Oslavy na pokročování

Fakticky ale tehdy před třemi staletími k požehnání nového kostela a k přenesení obrazu z dosluhujícího malého kostelíčka do novostavby poutního chrámu došlo až 15. července, kteréžto datum teprve bude.

15. července 1725 byla neděle. V letošním jubilejním roce 2025 je 15. červenci nejbližší neděle 13. července, proto v tento den byla v Zašové ranní nedělní mše svatá sloužena s intencí „za trinitáře“.

A jak to vlastně tenkrát před třemi staletími bylo? Díky Janu Bartoloměji Vranečkovi a jeho rodové kronice toho víme docela dost. Následuje citace:

„Přišlo nařízení od slavné konzistoře, aby se kostel nový zašovský změřil. Tak jsem já rektor s kostelníkem to učinil: na zdélky 20 sáhů a 3 střevíce, světlá širokost 10 sáhů 2 střevíce, vysokost 8 sáhů 3 střevíce.

Léta 1725 dne 15. juli, v kterýžto den právě se trefila neděla, kostel nový zašovský jest posvěcený skrzeva vysoce urozeného dvojctihodného pána, pána p. Joanesa Matěje z Thurnu a Velsassina, kanovníka holomúckého a probošta brněnského.

Po posvěcení pak tentýž pan hrabě a probošt infulirovaný vezmouce s sebů světské duchovenstvo šel s nimi do starého kostelíčka pro svatý obraz zázračný blahoslavené Panny Marie starodávný, přes množství let chovaný v tem dřevěném kostelíčku.

A vezmůce tenž svatý obraz šest osob, čtyře páni faráři jej na nosidelkách nesli a dva kaplani po boku jej přidržovali a já, ten čas rektor zašovský, Joanes Bartoloměj Vranečka pozády jsem zdržoval, až jsme přes práh do nového kostela vstoupili.

Tu pán hrabě z Thurnu nařídil pánům pátrům trinitářům ten svatý obraz odevzdat. Oni ten obraz od starodávna chovaný v Zašovej převzali, přes kostel až na oltář nesli a tam uctivě postavili, kdežto mnohými zázraky se skví.“