{"id":9191,"date":"2025-10-27T04:23:00","date_gmt":"2025-10-27T03:23:00","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=9191"},"modified":"2025-10-24T10:33:01","modified_gmt":"2025-10-24T09:33:01","slug":"hrabovsky-josef","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/hrabovsky-josef\/","title":{"rendered":"Hrabovsk\u00fd Josef"},"content":{"rendered":"\n

V \u010dl\u00e1nku o leto\u0161n\u00edch ocen\u011bn\u00fdch<\/a> jsme sl\u00edbili, \u017ee se vr\u00e1t\u00edme k osobnosti Josefa Hrabovsk\u00e9ho – zde tedy \u010dl\u00e1nek z pera Rostislava N\u011bmejce …<\/p>\n

Hrabovsk\u00fd Josef <\/b>*6. 4. 1916 Vesel\u00e1 \u010dp.48 \u2013 \u20201. 6. 1942 Brno, Kounicovy koleje<\/p>\n\n\n\n

\"\"

Josef Hrabovsk\u00fd (1916-1942) na maturitn\u00edm tablu p\u0159erovsk\u00e9 obchodn\u00ed akademie a ve v\u011bku 25 let<\/p><\/div>\n

Josef Hrabovsk\u00fd (pok\u0159t\u011bn jako Josef Jan) se narodil dne 6.4.1916 ve Vesel\u00e9 \u010dp.48 v\u00a0rodin\u011b roln\u00edka a tesa\u0159e Josefa Hrabovsk\u00e9ho (1890-1960) a Ludmily Hrabovsk\u00e9 roz. Kov\u00e1\u0159ov\u00e9 (1890-1953) jako druhorozen\u00fd syn. M\u011bl star\u0161\u00edho bratra Jaroslava (1913-1971), d\u011bdice rodn\u00e9 usedlosti, a mlad\u0161\u00ed sourozence Bohuslava (1919-1945), V\u00e1clava (1920-2010), Ludmilu provdanou \u0160imarovou (1925-1980) a Anton\u00edna Martina (1935-2009). Rodi\u010de krom\u011b rolnictv\u00ed provozovali v\u00a0\u010dp.48 v\u00a0letech 1928-1936 krupa\u0159stv\u00ed. Jeliko\u017e Josef od mala projevoval p\u0159irozenou bystrost a nad\u00e1n\u00ed pro obchod, byl finan\u010dn\u011b podporov\u00e1n svou bezd\u011btnou tetou Mari\u00ed D\u0159evoj\u00e1nkovou roz. Dvo\u0159\u00e1kovou (1894-1942) a str\u00fdcem Josefem D\u0159evoj\u00e1nkem (1898-1942) na st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch studi\u00edch (absolvoval Obchodn\u00ed akademii v\u00a0P\u0159erov\u011b). Str\u00fdc Josef byl \u00fa\u0159edn\u00edkem \u010csl. st\u00e1tn\u00edch drah v\u00a0P\u0159erov\u011b a teta Marie \u00fa\u010detn\u00ed St\u0159edomoravsk\u00fdch elektr\u00e1ren tamt\u00e9\u017e. Josef v\u00a0jejich dom\u00e1cnosti bydlel (Wilsonova t\u0159. 17) a m\u011bl sv\u016fj sen s\u00a0jejich podporou vystudovat pr\u00e1va, bohu\u017eel k\u00a0tomuto vlivem v\u00e1le\u010dn\u00fdch okolnost\u00ed nikdy nedo\u0161lo. B\u011bhem v\u00e1lky proto pracoval jako pomocn\u00fd v\u00fdprav\u010d\u00ed na \u017eelezni\u010dn\u00ed stanici v\u00a0P\u0159erov\u011b. Man\u017eel\u00e9 D\u0159evoj\u00e1nkovi byli s\u00a0celou \u0161irokou rodinou zapojeni do protinacistick\u00e9 ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti, za sv\u00e9 vlasteneck\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed a hrdinstv\u00ed v\u0161ak v\u0161ichni zaplatili cenu nejvy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

\u00dast\u0159edn\u00ed postavou odboje v\u00a0rodin\u011b byl Josef\u016fv dal\u0161\u00ed str\u00fdc Franti\u0161ek Lan\u010d\u00edk (1886-1976), profes\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk, \u010dlen \u010csl. strany soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9, mnohalet\u00fd komun\u00e1ln\u00ed politik a posledn\u00ed p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd starosta m\u011bsta P\u0159erova (z funkce byl ihned odvol\u00e1n v\u00a0b\u0159eznu 1939 po obsazen\u00ed republiky Nacisty). Ihned pot\u00e9 zalo\u017eil bu\u0148ku, slo\u017eenou z \u010dlen\u016f soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany, kter\u00e1 pat\u0159ila mezi nejaktivn\u011bj\u0161\u00ed skupiny PVVZ na Morav\u011b. Zpo\u010d\u00e1tku se skupina zam\u011b\u0159ovala zejm\u00e9na na distribuci let\u00e1k\u016f dod\u00e1van\u00fdch z Prahy prost\u0159ednictv\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edch zam\u011bstnanc\u016f. Proto\u017ee Franti\u0161kovi Lan\u010d\u00edkovi hrozilo v souvislosti s akc\u00ed Albrecht I. dne 1. 9. 1939 zat\u010den\u00ed (varov\u00e1n n\u011bmeck\u00fdm zn\u00e1m\u00fdm), uprchl do zahrani\u010d\u00ed na Slovensko a odtud p\u0159es Ma\u010farsko a Jugosl\u00e1vii se dostal do francouzsk\u00e9ho Agde, kde se p\u0159ihl\u00e1sil (a\u010d pro sv\u016fj vy\u0161\u0161\u00ed v\u011bk nemusel) do formuj\u00edc\u00ed se \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy (od 21. 10. 1939). V\u00a0\u0159ad\u00e1ch \u010dsl. zahrani\u010dn\u00edch jednotek se z\u00fa\u010dastnil v\u00a0t\u00fdlu boj\u016f o Anglii a dal\u0161\u00edch aktivit a\u017e do samotn\u00e9ho konce v\u00e1lky. Na p\u0159elomu roku 1939\/40 odch\u00e1z\u00ed za otcem do Francie i jeho syn Jaroslav Lan\u010d\u00edk (1921-1941), kter\u00fd s\u00a0n\u00edm pozd\u011bji p\u0159ech\u00e1z\u00ed do Anglie, kde se stal p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem 311. \u010dsl. bombardovac\u00ed perut\u011b. Zahynul p\u0159i bojov\u00e9 akci dne 2.7.1941 (sest\u0159elen). Matka Herm\u00edna Lan\u010d\u00edkov\u00e1 roz. Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1 (1893-1942) (sestra Marie D\u0159evoj\u00e1nkov\u00e9) s\u00a0dcerou Evou Lan\u010d\u00edkovou (1924-1942) se doma zapojily spole\u010dn\u011b s\u00a0ostatn\u00ed rodinou v\u00a0odboji, osudnou se jim stala pomoc paraskupin\u00e1m z\u00a0SSSR vysazen\u00fdm na Morav\u011b v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1941. Do odboje byla zapojena i jejich nejmlad\u0161\u00ed svobodn\u00e1 sestra (v\u0161echny roda\u010dky z\u00a0Kr\u00e1sna n.B.), V\u011bra Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1 (1912-1942), absolventka gymn\u00e1zia a u\u010ditelsk\u00e9ho \u00fastavu ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, povol\u00e1n\u00edm u\u010ditelka chlapeck\u00e9 \u0161koly v P\u0159erov\u011b a jejich bratr Rudolf Dvo\u0159\u00e1k (1900-1942), povol\u00e1n\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edk, oba \u010dlenov\u00e9 Sokola a \u010cSSD, bydli\u0161t\u011bm ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed.
V\u00fdsadk\u00e1\u0159e prozradil \u010dlen tohoto v\u00fdsadku Ferdinand \u010cih\u00e1nek (1920-2005) ze St\u0159\u00edlek, kter\u00fd se dobrovoln\u011b nab\u00eddl olomouck\u00e9mu gestapu jako konfident (po v\u00e1lce uprchl ze zem\u011b, nikdy nebyl potrest\u00e1n, um\u00edr\u00e1 ve v\u011bku 85-ti let ve Francii) a vydal do rukou gestapa sv\u00e9ho velitele a p\u0159erovsk\u00e9ho rod\u00e1ka Karla Hov\u016frku (1914-1941) a dal\u0161\u00ed \u010dleny v\u00fdsadku a jejich spolupracovn\u00edky a podporovatele. Man\u017eel\u016fm D\u0159evoj\u00e1nkov\u00fdm se poda\u0159ilo zat\u010den\u00ed vyhnout, ukr\u00fdvali se na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech, naposledy v \u010celadn\u00e9 (Tk\u00e1\u010dovi). Kontakt s nezat\u010den\u00fdmi odboj\u00e1\u0159i v P\u0159erov\u011b a s ostatn\u00edmi rodinn\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky jim pom\u00e1hal udr\u017eovat pr\u00e1v\u011b synovec Josef Hrabovsk\u00fd. Ostatn\u011b v \u010celadn\u00e9 je i nav\u0161t\u011bvoval. A\u017e po opakovan\u00fdch d\u016fkladn\u00fdch domovn\u00edch prohl\u00eddk\u00e1ch byly nalezeny p\u00edsemn\u00e9 materi\u00e1ly dokl\u00e1daj\u00edc\u00ed zapojen\u00ed Josefa Hrabovsk\u00e9ho do t\u00e9to ileg\u00e1ln\u00ed organizace. Josef Hrabovsk\u00fd m\u011bl b\u00fdt dle vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zat\u010den ji\u017e 12. kv\u011btna, ale vid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet p\u0159erovsk\u00e9 gestap\u00e1ky z okna sv\u00e9ho bytu a nepustil je dovnit\u0159. Doma m\u011bl pr\u00fd ukrytou vys\u00edla\u010dku, kterou \u00fadajn\u011b odnesl na faru. Asi t\u0159i dny p\u0159ed sv\u00fdm zat\u010den\u00edm mluvil se sv\u00fdm bratrem Jaroslavem Hrabovsk\u00fdm (1913\u20131971) na n\u00e1m\u011bst\u00ed ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, jen\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee zmiz\u00ed. Jaroslav m\u011bl dojem, \u017ee chce ut\u00e9ci za hranice. Zat\u010den byl ve sv\u00e9m byt\u011b za dva dny 14. kv\u011btna 1942, p\u0159evezen do Brna, kde byl podroben mimo\u0159\u00e1dn\u011b krut\u00e9mu v\u00fdslechu. Man\u017eel\u00e9 D\u0159evoj\u00e1nkovi byli dopadeni 26. 5. 1942 v \u010celadn\u00e9, kde se ukr\u00fdvali po v\u00edce ne\u017e \u00bd roku. Pot\u00e9 byli zat\u010deni jejich dal\u0161\u00ed podporovatel\u00e9, rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci a spolupracovn\u00edci, kte\u0159\u00ed s nimi byli v kontaktu po jejich \u00fat\u011bku. Kdy\u017e bylo vyhl\u00e1\u0161eno druh\u00e9 stann\u00e9 pr\u00e1vo, dalo gestapo p\u0159ed d\u016fkladn\u00fdm vy\u0161et\u0159en\u00edm p\u0159\u00edpadu p\u0159ednost p\u0159ed\u00e1n\u00ed zat\u010den\u00fdch stann\u00e9mu soudu v Brn\u011b a n\u00e1sledn\u00fdm poprav\u00e1m zast\u0159elen\u00edm v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch.
\"\"
Tablo umu\u010den\u00fdch a padl\u00fdch \u010dlen\u016f rodiny Lan\u010d\u00edkovy, Dvo\u0159\u00e1kovy a Josefa Hrabovsk\u00e9ho (Zdroj: SOkA P\u0159erov, fond Fr. Lan\u010d\u00edk, kart. 4, inv. \u010d. 198).<\/p>\n

Marie D\u0159evoj\u00e1nkov\u00e1, v n\u00ed\u017e gestap\u00e1ci tu\u0161ili jednu z hlavn\u00edch osobnost\u00ed p\u0159erovsk\u00e9ho odboje, projevila i v t\u00e9to tragick\u00e9 situaci velkou state\u010dnost a odm\u00edtla p\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed uv\u00e9st jm\u00e9na dal\u0161\u00edch osob, kter\u00e9 s n\u00ed v ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti spolupracovaly. D\u00edky tomu mj. unikli zat\u010den\u00ed n\u011bkte\u0159\u00ed pracovn\u00edci St\u0159edomoravsk\u00fdch elektr\u00e1ren, kte\u0159\u00ed byli tak\u00e9 do odbojov\u00e9 \u010dinnosti zapojeni. Marie D\u0159evoj\u00e1nkov\u00e1 roz. Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1 (\u2020<\/span>47), jej\u00ed mu\u017e Josef D\u0159evoj\u00e1nek (\u2020<\/span>43) a jejich synovec Josef Hrabovsk\u00fd (\u2020<\/span>26) byli v\u00fdrokem brn\u011bnsk\u00e9ho stann\u00e9ho soudu 30. kv\u011btna 1942 odsouzeni k trestu smrti zast\u0159elen\u00edm pro ru\u0161en\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho po\u0159\u00e1dku a bezpe\u010dnosti a pro p\u0159\u00edpravu velezrady a k zabaven\u00ed ve\u0161ker\u00e9ho majetku. Rozsudek byl vykon\u00e1n o dva dny pozd\u011bji 1. \u010dervna 1942. Jejich t\u011bla byla zpopeln\u011bna v\u00a0krematoriu 2.6. Sestry V\u011bra Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1 (\u2020<\/span>29), a Herm\u00edna Lan\u010d\u00edkov\u00e1 roz. Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1 (\u2020<\/span>49) byly popraveny o dva dny pozd\u011bji 3. \u010dervna, teprve 18-ti let\u00e1 dcera Eva Lan\u010d\u00edkov\u00e1 pak 25. \u010dervna. Bratr Rudolf Dvo\u0159\u00e1k (\u2020<\/span>41) byl umu\u010den ji\u017e 30. dubna 1942 v\u00a0koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Mauthausen\u2026 Posledn\u00ed slova Herm\u00edny Lan\u010d\u00edkov\u00e9 roz. Dvo\u0159\u00e1kov\u00e9 p\u0159ed popravou zn\u011bla: \u201eSetk\u00e1te-li se s m\u00fdm man\u017eelem, \u0159ekn\u011bte mu, \u017ee jsem byla \u010dinn\u00e1 a pracovala pro vlast tak, jak si to p\u0159\u00e1l.\u201c<\/p>\n

Po v\u00e1lce byl Josef Hrabovsk\u00fd posmrtn\u011b za sv\u00e9 \u010diny vyznamen\u00e1n prezidentem \u010cSR Dr. Edvardem Bene\u0161em \u010ceskoslovensk\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem 1939. Jeho jm\u00e9no je uvedeno mezi ob\u011btmi nacismu na pam\u011btn\u00ed desce um\u00edst\u011bn\u00e9 v prostor\u00e1ch \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice v P\u0159erov\u011b, v obchodn\u00ed akademii v P\u0159erov\u011b, v pam\u00e1tn\u00edk\u016f v Hrabyni u Ostravy a na pomn\u00edku padl\u00fdch ve Vesel\u00e9. Letos u p\u0159\u00edle\u017eitosti 80. v\u00fdro\u010d\u00ed konce 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky obdr\u017eel b\u011bhem za\u0161ovsk\u00fdch slavnost\u00ed z rukou starosty na\u0161\u00ed obce ocen\u011bn\u00ed, kter\u00e9 s hrdost\u00ed p\u0159evzala jeho nete\u0159, pan\u00ed Marie Chumchalov\u00e1 roz. Hrabovsk\u00e1.
Zpracoval: Ing. Rostislav V. N\u011bmejc, Ph.D.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V \u010dl\u00e1nku o leto\u0161n\u00edch ocen\u011bn\u00fdch jsme sl\u00edbili, \u017ee se vr\u00e1t\u00edme k osobnosti Josefa Hrabovsk\u00e9ho – zde tedy \u010dl\u00e1nek z pera Rostislava N\u011bmejce …<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":9195,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[45,49,39,44],"tags":[52,57],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9191"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9191"}],"version-history":[{"count":2,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9191\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9197,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9191\/revisions\/9197"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/9195"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9191"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9191"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9191"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}