Vzpomínková mše sv. za fojtskou rodinu Bechných a Čapkových 18. 8. 2024
Rubriky : Místopis Veselá , Osobnosti , Společenský život , Veselá
Počátkem června dorazila do Veselé smutná zpráva, že po dlouhé těžké nemoci v jihomoravském Podivíně ve čtvrtek 6. června zemřel ve věku 73 let pan František Čapka, pravnuk posledního držitele veselského fojtství z rodu Bechných, Františka Bechného (1863-1900).
Ač jsem se s panem Františkem Čapkou znal jen něco přes 12 let, i za tak krátkou dobu mohu říci, že to byl člověk s velkým zájmem o své rodové kořeny, které jej s Veselou spojovaly po linii babičky. Na své valašské kořeny byl velice hrdý a k lásce a úctě k nim vedl i své potomky. Jsem velice rád, že loni v červenci se svou rodinou naši Veselou osobně navštívil a my mu mohli býti průvodci v místě a čase…
Rodinná fotografie manželů Františka Bechného (1863-1900) a Bedřišky roz. Blažkové (1870-1896) a jejich dcer Adély (1888-1971) a Bedřišky (1892-1918), posledních majitelů veselského fojtství čp.6 z rodu Bechných
Asi žádný návštěvník nového hřbitova ve Veselé si nemůže nevšimnout kříže, který nechali vybudovat v roce 1906 majitelé bývalého veselského fojtství – rolnické usedlosti čp.6, František Čapka (1879-1949) se svou novomanželkou Adélou Čapkovou rozenou Bechnou (1888-1971) u příležitosti jejich sňatku, který se zde v kostele sv. Martina konal dne 9. ledna 1906. Oddávajícím byl pozdější arcibiskup olomoucký ThDr. Antonín Cyril Stojan (1851-1923), tehdy uváděn coby farář v Dražovicích (okr. Vyškov).
Adéla Marie Čapková rozená Bechná (1888-1971) pocházela z největšího rolnického gruntu ve Veselé, bývalého fojtství čp.6. Narodila se zde 25.6.1888 coby nejstarší dcera Františka Bechného (1863-1900) a Bedřišky Bechné rozené Blažkové (1870-1896). Měla ještě mladší sestru Bedřišku (1892-1918). Dětství obou sester bylo velice tvrdě poznamenáno předčasným odchodem rodičů. Když jim bylo pouhých 8, resp. 4 roky, ztratily nejprve dne 10.5.1896 matku (příčina smrti teprve 26-ti leté matky byla plicní tuberkulóza) a o čtyři roky později i otce (náhle umírá 14.8.1900 na mrtvici v 36 letech). Děvčata byla poté vychovávána poručníky. Možná právě proto je Adéla Bechná již ve svých 17-ti letech dne 9.12.1905 prohlášena c. a k. okresním soudem ve Valašském Meziříčí za zletilou a za pomocí veselského pana faráře P. Petra Lubojackého (1848-1916) (farářem ve Veselé v letech 1892 až 1908) jí je vyhledána patřičná partie – o 9 let starší František Čapka (1879-1949), statkář v Podivíně (okr. Břeclav), který patřil mezi výrazné osobnosti politického, hospodářského a náboženského života na Moravě v první polovině 20. století. Událost sňatku, který manželé uzavřeli v kostele sv. Martina ve Veselé dne 9.1.1906 nezůstala bez ohlasu tehdejšího tisku a můžeme si tak udělat představu, že tehdy teprve 27-letý František Čapek byl na Moravě známou osobností.
Inzerát na pronájem veselského fojtství z 27.11.1903 (Noviny z Pod Radhoště)
Novomanželé Čapkovi dne 9. 1. 1906 František Čapka (1879-1949): poslanec říšského sněmu (1913-1918) a parlamentu Republiky Československé (1918-1920)
František Čapka (*24.9.1879 Ladná, †3.11.1949 Podivín) byl statkářem, průmyslníkem, v letech 1913-1918 poslancem rakouské Říšské rady za okresy Břeclav a Hodonín, 1913-1918 poslanec Moravského zemského sněmu jako jeden z 19 českých katolických poslanců a v letech 1918-1920 poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu lidovou (1918-1920). Od mládí projevoval vůdčí schopnosti. Mezi mladou generací byl velmi oblíbený a populární. Angažoval se v katolických rolnických spolcích. Od 1904 člen výboru a předsednictva Ústřední jednoty venkovské záložny v Brně. Zakládal a předsedal akciovému pivovaru v Břeclavi, předseda dozorčí rady Uhelné společnosti Karbon v Brně, cenzor Národní banky v Praze, železniční rada v Brně, místopředseda Jednoty hospodářských družstev v Brně, spoluzakladatel Syndikátu řepařů, působil na Plodinové burze (burzovní rada a rozhodčí). Podporoval Matici Hodonínskou i další akce vlasteneckého a sociálního charakteru, na kterých se podílel. Ze svědectví současníků vyplývá, že to byl člověk obdařený nadprůměrným nadáním, nesmírně zbožný, zásadový, neuvěřitelně pracovitý. Byl vyhledáván širokou veřejností, žádnému neodmítl poskytnout radu a pomoc.
