{"id":2905,"date":"2014-07-17T07:55:13","date_gmt":"2014-07-17T06:55:13","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=2905"},"modified":"2014-06-12T17:39:24","modified_gmt":"2014-06-12T16:39:24","slug":"z-kroniky-obce-vesela-dil-ii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/z-kroniky-obce-vesela-dil-ii\/","title":{"rendered":"Z kroniky obce Vesel\u00e1 &#8211; d\u00edl II"},"content":{"rendered":"<p>Druh\u00fd d\u00edl kroniky pan\u00ed Jarmily Kubrick\u00e9 bude o historii kostela a fary &#8230;<!--more--><\/p>\n<p>Z\u00a0dochovan\u00fdch historick\u00fdch pramen\u016f prvn\u00ed zm\u00ednka o veselsk\u00e9m kostele je z\u00a0roku 1396, kdy biskup Mikul\u00e1\u0161 l\u00e9no Arnoltovice i \u201es pr\u00e1vem patron\u00e1tn\u00edm\u201c ve Vesel\u00e9 p\u0159edal p. Lackovi z\u00a0Krava\u0159. K\u00a0veselsk\u00e9 fa\u0159e snad n\u00e1le\u017eela i St\u0159\u00edte\u017e a Hrachovec. P\u0159esn\u00e9 m\u00edsto nejstar\u0161\u00edho kostela nen\u00ed zn\u00e1mo, historik a vlastiv\u011bdn\u00fd pracovn\u00edk Eduard Domluvil p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee n\u011bkde na p\u016fli cesty mezi Veselou a St\u0159\u00edte\u017e\u00ed. Rovn\u011b\u017e nen\u00ed zn\u00e1mo, kdy tento kostel zanikl, pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak v\u00a0pr\u016fb\u011bhu husitsk\u00fdch v\u00e1lek, kdy na cel\u00e9m panstv\u00ed katolick\u00e1 v\u00edra ochabla. Po\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed se v\u0161ak farn\u00edci ke katolick\u00e9 c\u00edrkvi op\u011bt vraceli, podle mnoh\u00fdch odkaz\u016f na veselsk\u00fd kostel, kter\u00fd byl pravd\u011bpodobn\u011b vystav\u011bn p\u0159\u00edmo nad vs\u00ed Veselou v\u00a0roce 1586 (za\u0161ovsk\u00fd rektor \u2013 \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Jan Vrane\u010dka v\u00a0roce 1728 \u2013 v\u00a0roce v\u00fdstavby nov\u00e9ho kostela &#8211; uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ve\u00a0star\u00e9m shnil\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m kostel\u00edku byl za olt\u00e1\u0159em uveden \u010diteln\u00fd letopo\u010det 1586). Duchovn\u00ed spr\u00e1va je zru\u0161ena v\u00a0roce 1615, rokem 1625 p\u0159i\u0159azena do Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, v\u00a0roce 1666 do Ro\u017enova. Po roce 1711 podle pov\u011bsti byl star\u00fd kostel rozebr\u00e1n. Nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel s\u00a0v\u011b\u017e\u00ed byl postaven r. 1728 n\u00e1kladem Franti\u0161ka Ludv\u00edka, hrab\u011bte ze \u017derot\u00edn\u016f a prac\u00ed lidu veselsk\u00e9ho, na stavbu p\u0159isp\u011bly t\u00e9\u017e obce Za\u0161ov\u00e1, Mal\u00e1 Byst\u0159ice, St\u0159\u00edte\u017e, Br\u0148ov a Mal\u00e1 Lhota. V roce 1784 byl kostel pov\u00fd\u0161en c\u00edsa\u0159em Josefem II. na kostel farn\u00ed. Prvn\u00edm far\u00e1\u0159em se stal Jan Nepomuk Weiser, kn\u011bz \u0159\u00e1du cisterci\u00e1n\u016f ze zru\u0161en\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera na Velehrad\u011b. Rozen\u00fd stavitel, vybudoval novou faru ve slohu kr\u00e1sensk\u00e9ho z\u00e1mku. Roku 1820 na popud far\u00e1\u0159e Tobi\u00e1\u0161e Toma\u0161t\u00edka zapo\u010dala stavba nov\u00e9ho zd\u011bn\u00e9ho kostela, kter\u00e1 byla ji\u017e roku 1821 ukon\u010dena. Velikou z\u00e1sluhu na n\u00ed m\u011bl tehdej\u0161\u00ed vrchn\u00ed spr\u00e1vce kr\u00e1sensk\u00fd Josef Drobn\u00edk, kter\u00fd v\u011bnoval i obraz sv. Martina na hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159. Zvl\u00e1\u0161\u0165 pozoruhodn\u00fd je kr\u00e1sn\u011b \u0159ezan\u00fd r\u00e1m \u2013 um\u011bleck\u00e1, velmi star\u00e1 pr\u00e1ce. P\u016fvodn\u00ed obraz, \u010dasem velmi se\u0161l\u00fd, byl nahrazen nov\u00fdm obrazem novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Bergera, ale r\u00e1m pro svou um\u011bleckou hodnotu byl v\u00a0roce 1936 renovov\u00e1n velmi citliv\u011b firmou Doupovec z\u00a0Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed z\u00e1sluhou far\u00e1\u0159e H. \u0160t\u00edhla. D\u0159ev\u011bn\u00e9 vy\u0159ez\u00e1van\u00e9 sochy sv. \u0160ebesti\u00e1na a sv. Rocha jsou velmi star\u00e9 a zdob\u00ed kostel asi ji\u017e od jeho zbudov\u00e1n\u00ed. Pozoruhodn\u00fd je i obraz sv. Anny s um\u011bleck\u00fdm barokn\u00edm r\u00e1mem. V\u00fdzdobu kostela dopl\u0148uj\u00ed obrazy K\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty z\u00a0r. 1865. Bo\u010dn\u00ed obraz Matky Bo\u017e\u00ed Bolestn\u00e9 byl postaven v\u00a0roce 1853. Stejn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed jako s\u00e1m kostel jsou i sochy \u010dty\u0159 and\u011bl\u016f nad hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159em. Za far\u00e1\u0159e Josefa Prucka \u2013 pokrokov\u00e9ho kn\u011bze a vlastence (1861-1878) zbudovali farn\u00edci ke kostelu 114 schod\u016f z\u00a0oby\u010dejn\u00fdch kamen\u016f. Sedl\u00e1ci a mlyn\u00e1\u0159 stav\u011bli schody na 6 krok\u016f, domk\u00e1\u0159i a pasek\u00e1\u0159i na 3 kroky. Ml\u00e1denci s\u00a0kaplanem Flori\u00e1nem Tomkem zas\u00e1zeli po obou stran\u00e1ch schodi\u0161t\u011b lipov\u00e9 stromy, kter\u00e9 se \u010dasem rozrostly v\u00a0kr\u00e1snou alej. V\u00a0roce 2002 muselo b\u00fdt zapo\u010dato s\u00a0k\u00e1cen\u00edm \u2013 \u00fadajn\u011b pro st\u00e1\u0159\u00ed strom\u016f, k\u00e1cen\u00ed star\u00fdch lip vzbudilo v\u00a0mnoha ob\u010danech hodn\u011b l\u00edtosti, nen\u00ed se \u010demu divit, v\u017edy\u0165 l\u00edpy rostly v\u00a0na\u0161\u00ed bl\u00edzkosti od roku 1870. N\u011bkter\u00e9 l\u00edpy p\u0159ed hlavn\u00edm vchodem do kostela a p\u0159ed vstupem ze schodi\u0161t\u011b na star\u00fd h\u0159bitov byly star\u00e9 a\u017e 200 let. Vesnick\u00e1 farnost m\u00e1 dva h\u0159bitovy \u2013 star\u00fd u kostela, nov\u00fd h\u0159bitov byl zalo\u017een far\u00e1\u0159em Petrem Lubojack\u00fdm , dokon\u010den far\u00e1\u0159em Josefem Segetem a posv\u011bcen v\u00a0roce 1910. Prvn\u00ed kamenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e postavil v roce 1863 veselsk\u00fd fojt Michal Bechn\u00fd v\u00a0lokalit\u011b \u201eZa Smr\u00e9\u010d\u00edm\u201c \u2013 dnes se tu \u0159\u00edk\u00e1 \u201eU k\u0159\u00ed\u017ea\u201c. 12.9.1954 za velk\u00e9 \u00fa\u010dasti farn\u00edk\u016f a mnoha host\u016f bylo provedeno sv\u011bcen\u00ed nov\u00fdch varhan. Kostelem sv. Martina se nesla \u010cesk\u00e1 m\u0161e Fr. Kola\u0159\u00edka, skladby J. S. Bacha, Fr. Schuberta, Ant. Dvo\u0159\u00e1ka aj., na varhany hr\u00e1l St. Vrb\u00edk, hudebn\u00ed skladatel, na violoncello Jan Poruba, u\u010ditel hudby ze Za\u0161ov\u00e9. Chr\u00e1mov\u00fd sbor z\u00a0Vesel\u00e9 dirigoval kapeln\u00edk Boh. Janke, solov\u00fd zp\u011bv M. Du\u0159pekov\u00e1, u\u010ditelka hudby z\u00a0Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Sv\u011btil kanovn\u00edk Seget z\u00a0Ro\u017enova. Varhany byly vyrobeny Tov\u00e1rnou na varhany v\u00a0Krnov\u011b \u2013 cena 152 tis. K\u010d. O po\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00fdch varhan se nejv\u00edc zaslou\u017eil pan far\u00e1\u0159 Karel Drong, kter\u00fd na n\u011b prov\u00e1d\u011bl i sb\u00edrku po domech farnosti spolu s\u00a0Josefem Piskl\u00e1kem. V\u00a0roce 1959 byla provedena oprava kostela. N\u00e1ro\u010dnou stavbu le\u0161en\u00ed p\u0159i v\u0161ech venkovn\u00edch i vnit\u0159n\u00edch oprav\u00e1ch vedl tesa\u0159sk\u00fd mistr Josef Pal\u00e1t, nebezpe\u010dn\u00e9 a n\u00e1ro\u010dn\u00e9 klemp\u00ed\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce na v\u011b\u017ei kostela d\u011blal Josef Bechn\u00fd za pomoci sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra Eduarda, p\u0159i druh\u00fdch n\u00e1t\u011brech v\u011b\u017ee zde pracoval Josef Pal\u00e1t ml. Z\u00a0v\u011b\u017ee byly vy\u0148aty star\u00e9 dokumenty a dopln\u011bny nov\u00fdmi, kter\u00e9 sepsal far\u00e1\u0159 Alfr\u00e9d Pch\u00e1lek, podpisy na n\u011b dali varhan\u00edk Josef Bechn\u00fd, kosteln\u00edk Stanislav \u010cern\u00fd, klemp\u00ed\u0159 Josef Bechn\u00fd, kter\u00fd zhotovil i nov\u00e9 trubkov\u00e9 pouzdro z\u00a0plechu pro ulo\u017een\u00ed v\u0161ech dokument\u016f do ban\u011b v\u011b\u017ee (nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemnosti byly z\u00a0roku 1869 od far\u00e1\u0159e J. Prucka , na listin\u011b z\u00a09.8.1869 je podeps\u00e1n Josef Schober, rektor, spoluvarhan\u00edk a u\u010ditel). Kostel dostal i novou om\u00edtku v\u00a0barv\u011b okru. N\u00e1klady \u010dinily jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es 25 tis. K\u010d z\u00e1sluhou farn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed pracovali zdarma a sv\u00e9pomoc\u00ed zaji\u0161\u0165ovali pot\u0159ebn\u00fd materi\u00e1l v\u010detn\u011b poskytnut\u00e9 stravy. O nelehk\u00e9 slu\u017eb\u011b kn\u011b\u017e\u00ed ve veselsk\u00e9 farnosti sv\u011bd\u010d\u00ed i dopis P. Petra Lubojack\u00e9ho z\u00a0roku 1898: \u201e\u2026 pracuji ji\u017e sedm\u00fd rok na jedn\u00e9 z\u00a0neobt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00edch \u0161tac\u00ed v\u00a0diec\u00e9si. Nesch\u016fdn\u00e9 cesty, velik\u00e1 vzd\u00e1lenost, sam\u00e9 kopce a hory, v zim\u011b n\u00e1led\u00ed a d\u011bsn\u00e9 vich\u0159ice st\u011b\u017euj\u00ed duchovn\u00ed spr\u00e1vu n\u00e1ramn\u011b. V\u00a0zim\u011b, v\u00a0l\u00e9t\u011b, ve dne, v\u00a0noci v\u0161ady se mus\u00ed j\u00edt p\u011b\u0161ky. Nen\u00ed tud\u00ed\u017e divu, \u017ee p\u0159i takov\u00fdch pom\u011brech i sebesiln\u011bj\u0161\u00ed se brzy strh\u00e1. I n\u00ed\u017ee psan\u00fd utrp\u011bl ve Vesel\u00e9 na zdrav\u00ed velice. A k\u00a0tomu m\u011bl n\u00ed\u017eepsan\u00fd to ne\u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee 4. \u00fanora 1898 jda do Br\u0148ova do \u0161koly na n\u00e1led\u00ed upadl a levou nohu stra\u0161n\u011b si pochroumal\u2026\u201c. Ke jm\u00e9n\u016fm ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed dlu\u017eno p\u0159ipojit i dal\u0161\u00ed jm\u00e9na jako Karel \u010cernock\u00fd (p\u016fsobil zde v\u00a0letech 1879-1892), Vojt\u011bch Zapletal (1942-1947) \u2013 pro svou up\u0159\u00edmnost a otev\u0159enost si z\u00edskal l\u00e1sku v\u0161ech sv\u00fdch farn\u00edk\u016f, zejm\u00e9na d\u011bt\u00ed, zem\u0159el p\u0159ed\u010dasn\u011b 30.12.1966, Karel Drong (1947-1956) \u2013 v\u0161estrann\u011b vzd\u011blan\u00fd kn\u011bz, hudebn\u00ed nad\u00e1n\u00ed vyu\u017e\u00edval p\u0159i n\u00e1cviku v\u00e1no\u010dn\u00edch aj. m\u0161\u00ed, Alfr\u00e9d Pch\u00e1lek (1956-1987) \u2013 \u010destn\u00fd kanovn\u00edk krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fd, ob\u011btav\u00fd kn\u011bz, kter\u00fd pro svou farnost vykonal velmi mnoho, zem\u0159el n\u00e1hle 22.11.1987 na z\u00e1stavu srdce, poh\u0159ben za velk\u00e9 \u00fa\u010dasti n\u011bkolika des\u00edtek kn\u011b\u017e\u00ed a n\u011bkolika set ob\u010dan\u016f u kostela sv. Martina mezi sv\u00fdmi farn\u00edky, jak si s\u00e1m p\u0159\u00e1l, Karel \u0160enk (1987-2001) \u2013 d\u011bkan, nesm\u00edrn\u011b obl\u00edben\u00fd pro svou vst\u0159\u00edcnost a l\u00e1sku k\u00a0lidem, kter\u00fd p\u0159es sv\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my a pracovn\u00ed vyt\u00ed\u017een\u00ed v\u011bnoval mnoho \u00fasil\u00ed p\u0159i pr\u00e1ci pro na\u0161i farnost, Vojt\u011bch Dan\u011bk (2001-2009), kter\u00fd do Vesel\u00e9 ob\u011btav\u011b doch\u00e1zel z\u00a0farnosti v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 a po z\u00e1ke\u0159n\u00e9 nemoci ji\u017e se na farnost nevr\u00e1til, a proto dnem 1.9.2011 jmenov\u00e1n a ustaven arcibiskupem Janem Graubnerem far\u00e1\u0159em farnosti Za\u0161ov\u00e1 a administr\u00e1torem farnosti Vesel\u00e1 P. Ji\u0159\u00ed Pol\u00e1\u0161ek. <br \/>Kostel a fara jsou nejstar\u0161\u00edmi stavbami ve Vesel\u00e9, tyto stavby a \u010d\u00e1st vybaven\u00ed kostela jsou zaps\u00e1ny do \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cesk\u00e9 republiky. <br \/>Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee v\u00a0bl\u00edzkosti kostela a fary st\u00e1la p\u016fvodn\u00ed star\u00e1 \u0161kola (dnes d\u016fm \u010d.p. 27 majitel Jaroslav Kub\u011bj) a tak\u00e9 hospoda \u201eU Da\u0148k\u016f\u201c (dnes d\u016fm \u010d.p. 75, majitel Karla Zuza\u0148\u00e1kov\u00e1). Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 m\u011bli tedy v\u0161echno, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed i kulturu na jednom m\u00edst\u011b.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Druh\u00fd d\u00edl kroniky pan\u00ed Jarmily Kubrick\u00e9 bude o historii kostela a fary &#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2379,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[45,39,44],"tags":[62,55,52],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2905"}],"collection":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2905"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2905\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2906,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2905\/revisions\/2906"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2379"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2905"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2905"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2905"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}