
První zašovská školka
Rubriky : Osobnosti , Společenský život , Zašová
Dnešní vzpomínky budou patřit první školce, která fungovala v prostorách bývalého kláštera – vše pro nás sepsal Josef Krůpa. Děkujeme …
Zašovský klášter patří obci a ruku v ruce s úvahami o jeho novém využití se stávají zajímavými i informace o jeho minulosti. Je jich poskrovnu.
Našla ke mně cestu tato fotografie. Na obrázku je 50 dětí, řádová sestra, dvě ženy v civilu a kněz – tehdejší zašovský farář P. Heřnan Štíhel. Právě osoba kněze pomůže s hrubou datací fotky, protože P. Štíhel přišel na zašovskou faru v roce 1940 a již v roce 1946 zemřel.

První školka
Jedná se zřejmě o děti mateřské školy, kterou zde jako službu zaměstnaným matkám provozovaly v rámci Ústavu sv. Josefa řádové sestry. V kronice, která se v současnosti nachází v klášteře školských sester de Notre Dame v Č. Budějovicích, se k uvedenému období vztahují tyto stručné zápisy:
O prázdninách 1939 zřízena byla ve školní budově prázdninová kolonie pro děti z Ostravska.
V r. 1940-41 byl ústav účelně přestavěn, č.p. 45 zvýšeno o II. poschodí nákladem přes 600 000 K.
1.9. 1940 zřízena mateřská škola s pov. z. úř. v Brně a rozšířen starobinec.
V r. 1942 byly řeholní školy zrušeny, mateřská škola změněna na dětský útulek pod ochranou olomoucké Charity. Ve školní budově byla s pov. z. úř. umístěna celoroční dětská ozdravovna.
Po válce r. 1945 opět všechny školy otevřeny, zotavovna byla jen o prázdninách.
Od 15.6.1949 převzala školy státní civilní správa a ve školní budově usazena státní stř. škola. V místnosti dětského útulku zřízena dětská jídelna.
Dne 28. září 1950 byl dětský domov postátněn a sestry (13) úředně vyvezeny do sběrného tábora řeholnic v Bílé Vodě ve Slezsku. Ve starobinci a v hospodářství ponecháno zatím 7 sester.
Tolik citace z kroniky …

ukázka listu z citované kroniky …
Dětem na obrázku je dnes 80 a více let…
Děkuji sestře Invencii z budějovického kláštera za pomoc a spolupráci a na vás ostatní mám prosbu: možná doma naleznete podobné staré fotografie nebo jiné materiály vztahující se k historii klášterního areálu. Zapůjčte je, prosím, k okopírování – buďto přímo mně nebo prostřednictvím pana starosty. Za veškerý písemný nebo obrazový materiál vztahující se k historii Zašové a Veselé bude jistě vděčen i Pavel Trčka (Salza).
JK