Novomanželé po sňatku odcházejí na ženichův statek v Podivíně (okres Břeclav). Ve šťastném manželství vychovali celkem 8 dětí. I po odchodu z Veselé ve svých darech na zdejší kostel sv. Martina pokračovali. O zásluhách manželů Čapkových o kostel sv. Martina ve Veselé se dozvídáme z farní kroniky: „Největšími dobrodinci kostela sv. Martina jsou statkář František Čapka z Podivína s manželkou Adélou rozenou Bechnou z veselského fojtství. V době, kdy drželi fojtství, darovali v roce 1906 kříž na nový hřbitov. Když se odstěhovali do Podivína, pamatovali na veselský kostel ještě více. V roce 1909 darovali dvě sochy Božského Srdce Páně a Srdce P. Marie, v roce 1917 darovali na památku 10-tiletého výročí šťastného manželství nové varhany od firmy Jan Mudroch z Tišnova. V roce 1923 byly za jejich přispění (10.000,- Kč), přispění pana arcibiskupa Stojana a farníků pořízeny tři nové zvony (P. Maria vážící 210 kg, sv. Martin 110 kg a sv. Cyril a Metoděj 93 kg). V roce 1926 věnovali manželé Čapkovi kostelu sochu sv. Antonína Paduánského a dvě nová figurální okna v presbytáři. Na jednom jest vyobrazena sv. Adéla, císařovna, a na druhém sv. František z Assisi. Jsou to patroni manželů Čapkových. V roce 1933 pořídili červené korouhve a v roce 1935 zaplatili opravu varhan za 1.200 Kč.“ P. Vojtěch Zapletal (1944) jejich donátorské aktivity uzavírá slovy: „Jejich zásluha je tím větší, že pomohli vždy velmi ochotně v dobách, kdy větší obnos bylo těžko sehnat z místních prostředků. Svými velkomyslnými dary zapsali se manželé Čapkovi zlatým písmem mezi dobrodince kostela sv. Martina ve Veselé.“ Ještě v létě 1947 věnovali manželé Čapkovi na opravu kostela a fary 50.000 Kč (!). Z této částky se uhradilo pořízení tří (ze čtyř) velkých oken – vitráží v kostele sv. Martina (sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Ludmila a sv. Anežka Česká).
Téměř na den předtím, než ukončil svou pozemskou pouť (†3.11.1949), sepsal František Čapka vlastnoručně svou poslední vůli, jejíž některé pasáže ukazují na to, jaký to byl velký muž: „Pohřeb si přeji jednoduchý, aby to odpovídalo celému mému životu, bez hudby a řečnění, neboť po celý život konal jsem jen to, kam jsem byl vůlí Boží postaven, a to vždy svědomitě, neboť jsem to pokládal za svou povinnost křesťanskou, tak i občanskou.“
Podivín (2012): Místo posledního odpočinku manželů Františka a Adély Čapkových
Rodina Františka Čapky u Čapkova kříže (Veselá, nový hřbitov, 17.7.2023)
Adéla Čapková přežila svého muže o více jak 20 let. Oba jsou pochováni v rodinném hrobě na čestném místě podivínského hřbitova. Jejich četnými potomky žije rod dodnes.
Vzpomínková mše svatá za fojtskou rodinu Bechných a jejich potomky z rodu Čapkových bude sloužena v neděli 18. srpna od 9 hodin v kostele sv. Martina ve Veselé. Místě, které obzvláště manželům Čapkovým tolik vděčí…
zpracoval : Ing. Rostislav V. Němejc, Ph.D., Veselá
