schlatauer, dobrý kreslíř, odešel v roce 1 877 do Vídně, složil zkoušky a byl přijat za žáka akademie výtvarných umění, studoval u Hanse Makarta. Po smrti otce a prodeji matčina domu v Hranicích musel studium přerušit, živil se malováním obrázků, v roce 1882 byl opět zapsán na vídeňskou akademii umění, studoval malířství u profesora Griepenkerla, studia však nedokončil. Odešel do Mnichova a pracoval tu nějakou dobu jako malíř – kopista, později pobýval také v Paříži. V roce 1897 navštívil a žil jistý čas v Norsku, kde studoval severské obrazové tkalcovství a gobelínovou techniku. Získané zkušenosti využil po návratu do vlasti roku 1898 k založení gobelínové tkalcovny ve vsi Zašová u Valašského Meziříčí, s finanční pomocí přítele Ladislava Henčla z Moravské Ostravy. Přijal do ní 12 místních dívek a žen a učil je po svých norských zkušenostech tkaní gobelínů a vázání koberců. Byla to první tkalcovna toho druhu ve střední Evropě. Dílna a její výrobky se staly brzy známé. Návrhy gobelínů, nejčastěji malých rozměrů 100 x 200 cm nebo 50 x 80 cm zpracovával Schlattauer sám a vedl provoz celé dílny. Začátky manufaktury nebyly lehké. Zájem o nástěnné koberce byl malý, v měšťanských domech byly zcela neznámé. Teprve velká výstava gobelínů Schlattauerovy dílny v letech 1903-1904 v Moravském zemském muzeu v Brně vzbudila zájem o tento druh uměleckých prací. Schlattauer přizval ke spolupráci četné další umělce, aby rozšířili svými malířskými návrhy dosavadní soubor výrobků dílny. Např. malíře profesora Hanuše Schweigera, přítele ze studií ve Vídni u profesora Makarta, jehož gobelíny s náměty „Krysař z Hammeln“, „Vodník“, „Boží muka“ aj. se staly brzy velmi známé a prodávané. Schlattauerova práce a úsilí dát chudému venkovskému obyvatelstvu Valašska práci a příležitost uplatnit své nadání vzbudily zájem a podporu některých členů moravského zemského výboru, kteří dosáhli v roce 1908 na zemském sněmu v Brně rozhodnutí zřídit ve Valašském Meziříčí speciální gobelínovou školu. Ředitelem této školy ustanoven Rudolf Schlattauer. Tato zemská gobelínová škola dostala ve Valašském Meziříčí prostorné učebny a dílny, kromě Schlattauera učily zde ještě dvě odborné učitelky. Schlattauer získal pro spolupráci další malíře a architekty a došlo k velkému rozkvětu tohoto zařízení. Návrhy pro nové menší gobelíny dělal dále Schlattauer většinou sám. Byly to květinové náměty živých barev, např. „Pampelišky“, „Blatouchy“, „Makovice za měsíčního svitu“, „Břízky s muchomůrkami“, „Opuštěný mlýn v lese“, „Valašské chalupy“, gobelíny ročních období „Jaro, Léto, Podzim, Zima“ aj. Z jeho návrhů je známo více než 80 gobelínů. Schlattauer uspořádal výstavu svých gobelínů v roce 1910 v sále Besedy v Hranicích. Nadějný rozkvět ústavu zbrzdilo vypuknutí světové války 1914a později brzká nemoc a smrt Schlattauera. V roce i 921 získala tato zemská gobelínová a kobercová škola a dílna vlastní tovární budovu a dosáhla velkých úspěchů pod vedením nových odborníků a umělců a proslula zejména výrobou velkých reprezentačních nástěnných gobelínů v moderním stylu. V roce 1988 slavilo toto zařízení 80 let svého vzniku. Podnik proslul nejen novou tvorbou, ale také restaurováním starých, historických gobelínů.
Prameny a literatura:
Matriky a pozemkové knihy města Hranic a Valašského Meziříčí. Třídní katalogy německého reálného gymnázia v Hranicích. Leisching, J.: Rudolf Schlattauers Webereien. Mitteilungen des máhrischen Gevverbemuseums, Brunn 1904, s. 9-11. Rok narození 1862je mylný. Toman, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. II. Praha 1950, s. 424. Zde rovněž mylný rok narození i úmrtí.