{"id":8327,"date":"2024-07-08T04:46:00","date_gmt":"2024-07-08T03:46:00","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=8327"},"modified":"2024-06-27T09:12:55","modified_gmt":"2024-06-27T08:12:55","slug":"tradice-zasovskych-pouti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/tradice-zasovskych-pouti\/","title":{"rendered":"Tradice za\u0161ovsk\u00fdch pout\u00ed"},"content":{"rendered":"\n\n\n<p>O nejv\u011bt\u0161\u00ed povznesen\u00ed Za\u0161ov\u00e9 jako poutn\u00edho m\u00edsta se zaslou\u017eil \u0159\u00e1d trinit\u00e1\u0159\u016f &#8230; Ov\u0161em pout\u011b, jak zn\u00e1mo, se k P. Marii Za\u0161ovsk\u00e9 konaly u\u017e p\u0159ed p\u0159\u00edchodem trinit\u00e1\u0159\u016f do Za\u0161ov\u00e9, tedy v dob\u011b, kdy byl jej\u00ed milostn\u00fd obraz je\u0161t\u011b na olt\u00e1\u0159i v p\u016fvodn\u00edm kostel\u00edku. <!--more-->Z\u00e1znam z roku 1672 dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee u\u017e tehdy se kolem n\u011bj shroma\u017e\u010fovaly tzv. votivn\u00ed dary \u2013 upom\u00ednky za vysly\u0161en\u00ed proseb poutn\u00edk\u016f.<\/p>\n<p>Tato praxe pokra\u010dovala i po p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed obrazu do nov\u00e9ho kostela. P\u0159i zru\u0161en\u00ed kl\u00e1\u0161tera byl proveden i soupis liturgick\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f a \u010detn\u00fdch votivn\u00edch dar\u016f. Zde za pozornost stoj\u00ed \u201edv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 polokorunky s\u00a0prav\u00fdmi drahokamy\u201c, co\u017e d\u00e1v\u00e1 tu\u0161it, \u017ee hlava Madony i Je\u017e\u00ed\u0161ka mohla b\u00fdt korunov\u00e1na i t\u011bmito plastick\u00fdmi korunkami (jak nen\u00ed na obrazech podobn\u00e9ho v\u00fdznamu nijak neobvykl\u00e9). Dal\u0161\u00ed zm\u00ednka o votivn\u00edch darech se vztahuje k\u00a0roku 1808, kdy \u201eve v\u00e1lk\u00e1ch napoleonsk\u00fdch musil kostel za\u0161ovsk\u00fd odv\u00e9sti p\u0159es 70 liber st\u0159\u00edbra, hlavn\u011b to d\u00e1rk\u016f votivn\u00edch, tak \u017ee zchudl a chud\u00fdm z\u016fstal\u201c.<\/p>\n<p>Poutn\u00ed m\u00edsta nevznikaj\u00ed bez p\u0159\u00ed\u010diny. Za\u0161ovou proslavil obraz P. Marie, ov\u0161em jak u\u017e v\u00edme, vzhled obrazu se n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnil \u2013 od p\u016fvodn\u00edho p\u0159es r\u016fzn\u00e9 lidov\u00e9 p\u0159emalby a\u017e po malbu profesion\u00e1ln\u00edho tv\u016frce olt\u00e1\u0159n\u00edch obraz\u016f akademick\u00e9ho mal\u00ed\u0159e \u0160ichana. Lid\u00e9 tedy nep\u0159ich\u00e1zeli kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed malb\u011b, ale kv\u016fli sd\u00edlen\u00e9 zku\u0161enosti, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159i modlitb\u011b na tomto m\u00edst\u011b a p\u0159ed obrazem P. Marie Za\u0161ovsk\u00e9 maj\u00ed nad\u011bji na vysly\u0161en\u00ed sv\u00fdch proseb v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e jinde. Pro tuto v\u00fdjime\u010dnost jsou obrazy a sochy sv\u011btc\u016f proslul\u00e9 takovou v\u00fdsadou naz\u00fdv\u00e1ny \u201emilostn\u00e9\u201c. J. J. St\u0159edovsk\u00fd psal roku 1710 o tomto obraze p\u0159\u00edmo jako o z\u00e1zra\u010dn\u00e9m. (Poutn\u00ed m\u00edsta vznikaj\u00ed z podobn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din i v\u00a0sou\u010dasnosti, jak m\u016f\u017eeme sledovat t\u0159eba na rozvoji nov\u00e9ho poutn\u00edho m\u00edsta Turzovka.)<\/p>\n<p>Zpr\u00e1vu o jednom z nejstar\u0161\u00edch uzdraven\u00ed pod\u00e1v\u00e1 rozm\u011brn\u00fd obraz, kter\u00fd dal z vd\u011b\u010dnosti namalovat mezi\u0159\u00ed\u010dsk\u00fd d\u011bkan Ond\u0159ej Helmesini roku 1707. O jin\u00e9m vysly\u0161en\u00ed prosby sv\u011bd\u010d\u00ed dal\u0161\u00ed obraz z r. 1745 \u2013 jako d\u00edk za uzdraven\u00ed jednoho n\u011bm\u00e9ho a jednoho chrom\u00e9ho d\u00edt\u011bte. Jin\u00e9 p\u0159\u00edpady pomoci Panny Marie zmi\u0148uje matrika z Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed (1744) a Anton\u00edn Z\u00e1me\u010dn\u00edk z Ro\u017enova zaznamenal 23 p\u0159\u00edpad\u016f r\u016fzn\u00fdch vysly\u0161en\u00ed. Rozvoj pout\u00ed mohla tak\u00e9 podpo\u0159it p\u0159est\u00e1l\u00e1 morov\u00e1 epidemie, kter\u00e1 zas\u00e1hla Vala\u0161sko v\u00a0letech 1714-15. Tehdy se \u0159ada okoln\u00edch vesnic zav\u00e1zala vykon\u00e1vat pou\u0165 k\u00a0P. Marii do Za\u0161ov\u00e9.<\/p>\n<p>Na ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m m\u011bdirytu z\u00a0roku 1768 jsou proces\u00ed poutn\u00edk\u016f, putuj\u00edc\u00ed ze t\u0159\u00ed r\u016fzn\u00fdch stran k\u00a0za\u0161ovsk\u00e9mu kostelu. Poutn\u00edci si jist\u011b u\u017e\u00edvali komfortu prostorn\u00e9ho nov\u00e9ho kostela a zvl\u00e1\u0161t\u011b st\u00e1l\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti hned n\u011bkolika kn\u011b\u017e\u00ed, proto\u017ee \u2013 jak zaznamenal kronik\u00e1\u0159 Vrane\u010dka: \u201ed\u0159\u00edve jen jednou za m\u011bs\u00edc jedna m\u0161e sv. se slou\u017eila\u2026\u201c<\/p>\n<p>M\u00e9n\u011b zn\u00e1mou skute\u010dnost\u00ed, kter\u00e1 v\u0161ak tak\u00e9 jist\u011b p\u0159isp\u011bla k\u00a0popularit\u011b tohoto poutn\u00edho m\u00edsta, bylo Svat\u00fdm stolcem opakovan\u011b ud\u011blen\u00e9 privilegium z\u00edsk\u00e1n\u00ed odpustk\u016f pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky za\u0161ovsk\u00e9ho kostela p\u0159i spln\u011bn\u00ed stanoven\u00fdch podm\u00ednek. V\u00a0brn\u011bnsk\u00e9m Moravsk\u00e9m zemsk\u00e9m archivu jsou ulo\u017eeny pergameny z\u00a0let 1730 (Benedikt XIII.) 1746 a 1753 (Benedikt XIV.) a 1780 (pape\u017e Pius VI.) potvrzuj\u00edc\u00ed tuto v\u00fdsadu.<\/p>\n<p>Brzy po zru\u0161en\u00ed kl\u00e1\u0161tera vydal Josef II. pod pokutou z\u00e1kaz pout\u00ed a v\u00a0r. 1785 z\u00e1kaz roz\u0161\u00ed\u0159il na t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny pr\u016fvody. Pout\u011b se obnovovaly jen pozvolna, ale p\u0159id\u00e1vala se nov\u00e1 m\u00edsta, odkud lid\u00e9 hromadn\u011b do Za\u0161ov\u00e9 putovali. Nov\u00e9ho rozkv\u011btu op\u011bt dos\u00e1hly pouti za aktivn\u00edho far\u00e1\u0159e Josefa Odstr\u010dila (1885-1903), jen\u017e \u017eil pro zveleben\u00ed v\u0161eho, co souviselo se za\u0161ovsk\u00fdm poutn\u00edm m\u00edstem.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00edm impulsem k\u00a0velk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvnosti jist\u011b bylo, kdy\u017e se pouti a slavnost\u00ed \u00fa\u010dastnily i v\u00fdznamn\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed osobnosti, jako byl biskup <a href=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/jan-stavel\/\">Jan Stav\u011bl<\/a>, kardin\u00e1l Franti\u0161ek Salesk\u00fd Baueer nebo arcibiskup Anton\u00edn Cyril Stojan.<\/p>\n<p>Pov\u011bdom\u00ed o poutn\u00edm m\u00edst\u011b \u0161\u00ed\u0159\u00ed, jak u\u017e zm\u00edn\u011bno v\u00a0\u00favodu, poutn\u00ed obr\u00e1zky. V\u00a0Za\u0161ov\u00e9 i v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b byli pr\u016fkopn\u00edky trinit\u00e1\u0159i, jak p\u00ed\u0161e <a href=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/poutni-misto-zasova\/\">Fr. \u0160igut<\/a>: \u201eZakladatelem sl\u00e1vy a velik\u00e9 obliby za\u0161ovsk\u00fdch obr\u00e1zk\u016f stali se trinit\u00e1\u0159i, vlastn\u011b zn\u00e1m\u00fd n\u00e1m fr. <a href=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/vraneckova-kronika\/\">V\u00e1clav Vrane\u010dka<\/a>, jen\u017e prvn\u00ed za\u010dal \u2013 je\u0161t\u011b p\u0159ed zalo\u017een\u00edm kl\u00e1\u0161tera v Za\u0161ov\u00e9 \u2013 \u0161\u00ed\u0159iti obr\u00e1zky Panny Marie Za\u0161ovsk\u00e9 mezi lid. Bylo toti\u017e zvykem, \u017ee trinit\u00e1\u0159i p\u0159i sv\u00fdch poch\u016fzk\u00e1ch za almu\u017enou odvd\u011b\u010dovali se sv\u00fdm dobrodinc\u016fm r\u016fzn\u00fdmi obr\u00e1zky nebo i obr\u00e1zky prod\u00e1vali. Byly to obr\u00e1zky men\u0161\u00ed i v\u011bt\u0161\u00ed, oby\u010dejn\u011b rytiny, je\u017e se daly kolorovati. A fr. V\u00e1clav dal si d\u011blati mimo jin\u00e9 tak\u00e9 obr\u00e1zky P. Marie Za\u0161ovsk\u00e9, rozd\u00e1val je a tak za\u010dal \u0161\u00ed\u0159iti sl\u00e1vu Panny Marie Za\u0161ovsk\u00e9 i tam, odkud proces\u00ed do Za\u0161ov\u00e9 nep\u0159ich\u00e1zela.\u201c<\/p>\n<p>P\u0159i zru\u0161en\u00ed kl\u00e1\u0161tera bylo zaevidov\u00e1no (a n\u00e1sledn\u011b ztraceno) tak\u00e9 na 50 velk\u00fdch i men\u0161\u00edch \u0161to\u010dk\u016f k\u00a0tisku obraz\u016f a obr\u00e1zk\u016f.<\/p>\n<p>O pout\u00edch vypov\u00eddaj\u00ed tak\u00e9 farn\u00ed kroniky, ze\u00a0kter\u00fdch \u010derpali i auto\u0159i star\u00fdch publikac\u00ed o poutn\u00edm m\u00edst\u011b Za\u0161ov\u00e1 &#8211; P. <a href=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/poutni-misto-zasova-2\/\">Adolf Bayer<\/a> v publikaci z roku 1904 a Franti\u0161ek \u0160igut roku 1942. Oba p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed ob\u0161\u00edrn\u00fd soupis bl\u00edzk\u00fdch i vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst, odkud a v\u00a0kterou dobu proces\u00ed poutn\u00edk\u016f p\u0159ich\u00e1zela, a \u010dasto i d\u016fvody, pro\u010d se k\u00a0pravideln\u00fdm pout\u00edm zav\u00e1zali. Oblibu si z\u00edsk\u00e1valy pout\u011b skupinov\u00e9, pout\u011b r\u016fzn\u00fdch spolk\u016f apod. Nap\u0159. o pouti mu\u017e\u016f po\u0159\u00e1dan\u00e9 v\u00a0r. 1934 referovaly Noviny z\u00a0pod Radho\u0161t\u011b:<\/p>\n<p>\u201eZa hlaholu zvon\u016f, zvonk\u016f hudeb a mohutn\u00e9ho zp\u011bvu braly se pr\u016fvody \u0159\u00edzn\u00fdm krokem k poutn\u00edmu m\u00edstu v Za\u0161ov\u00e9. V Za\u0161ov\u00e9 sam\u00e9 bylo p\u0159es 4.000 mu\u017e\u016f \u00fa\u010dastno slavnostn\u00edch k\u00e1z\u00e1n\u00ed. Ji\u017e z toho, \u017ee k\u00e1z\u00e1n\u00ed musela b\u00fdti na dvou m\u00edstech, jedno v kostele a druh\u00e9 p\u0159ed kostelem, kde dobr\u00e1 polovice \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f dlela, lze si u\u010diniti p\u0159edstavu o obrovsk\u00e9 \u00fa\u010dasti. Pontifik\u00e1ln\u00ed m\u0161i sv. slou\u017eil J. Exc. biskup Jan Stav\u011bl, kter\u00fd po m\u0161i svat\u00e9 projevil svou velikou radost nad tak zda\u0159ilou pout\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edm proslovem otcovskou l\u00e1skou proc\u00edt\u011bn\u00e9m. Zp\u011bv v kostele vynikaj\u00edc\u00ed nezvyklou mohutnost\u00ed nelze ani popsati a slovy vyj\u00e1d\u0159iti, byl to spont\u00e1nn\u00ed projev hlubok\u00e9 oddanosti k bl. P. Marii, projev n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho c\u00edt\u011bn\u00ed a v\u011brnosti k\u00a0v\u00ed\u0159e. Pou\u0165 mu\u017e\u016f byla ojedin\u011bl\u00fdm obr\u00e1zkem, jak\u00fd mo\u017eno spat\u0159iti jen z\u0159\u00eddka\u2026\u201c<\/p>\n<p>\u017de poutnici p\u0159ich\u00e1zeli skute\u010dn\u011b ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed, tomu nasv\u011bd\u010dovalo i vol\u00e1n\u00ed po v\u00fdstavb\u011b poutn\u00edho domu a zalo\u017een\u00ed Matice za\u0161ovsk\u00e9 (1. 10. 1946), proto\u017ee \u201ea\u010d za\u0161ov\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 velmi ochotn\u011b p\u0159ij\u00edmaj\u00ed poutn\u00edky na noc, p\u0159ece jen jest poutn\u00ed d\u016fm z\u00e1kladn\u00edm po\u017eadavkem rozkv\u011btu pout\u00ed\u201c.<\/p>\n<p>K v\u00fdstavb\u011b poutn\u00edho domu v\u0161ak u\u017e nedo\u0161lo. V\u00a0dob\u011b \u201ebudov\u00e1n\u00ed socialismu\u201c organizovan\u00e9 pout\u011b ze zn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f upadaly. N\u011bkte\u0159\u00ed poutn\u00edci z\u00a0tradi\u010dn\u00edch m\u00edst, jako je nap\u0159. obec Pala\u010dov, sice d\u00e1l dodr\u017eovali slib p\u0159edk\u016f, nep\u0159ich\u00e1zeli v\u0161ak u\u017e p\u011b\u0161ky, ale p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli auty nebo autobusem. Obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edct, \u017ee m\u00edsto p\u011b\u0161\u00edch poutn\u00edk\u016f p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bly a dosud p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed do Za\u0161ov\u00e9 sp\u00ed\u0161e autobusov\u00e9 z\u00e1jezdy.<\/p>\n<p>Za\u00a0minul\u00e9ho re\u017eimu se pojem za\u0161ovsk\u00e1 pou\u0165 v podstat\u011b scvrkl na tzv. hrubou pou\u0165, kter\u00e1 se z\u00a0tradice kon\u00e1 <strong>v ned\u011bli po 2. \u010dervenci<\/strong>, na kter\u00fd\u017eto den podle star\u00e9ho liturgick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e p\u0159ipadala slavnost Nav\u0161t\u00edven\u00ed Panny Marie (podle sou\u010dasn\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e 31. kv\u011btna). Tato pou\u0165 z\u00edsk\u00e1vala \u010dasem st\u00e1le komer\u010dn\u011bj\u0161\u00ed charakter, kter\u00fd p\u0159ekr\u00fdval p\u016fvodn\u00ed v\u00fdznam pouti.<\/p>\n<p align=\"center\"><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"text-picture\" src=\"https:\/\/zasova-poutni-misto.estranky.cz\/img\/picture\/37\/pout-2003.jpg\" alt=\"pout-2003.jpg\" width=\"465\" height=\"323\" \/><\/p>\n<p>Po roce 2000 zde z\u00a0iniciativy nemnoha nad\u0161enc\u016f a za \u00fa\u010dinn\u00e9 spolupr\u00e1ce tehdej\u0161\u00edho far\u00e1\u0159e P. Vojt\u011bcha Da\u0148ka prob\u011bhlo n\u011bkolik \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch ro\u010dn\u00edk\u016f za\u0161ovsk\u00fdch pout\u00ed s\u00a0kulturn\u00edm programem na farn\u00ed zahrad\u011b a s\u00a0n\u00e1sledn\u00fdm proces\u00edm do poutn\u00edho are\u00e1lu ve Stra\u010dce. V\u00a0sou\u010dasnosti je alternativou sv\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k pouti krom\u011b poutn\u00edch bohoslu\u017eeb v\u00a0kostele tak\u00e9 duchovn\u00ed program v\u00a0p\u0159edve\u010der pouti v p\u0159\u00edrodn\u00edm are\u00e1lu Stra\u010dka.\u00a0\u00a0<br \/>Text &#8211; Josef Kr\u016fpa<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>O nejv\u011bt\u0161\u00ed povznesen\u00ed Za\u0161ov\u00e9 jako poutn\u00edho m\u00edsta se zaslou\u017eil \u0159\u00e1d trinit\u00e1\u0159\u016f &#8230; Ov\u0161em pout\u011b, jak zn\u00e1mo, se k P. Marii Za\u0161ovsk\u00e9 konaly u\u017e p\u0159ed p\u0159\u00edchodem trinit\u00e1\u0159\u016f do Za\u0161ov\u00e9, tedy v dob\u011b, kdy byl jej\u00ed milostn\u00fd obraz je\u0161t\u011b na olt\u00e1\u0159i v p\u016fvodn\u00edm kostel\u00edku.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":6482,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[49,36,39,43],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8327"}],"collection":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8327"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8327\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8330,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8327\/revisions\/8330"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6482"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8327"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8327"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8327"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}