Jadernička moravská

Jadernička moravská

Štítky :

Rubriky : Zašová

Všichni ji známe – děláme z ní výborný mošt nebo kalvádos. Jedna z legend praví, že ji vyšlechtili a rozšířili právě naši bratři Trinitáři ze Zašové …Tak si o ní něco povíme … popis z archivu starých odrůd:
Jadernička moravská   (Jadernička valašská)

původ:

země: ČR , století: 17.st. 1/2, doporučená regionalita: Zlínský kraj, poznámka: původ není zcela objasněn, neznámý semenáč Valašsko

plody:

Barva převládající: žlutá, líčko: ano , rzivost: ne, velikost: malá ,dužnina: středně tuhá , šťavnatost: šťavnatá, kyselost: sladká, chuť: dobrá, příchuť: jemná kořenitá, tvar: kuželovitý, poznámka: tvarově nevyrovnaný

sklizeň:

skupina odrůd: podzimní, sklizeň: září 2/2, odolnost otlakům: střední, skladovatelnost celková: do května, zralost od: říjen 2/2, skladování bez ztráty chuti: do ledna, poznámka: konzummní zralost je krátká, rychle ztrácí chuť

využití:

přímý konzum: velmi vhodné, destilát: není prověřeno, sušení: velmi vhodné, kompoty: není prověřeno, džemy a marmelády: není prověřeno, mošt: velmi vhodné, kuchyňské využití: není prověřeno, poznámka: ke zpracování

plodnost:

začátek plodnosti: 10 a více let po výsadbě, plodnost: velké úrody, pravidelnost plodnosti: každoročně

strom:

růst: bujný, obvyklá výška: nad 10m, obvyklý průměr koruny: do 10m, životnost na bujné podnoži: nad 100let, silniční aleje: ne, habitus: vysoce kulovitá

péče:

vhodnost pro nízké tvary: nevhodná, celkový nárok na řez: náročnější na kvalitní řez, poznámka: nutný pravidelný průklest

kvetení:

opylovač: obecně dobrý, odolnost květů: odolné, doba kvetení: střední, poznámka: žlutobílý drobný květ

stanoviště:

nadmořská výška: do 600m, mrazuvzdornost: silně mrazuodolná, větrná poloha: toleruje, teplo: nenáročná, poznámka: plody dobře drží

půda:

půdní druh: na bujné podnoži i mělčí a lehčí půdy, vlhčí půdy: toleruje, přísušek: zhoršuje kvalitu ovoce

náchylnost:

monilie: středně náchylná, strupovitost: silně náchylné, padlí: odolná, rakovina: není prověřeno

sortimenty:

Normální výběr Čechy: ne, Výběr tržních odrůd 1926: nezařazenazařazena, Sortimenty 60léta: nezařazena, Normální výběr Morava: ano, Výběr tržních odrůd 1933: nezařazena, Záchranné sortimenty: prioritní, poznámka: byla zařazena jako vedlejší odrůda pro Moravu

Využití je bohaté – inspirace i zde: metodika_final

Navazujeme článkem od Václava Tetery – uveřejněno v časopise Veronika č. 2/ 1991 str. 17
Jadernička moravská jako ekologická odrůda jabloně

