Nad Betlémem vzešlo světlo …
Rubriky : Místopis Veselá , Osobnosti , Společenský život , Veselá
Dnešní „veselské vzpomínání“ paní Kubrické bude o času Vánočním …
Nad Betlémem vzešlo světlo, vzešlo světlo z noci temné, bůh odhalil soudy, soudy lásky své tajemné….
Úvodní slova písně z Pastýřské mše od Františka Kolaříka se rozezněla po deváté hodině večerní 24. 12.2014 ve slavnostně vánočně vyzdobeném veselském kostele, kde se sešli všichni, pro něž Štědrý večer bez noční mše není vánocemi. Celou mši se zpěváky trpělivě nacvičil Štěpán Mach ze Zašové, který hrál pak v kostele na varhany, s hudebním doprovodem pomáhali Ilona Kučerová s violloncelem a s houslemi Věra Jakešová se svými žákyněmi. Svůj křest na dirigentském pódiu na kostelním kůru si letos poprvé zažila Petra Pavelková.
Slovo tělem stalo se, veselme se, podle soudu věčného, radujme se !
Nádherné sopránové sólo v podání Marianny Mališkové jenom umocnilo tuto sváteční chvíli v tento krásný vánoční čas! V poznámkách u notového materiálu této Pastýřské mše jsem objevila rukou psané (snad varhaníka či dirigenta nebo pana faráře) následující údaje:
tato mše byla u nás dávána asi v r. 1952-1954 poprvé. V roce 1970 jsme ji dávali podruhé v tomto obsazení:
1.hlas: Bardoňová Justa, Podzemná Irena, Jurajdová Zdena, Hrabovská Anna, Korábečná Hela, Černochová Jindra, Bechná Marie 14, Bechná Jana, Rudolfová Marie, Kubrická Jarka
2.hlas: Štajnerová Anna, Grygarová Boža, Bechná Anna Luď., Bechná Anna 14, Piskláková Lida, Grygarová Eva, Palátová Anna, Vajglová Marie
3.hlas: Poruba Jan, Heryán Josef, Bechný Petr, Kubrický Jiljí
4.hlas: Bechný Luděk, Bechný Franta, Halašta Laďa, Kubrický Václav, Rudolf Antonín, Korábečný Karel, Rudolf Jožka, Skalka Jožka, Korábečný Tonda
1.housle: Dořičák,
2. housle: Palát Zdena
Viola: Dořičák
1.klarinet: Zvolský
2. klarinet: Pisklák Fr.
Trumpeta: Pšenica J.
Trombon: Rudolf J.
Bassa: Juříček R.
Varhany: prof. Simerský
Dirigent: J. Bechný varhaník
Mše byla velmi pěkně provedena a dávala se na Štědrý večer v 10 hodin a na Boží narození o čtvrt na 11. Na večerní byl také zájezd z Hrachovce asi 60 lidí. V tomto roce byl také velmi pěkně vyzdoben kostel. Zima byla velice pěkná. Na Štědrý den padal sníh a držel až do 28. prosince, kdy pršelo. Přes svátky mrzlo asi –6 až -9 st…….
Po přečtení těchto drobných časem už někde i vybledlých poznámek se v mysli vybaví vzpomínky též na ty, jejichž jména jsou v poznámkách uvedena, a kteří už mezi námi nejsou. Všichni – ať už zpěvem či hudebním umem – rozdávali radost do srdcí farníků ve veselském kostele. Je to už dlouhých 44 let! Ale představte si, že mezi těmito jmény zpěváků najdeme ale i několik, kteří zpívali i tuto Pastýřskou mši Františka Kolaříka ve veselském kostele na Štědrý den 24.12.2014!
Jsou to: Grygarová nyní Kubešová Eva, Vajglová nyní Maliňáková Marie, Kubrický Jiljí a Rudolf Jožka.
František Kolařík, autor Pastýřské mše, byl významný varhaník, skladatel, dirigent a hudební pedagog, narodil se 26.1.1867v Opatovicích u Vyškova, zemřel 20.9.1927 v Místku. Pocházel z chudé dělnické rodiny a od mládí projevoval mimořádný zájem o hudbu. Po základní škole se stal fundatistou augustiniánského kláštera ve Starém Brně, brněnskou varhanickou školu studoval v letech 1882-1885. V roce 1886 se stal ředitelem kůru a varhaníkem katolického chrámu v Místku, kde od založení českého matičního gymnázia v roce 1895 působil jako externí učitel zpěvu. Neúnavnou prací se zasloužil o rozvoj místeckého hudebního života, ve své soukromé hudební škole působil jako učitel klavíru, založil a vedl chrámový sbor a orchestr a v roce 1903 se podílel na založení Hudebně pěveckého spolku Smetana, kde působil jako sbormistr a dirigent. Dlouholeté přátelství jej spojovalo s Leošem Janáčkem, František Kolařík byl jeho oblíbeným žákem, který doprovázel Leoše Janáčka na jeho sběratelských cestách za lašskou a valašskou lidovou písní. Velké obliby dosáhla jeho chrámová skladatelská tvorba, zvláště již zmíněná Pastýřská mše z roku 1905, Vánoční zpěvy, koledy a požehnání z r. 1925, rukopisné České liturgické zpěvy k slavnosti Božího těla, tři Te Deum laudeamus atd. Složil tři vánoční hry, např. Čarovná noc pro sólo, sbor, orchestr a harmonium, dvě hudební pohádky (Pampeliška, Tři halíře) a jeho velké vlastenectví dokládají složené pochody Sokolský, Legionářský, Pochod balkánských Slovanů a další.
