Poutní místo Zašová …
O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.
O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.
Spoustu informací o Zašové a její historii najdeme na internetu – ty nejzajímavější si dovolím shrnout zde …
Jak jistě víte, svého času byla Zašová proslavená svými „Zašovskými kytičkami“. Jaká byla jejich historie najdete v odkazu na plnou verzi publikace Zašovské kytičky o typických zašovských krajkách. Autorem je Richard Sobotka a můžete se zde dočíst mnoho zajímavého …
Výtvarné zobrazení narození Ježíše Nazaretského v městečku Betlémě se rozšířilo ve 4. stol. v katolické Itálii, zde v 17. století betlémy zlidověly. V českých zemích se zvyk stavění betlémů ujal koncem 18. století.
Nevím kolik lidí zná jméno zašovského rodáka Ferdinanda Škrobáka. Povědomou zmínku o tom, že se jedná o muzikanta, mi doplnil obsáhlý článek, který se mi náhodou dostal do rukou.
Není to tak běžné, aby se dnešní mladá generace hlouběji zajímala o historii – a když jde o fakta, která se týkají přímo Zašové, tak je potřeba zbystřit dvojnásobně.
ZAŠOVSKÝ RODÁK DANĚK JAROMÍR – LETEC A VOJÁK DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
Jaromír Václav Daněk se narodil 19. 4. 1911 jako druhý z osmi dětí v selské usedlosti na Daňkově kopci v Zašové. Absolvoval učitelský institut, působil jako učitel v Zašové a později na jednotřídce v údolí Kněhyně v místě Na Kozulích. Po absolvování vojenské služby se vrátil jako důstojník v hodnosti podporučíka.
Vyšívačka ze Zašové Marie Košárková (dívčím jménem Holišová) se narodila roku 1913 v Zubří. Provdala se do Zašové, kde kolem roku 1995 zemřela. Její manžel Jan Košárek byl nejprve zaměstnán v kloboučárně u Janyšky ve Valašském Meziříčí, potom přešel na dráhu a u železnice pracoval až do důchodu.
ZAŠOVSKÝ FARÁŘ P. HEŘMAN ŠTÍHEL (16.10.1903 Staříč u Místku – 28.3.1946 Zašová)
P. Heřman Štíhel, farář u Matky Boží v Zašové, profesor náboženství, působil v Zašové v letech 1940-1946, byl v pořadí třináctým zašovským farářem. Ve své době, a je tomu tak podnes, byl považován za mimořádně ušlechtilý zjev.
OHLÉDNUTÍ ZA ZAŠOVSKÝM VARHANÍKEM MIROSLAVEM BOROVIČKOU (28.11.1926 – 4.12.2000)
Varhany zašovského kostela se zapsaly také do paměti starší generace.