V blízké budoucnosti lze očekávat rozvoj ekologických a krajinářských úprav a rekonstrukce naší krajiny. Vyvolává je nutnost zlepšení životního prostředí a změněná politická a hospodářská situace v naší zemi. Je možné uvažovat i o opětných výsadbách vysokokmenových ovocných stromů do volné krajiny. Vždyť takový strom byl nedílnou součástí života našich předků, pro něž měl užitkovou úlohu a zároveň byl i estetickým prvkem v přírodě.První náznaky opětného používání ovocných vysokokmenů v krajině přicházejí ze západních zemí (hlavně Německa, Rakouska a Švýcarska). K těmto účelům jsou od školkařských závodů požadovány kmenné lokální odrůdy ovocných dřevin. Pro realizaci jsou nakupovány z veřejných prostředků, prodávány pro ekologické účely se slevou či darovány k výsadbám zdarma.
Současné šlechtitelské cíle se v ovocnářské praxi soustřeďují převážně na intenzívní výrobu. Na nové odrůdy se kladou vysoké cíle – zvýšená úrodnost, kvalita, odolnost proti chorobám a škůdcům, mrazuvzdornost, určitá plasticita k zasoleným půdám, zamokření, suchu, teplotním výkyvům, reziduím z pesticidů apod. Většinou se využívá zahraničních genetických zdrojů (převážně z USA).
Výzkum a využití domácího genetického potenciálu ovocných dřevin pro využití v ekologické praxi je de facto nulové. V Československu je vedle slivoní a hrušní nejrozšířenějším ovocným druhem jabloň s množstvím dnes již zanikajících místních odrůd. Ty vznikly selekčním tlakem geografických, ekologických a antropologických podmínek. Jsou tedy adekvátně přizpůsobeny určitému prostředí. Všeobecně jsou odolné vůči nepříznivým klimatickým a ekologickým stresům. Jsou mrazuodolné, hlavně ve dřevě, v místě prokazují zdravý růst, dlouhověkost a vitalitu. Nebývají náročné na výživu. Nejznámější a doposud na Moravě (hlavně na Valašsku) nejrozšířenější lokální odrůda jabloně je Jadernička moravská.
Archivní prameny udávají, že byla v kraji pěstována již kolem roku 1740. Z lidového podání jsou o jejím původu zaznamenány dvě pověsti, známe pro ni také přes třicet odlišných synonym, pojmenování a výrazů.
V současnosti se tato odrůda vyskytuje téměř ve všech starších zahradách na Valašsku. Staré stromy byly zjištěny i v zanikajících selských sadech na Hané a Slovácku. Nejčetnější výskyt však je dokázán na území mezi Valašským Meziříčím (resp. Novým Jičínem), Rožnovem, Vsetínem (resp. Zlínem).
Jadernička vyniká mrazuvzdorností a přes pozdní nástup do plodnosti (v 12.-15. roce) je velmi úrodná, její plody málo hnijí, stromy však nesnášejí suché a písčité půdy. Roste zdravě a bujně, je nenáročná na ošetřování, i když je vděčná za občasný průklest. Má vyhovující vlastnosti pro semenářskou praxi (klíčivost semen, vyrovnanost semenáčků, rovný kmínek). Podle organoleptických zkoušek zahrádkářů je z plodů jaderničky nejchutnější mošt. Odrůda je vhodná i k výrobě pálenky.
Dobrých semenných a růstových vlastností bylo využito na ovocnářské školkařské praxi. Doposud je jadernička nejpoužívanější semennou podnoží v Československu. V listině povolených odrůd jsou registrovány generativně množené podnože pro jabloně, ve kterých je zakotven genetický potenciál jaderničky (např. J-KL-3, JM-92).
Pro ekologizaci naší krajiny lze využívat též lokální odrůdy ovocných dřevin vynikající vitalitou, vhodným růstem a plodností. Tyto „ekologické odrůdy“ mohou v krajině opět plnit různé funkce a podporovat její biologickou diversitu.
Jadernička moravská a další naše místní odrůdy by neměly zaniknout. Kromě kulturního a genetického významu mohou být i ekologickým faktorem. Mohou být okamžitě použity bez dlouholetého šlechtění. V tom lze spatřovat i jejich hospodářský význam.

Václav Tetera* 25. 2. 1947 Přerov

Pomolog      – Václav TETERA pochází z Pravčic.

Absolvoval zahradnickou fakultu VŠZ v Lednici a pracoval ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově na genofondu tradičních užitkových i okrasných rostlin, zejména ovocných dřevin.

Své poznatky publikoval. „Jabloně na Valašsku“ je jeho nejznámější knížkou. Zásluhou Českého svazu ochránců přírody ve Veselí nad Moravou vyšla v roce 2007 jeho poslední kniha „Ovoce Bílých Karpat“, výpravná barevná publikace o historii ovocnářství v této  oblasti a o stovkách odrůd ovocných stromů, z nichž značná část je zde pěstována od nepaměti a známá je také mezi staršími ovocnáři na Kroměřížsku.
Není bez zajímavosti, že když byl na jaře roku 2010 v České republice na návštěvě britský následník trůnu, princ Waleský Charles, příznivec ekologického zemědělství a propagátor ochrany přírody a udržitelného rozvoje přírody, obdržel od svých hostitelů řadu dárků, mezi nimiž byla i kniha pravčického rodáka Václava Tetery „Ovoce Bílých Karpat“.
Václav Tetera žije v současné době v Pravčicích.
Pramen: České osobnosti výzkumu a šlechtění okrasných, ovocných rostlin a révy vinné ve XX. století. Brno,2002


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace