Ústav sv. Josefa pro zmrzačené a osiřené dívky v Zašové
Rubriky : Osobnosti , Poutní místo Zašová - Stračka , Společenský život , Zašová
Už jsme o něm mnohé napsali a ještě napíšeme, neboť byl velmi důležitou součástí dějin naší obce … tentokrát článek z pera Jožky Krůpy.
Ústav sv. Josefa pro zmrzačené a osiřené dívky v Zašové u Val. Meziříčí
Začátky tohoto ústavu dlužno hledati ve Vítkovicích roku 1898, odkud v r. 1901 přesídlil do Zašové, kdež je veden svým zakladatelem katechetou v Hranicích dp. Janem Stavělem. Celkový náklad na vydržování ústavu činil do r. 1910 na 205 000 K, chovanek bývá ročně přes 50. V ústavě jest 17 místností k obývání, zřízena zde koupelna, v zahradě pak (o 21 mírách) jest další velká koupelna, kde se děti vícekrát v týdnu koupají a otužují. Tamtéž jest malý skleník, kde chovanky přiučují se pěstování květin, a pěkný včelín (23 včelstev) jež též opatrují chovanky. Zajímavo jest to, že zakladatel, ježto místnosti starší nedostačovaly, dal postaviti v zahradě útulku novou budovu nákladem 70000 korun.
Pohled na kostel a klášter
Tolik citace z časopisu Vychovatelské listy, rok vydání 1911. Tímto 111 let starým novinovým článkem a ještě starší fotografií zvala Matice zašovská do kláštera na výstavku věnovanou tentokrát především éře Ústavu sv. Josefa.
Tou novou budovou v závěru článku zmiňovanou je současný „kodus“, čili komunitní dům seniorů. Dřevěný včelín z fotografie ještě někteří pamatujeme, avšak o skleníku nebo koupelně v zahradě už nic bližšího nevíme. Bohužel, nevíme toho příliš mnoho ani o Janu Stavělovi, zakladateli Ústavu sv. Josefa. Přitom tento kněz, učitel náboženství v Hranicích a od roku 1927 pomocný olomoucký biskup přestěhováním vítkovického sirotčince do Zašové zásadním způsobem zasáhl do osudu budov zrušeného kláštera a ovlivnil tím i život v samotné Zašové. Jak všichni víme, sociálním službám klášter sloužil i po znárodnění a těžko hádat, kdo a jakým způsobem by bývalé klášterní budovy užíval, nebýt původní instituce Ústavu sv. Josefa.
I po jmenování biskupem si Jan Stavěl zachoval svůj cit pro sociální problematiku (stal se předsedou říšského svazu charit) a že zašovský ústav zůstal i nadále jeho doslova srdeční záležitostí, o tom svědčí i okolnosti jeho smrti. Biskup Jan Stavěl zemřel v Olomouci 6. listopadu 1938 na infarkt z rozčílení, když se doslechl, že jím založený zašovský ústav údajně zabrala německá okupační armáda.
Objevit nějaké nové poznatky z doby a života zašovských trinitářů, to se snad může se štěstím podařit badatelům, kteří mají přístup do archivů a umí číst ve starých zápisech. Ovšem pomoci nám poskládat mozaiku informací o chodu Ústavu sv. Josefa může kdokoliv z vás. V minulém století už přece existovala fotografie, noviny a další tiskoviny a je možné, že i vy máte doma nějaký takový zajímavý dokument přibližující život v zašovském Ústavu sv. Josefa či v jeho nástupnických institucích. (Období domova důchodců, „zašovských“ sestřiček…) Jak jsme vás už v minulosti prosili a vyzývali, budeme vděčni za zapůjčení takových fotografií či jiných dobových dokumentů vztahujících se k tomuto tématu. (Po oskenování samozřejmě vrátíme.) Obrátit se v té věci můžete na mě nebo na Pavla Trčku. Děkujeme. Josef Krůpa
PS: co se zatím podařilo shromáždit jsme ukázali na výstavě v klášteře, za kterou patří velký dík autorovi tohoto článku.
