100 let od narození malířky rozkvetlých talířů
Rubriky : Osobnosti , Společenský život , Zašová
8. srpna tomu bude již 21 let, co nás navždy opustila naše milovaná maminka, lidová malířka Františka Poláchová.
8. března tohoto roku jsme si připomněli jejích nedožitých 100 let. Dovolte mi na ni a na její krásnou práci osobní vzpomínku. Maminka se narodila r. 1924 v náručí valašských lesů a luk ve Valašské Senici. Každý den v létě i v zimě scházela z kopců a pěšky spěchala do školy ve vedlejší Francově Lhotě. Z výuky měla nejraději kreslení a přírodozpyt.
Už ve 14 letech musela opustit domov, svoji nejbližší rodinu a odejít za prací. Poněvadž byla už v dětství zvyklá na práci s koněm, kterým se stahovaly kmeny stromů dolů do údolí (jediná obživa tohoto chudobného kraje), mohla nastoupit v pekařství ve Valašských Kloboukách a rozvážet s koníkem a bryčkou chléb po okolí. Zde dočasně získala i střechu nad hlavou. V dospělosti při hledání práce poznávala i jiný malebný kout Valašska, Rožnovsko. Příroda, louky plné rozkvetlých vlčích máků, kopretin a chrp, lidové zvyky a valašský kroj v kombinaci s jejím malířským umem se projevily v její další práci. Byla velmi šťastná, když ji jako malířku upomínkových předmětů ve své firmě zaměstnal pan Kudělka ze Zašové. Zde se mohla vyznat ze své lásky ke kytkám a výšivce.
Později se svým manželem Janem Poláchem založili vlastní soukromou firmu. Pod jejími rukami vzniklo nespočet krásných talířů, váz, podnosů i hrnečků charakteristických černým podkladem a nitkovou výšivkou, kterou byla schopná dělat do svých 63 let. Až do 79 let pokračovala v malování vlčích máků a kytiček na porcelánové nádobí.
Maminka kromě malování i ráda sportovala. Protože ji zaujal zejména tenis, podílela se s tatínkem na výstavbě prvního tenisového hřiště ve Stračce. Později v mistrovských utkáních získávala cenné body pro zašovský tenisový oddíl. Malování aktivně, tenisu později už jen pasivně se věnovala celý svůj život prožitý v Zašové.
E. Ondřejová, dcera