{"id":6631,"date":"2021-04-12T04:15:00","date_gmt":"2021-04-12T03:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=6631"},"modified":"2022-11-03T00:05:35","modified_gmt":"2022-11-02T23:05:35","slug":"frantisek-stavinoha","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/frantisek-stavinoha\/","title":{"rendered":"Franti\u0161ek Stavinoha"},"content":{"rendered":"\n

Vzpom\u00ednku na v\u00fdro\u010d\u00ed umrt\u00ed na\u0161eho rod\u00e1ky Franti\u0161ka Stavinohy<\/a> sepsala Marie Mikulcov\u00e1 … d\u011bkujeme!Spisovatel Franti\u0161ek Stavinoha<\/a> (1928-2006) – <\/span><\/b><\/span><\/span>Zamy\u0161len\u00ed k 15. v\u00fdro\u010d\u00ed \u00famrt\u00ed
<\/span><\/b><\/span><\/span>\u201eNejsp\u00ed\u0161 tady jako oby\u010dejn\u011b semelu p\u00e1t\u00e9 p\u0159es dev\u00e1t\u00e9, jako kdy\u017e jsme se za m\u00e9ho d\u011btstv\u00ed sch\u00e1z\u00edvali za ned\u011bln\u00edch odpoledn\u00ed. Soused\u016fm jsme ne\u0159\u00edkali soudruhu ani p\u0159\u00edteli ani brat\u0159e, zato jsme dbali sv\u00e9ho jm\u00e9na, m\u011bli se r\u00e1di a neokr\u00e1dali ani nezab\u00edjeli jsme se na potk\u00e1n\u00ed. Od t\u00e9 doby nestoj\u00edm o osloven\u00ed soudruhu od kohokoli, kdo nen\u00ed m\u016fj soudruh, brat\u0159e, kdo nen\u00ed m\u016fj bratr. Ba nestoj\u00edm ani o osloven\u00ed sestro, tot\u00e9\u017e plat\u00ed o bratranc\u00edch, tet\u00e1ch a d\u00e1le. V\u0161echna ta osloven\u00ed maj\u00ed sv\u016fj d\u00e1vno v\u017eit\u00fd, \u00fazce vymezen\u00fd v\u00fdznam, jeho\u017e citov\u00e9 zabarven\u00ed je hojn\u011b zneu\u017e\u00edv\u00e1no. <\/span>B<\/span>abylonsk\u00e9 zmaten\u00ed pojm\u016f.
<\/span><\/i><\/span>Vnucuje se ot\u00e1zka, kter\u00e1 n\u00e1s, rodil\u00e9 Valachy, proslavila na cel\u00e9 planet\u011b.
<\/span><\/i><\/span>Co v\u010dil?<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Neztratit glanc, \u0159ekl Jan Werich p\u0159i jedn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Na vala\u0161sk\u00fdch pasek\u00e1ch i v kovozem\u011bd\u011blsk\u00fdch osad\u00e1ch okolo Kladna plat\u00ed stejn\u00fd z\u00e1kon tvo\u0159iv\u00e9 pr\u00e1ce. Plat\u00ed v\u0161ude tam, kde roln\u00edk obr\u00e1til p\u016fdu k \u00farod\u011b, kde d\u011bln\u00edk p\u0159ilo\u017eil ruku k d\u00edlu. S\u00e1m za sebe se p\u0159imlouv\u00e1m, abychom si pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed \u010dasy zachovali hodnoty, kter\u00e9 n\u00e1m v\u0161t\u00edpili rodi\u010de, a p\u0159edali je d\u00e1l. Abychom si p\u0159es v\u0161echny skute\u010dnosti p\u0159\u00edtomn\u00e9ho \u010dasu zachovali v\u00edru ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed dobra, vz\u00e1jemnou laskavost a toleranci. Zachovejme si i v\u016fli a sv\u011bdom\u00ed a nezapom\u00ednejme, \u017ee svoboda jednoho kon\u010d\u00ed tam, kde za\u010d\u00edn\u00e1 svoboda druh\u00e9ho. \u201c<\/span> (Franti\u0161ek Stavinoha, 2001)<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span><\/p>\n

<\/i>8. dubna 2021 tomu bylo 15<\/span> let, co se uzav\u0159el \u017eivotn\u00ed osud prozaika a publicisty Franti\u0161ka <\/span><\/span>STAVINOHY, rod\u00e1ka ze Za\u0161ov\u00e9 u Vset\u00edna. Narodil se 10. \u010dervence 1928 jako posledn\u00ed ze <\/span><\/span>sedmi d\u011bt\u00ed pasek\u00e1\u0159e Franti\u0161ka Stavinohy a jeho \u017eeny Anny, roz. Jano\u0161ov\u00e9, v Za\u0161ov\u00e9, \u010d. p. 221. <\/span><\/span>Vyr\u016fstal se \u010dty\u0159mi sestrami a dv\u011bma bratry.
<\/span><\/span>\u201e <\/span>U\u017e ani nev\u00edm, kdo s t\u00edm za\u010dal, ale m\u011bli jsme u n\u00e1s v chalup\u011b na vala\u0161sk\u00fdch pasek\u00e1ch takov\u00fd zvyk, \u017ee jsme si ve\u010der p\u0159ed span\u00edm zakroutili uchem. \u0158\u00edkali jsme tomu nat\u00e1hnout bud\u00edka. Nic v\u00edc, ale v\u0161ichni jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee je<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>tom p\u0159\u00e1n\u00ed klidn\u00e9ho a hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku, a abychom se r\u00e1no ve zdrav\u00ed probudili, a v\u016fbec uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee jsme tu. U\u017e ani nev\u00edm, kdo s t\u00edm za\u010dal, ale n\u011bkdej\u0161\u00ed natahov\u00e1n\u00ed bud\u00edka se mi s odstupem let jev\u00ed jako nejv\u00fd\u0161 vhodn\u00e9, obecn\u011b platn\u00e9 poselstv\u00ed. \u017de si jako rozum\u00edme spole\u010dn\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm sam\u00fdch, jednoduch\u00fdch, rozumn\u00fdch samoz\u0159ejm\u00fdch a p\u011bkn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Aby slovo nebylo plan\u00e9, aby d\u011bti byly syt\u00e9 a \u017eeny kr\u00e1sn\u00e9, aby ohe\u0148 h\u0159\u00e1l a chl\u00e9b byl dobr\u00fd a sp\u00e1nek hlubok\u00fd a klidn\u00fd. \u201c<\/span> (Franti\u0161ek Stavinoha, 15. kv\u011bten 1992)
<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span>Po ukon\u010den\u00ed z\u00e1kladn\u00edho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed na M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161kole ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed se Franti\u0161ek Stavinoha pokou\u0161el vyu\u010dit kniha\u0159em, pak peka\u0159em, pozd\u011bji byl zam\u011bstn\u00e1n jako pomocn\u00fd d\u011bln\u00edk, cihl\u00e1\u0159 a topi\u010d u r\u016fzn\u00fdch soukrom\u00fdch firem.
<\/span><\/span>\u201eByl jsem nesnesiteln\u00e9 d\u00edt\u011b a tvrdohlav\u00fd kluk, kter\u00fd se odm\u00edtal \u010demukoliv vyu\u010dit. Snil jsem, ale ne o spisovatelstv\u00ed. O p\u011bkn\u00fdch holk\u00e1ch, o pen\u011bz\u00edch, o nezn\u00e1m\u00fdch d\u00e1lk\u00e1ch. Hodn\u011b jsem \u010detl, \u0161kv\u00e1r i Foglara. Greye, Londona, Zolu i Dostojevsk\u00e9ho. Vlastn\u00ed mi byla bezstarostnost, svoboda. Z\u00e1kladn\u00ed poloha ruce<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>kaps\u00e1ch, absence budoucnosti. \u017dil jsem. Mysl\u00edm, \u017ee to je vlastn\u00ed ml\u00e1d\u00ed. \u201c<\/span> (Franti\u0161ek Stavinoha, 15. kv\u011bten 1992, Styl)
<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span>Po p\u011btim\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm v\u011bzen\u00ed za pobu\u0159ov\u00e1n\u00ed od roku 1951 pracoval v kladensk\u00fdch dolech jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk Pomocn\u00e9ho technick\u00e9ho praporu. Po skon\u010den\u00ed vojensk\u00e9 prezen\u010dn\u00ed slu\u017eby v Kladn\u011b ji\u017e z\u016fstal a od roku 1953 pracoval v \u010demouheln\u00fdch dolech v Kladn\u011b a v Libu\u0161in\u011b u Kladna a\u017e do roku 1980, kdy se stal spisovatelem z povol\u00e1n\u00ed.
<\/span><\/span>\u201eJak\u00e9si nedorozum\u011bn\u00ed s paragrafem dv\u011b st\u011b t\u0159icet jedna<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>pades\u00e1t\u00fdch letech a n\u00e1sledn\u00fd pobyt <\/span>v <\/span><\/span><\/span><\/span>p\u00e9t\u00e9p\u00e1ck\u00e9m l\u00e1gru nam\u00edsto vojensk\u00e9 slu\u017eby. M\u011bli na n\u00e1s roztomil\u00fd paragraf, podle n\u011bho jsme mohli b\u00fdt p\u0159idr\u017eeni k v\u00fdkonu vojensk\u00e9 slu\u017eby a\u017e po dobu p\u011bti let. V z\u00e1jmu budov\u00e1n\u00ed socialismu. Za p\u011bt let si mohli vymyslet dal\u0161\u00ed roztomil\u00fd paragraf. Takov\u00e1 progn\u00f3za n\u011bkolik z n\u00e1s vyd\u011bsila, teoreticky se tak dalo pro\u017e\u00edt<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>l\u00e1gru p\u016fl \u017eivota. P odepsali jsme nab\u00eddku zam\u011bstn\u00e1n\u00ed<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>dolech proti okam\u017eit\u00e9mu propu\u0161t\u011bn\u00ed. Pr\u00e1ci jsem byl zvykl\u00fd, vylep\u0161il jsem si kvalifikaci, o\u017eenil se, rozvedl a znovu zalo\u017eil rodinu. Slovem, b\u011b\u017en\u00fd osud m\u00e9 generace. \u201c <\/span>(Franti\u0161ek Stavinoha, 12. srpna 1992, Nov\u00e9 Vala\u0161sko)
<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span>Franti\u0161ek Stavinoha za\u010dal liter\u00e1rn\u011b tvo\u0159it a\u017e v letech zralosti. V obdob\u00ed let 1960-1970 publikoval zejm\u00e9na soudni\u010dky a fejetony v z\u00e1vodn\u00edch \u010dasopisech, v okresn\u00edm \u010dasopise Kladensk\u00e1 z\u00e1\u0159e, v krajsk\u00e9m den\u00edku Svoboda a v sektorov\u00e9m \u010dasopise Horn\u00edk a energetik.
<\/span><\/span>Roku 1968 debutoval sb\u00edrkou pov\u00eddek Nemilovati se trest\u00e1. P\u0159ed \u201esametovou\u201c revoluc\u00ed vydal dev\u011bt knih, po revoluci dal\u0161\u00edch p\u011bt. Jeho posledn\u00edm d\u00edlem se stal rom\u00e1n o po\u0161\u0165a\u010dk\u00e1ch \u201ePrvn\u00ed stopy v b\u00edl\u00e9m sn\u011bhu\u201c (1993).
<\/span><\/span>\u201e <\/span>Minul\u00fd re\u017eim minul. A za n\u011bkolik eseji<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>tisku \u010di<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>rozhlase m\u011b nikdo nepron\u00e1sledoval, i kdy\u017e budily ve ve\u0159ejnosti jist\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed. Tenkr\u00e1t byli lid\u00e9 skromn\u00ed. Naopak soudruh Fojt\u00edk jednou uchopil h\u016fl za druh\u00fd konec a p\u0159iznal mi ve\u0159ejn\u011b pr\u00e1vo na fantazii a nads\u00e1zku.<\/span> \u201c (Franti\u0161ek Stavinoha, 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1991, Pr\u00e1ce)
<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span>\u201eM\u00e1m r\u00e1d \u017eivot, psan\u00ed, kru\u0161ovickou des\u00edtku<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>na\u0161\u00ed sousedsk\u00e9 hospod\u011b Na Kukl\u00edku. Odpov\u00edm i na to, co nem\u00e1m r\u00e1d, tak tedy blbost. Ciz\u00ed i vlastn\u00ed. Drze se za n\u00ed plaz\u00edm. \u010ctvrt stolet\u00ed jsem f\u00e1ral a m\u00e1lokdy jsem m\u011bl jistotu, \u017ee se do\u017eiju ve\u010dera. Dnes maj\u00ed lid\u00e9 jin\u00e9 starosti. Tu o hol\u00e9 \u017eivobyt\u00ed, tu jak urvat mili\u00f3n. J\u00e1 pat\u0159\u00edm k t\u00e9 prvn\u00ed sort\u011b. A tak se sna\u017e\u00edm ps\u00e1t, co jsem vid\u011bl, za\u017eil, co vid\u00edm, za\u017e\u00edv\u00e1m… Od p\u0159evratu jsem napsal asi \u0161edes\u00e1t fejeton\u016f pro sobotn\u00ed p\u0159\u00edlohy den\u00edku. Chyst\u00e1m se je p\u0159ebrat a uhranout kohosi, aby je vydal. Napsal jsem rom\u00e1n o po\u0161\u0165a\u010dk\u00e1ch a odnesl ho do nakladatelstv\u00ed Nadas, nev\u00edm, zda spat\u0159\u00ed sv\u011btlo sv\u011bta. Chyst\u00e1m se ps\u00e1t \u017e\u00e1dosti o podporu geni\u00e1ln\u00edho, le\u010d jako oby\u010dejn\u011b zneuznal\u00e9ho spisovatele. Cht\u011bl bych se vr\u00e1tit i na Vala\u0161sko, kde je m\u00edsto m\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. \u201c<\/span> (Franti\u0161ek Stavinoha, 15. kv\u011btna 1992, Styl)
<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span>Franti\u0161ek Stavinoha se na rodn\u00e9 Vala\u0161sko, kter\u00e9mu v\u011bnoval t\u0159etinu sv\u00e9 tvorby, proto\u017ee Vala\u0161sko miloval, ji\u017e nevr\u00e1til. V roce 2000 jej postihla leh\u010d\u00ed mozkov\u00e1 c\u00e9vn\u00ed p\u0159\u00edhoda. 9. dubna 2002 poslal Franti\u0161ek Stavinoha dlouh\u00fd dopis sv\u00e9 nete\u0159i Mil\u00e1n\u011b Kuchy\u0148kov\u00e9 ze Vset\u00edna.
<\/span><\/span>V n\u011bm mimo jin\u00e9 napsal: <\/span><\/span><\/span><\/span>\u201eSt\u00e1rnu a blbnu, odch\u00e1zej\u00ed mi kamar\u00e1di z bran\u017ee, ned\u00e1vno um\u0159el Be\u010dta, \u0161\u00e9fredaktor Dikobraza, a jin\u00ed. Dostojevskij, Hemigway, j\u00e1 se tak\u00e9 nec\u00edt\u00edm nejl\u00edp. To u\u017e je v\u00edce ne\u017e dva roky, asi tenkr\u00e1t m\u011b klepla mrtvice. Dva roky si st\u011b\u017euju u doktor\u016f, na logopedick\u00e9 pot\u00ed\u017ee, a z\u00e1vrat\u011b, kr\u010dili ramenama. U obvo\u010fa\u010dky, u internistky, u psychiatrice a nerv\u00ed\u010dky. Nic jsem se nedov\u011bd\u011bl, nikam nebyl posl\u00e1n na vy\u0161et\u0159en\u00ed. A\u017e jsem si<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>Odbarven\u00e9m pr\u00e1vu p\u0159e\u010detl p\u0159\u00edznaky mrtvice, nechal okop\u00edrovat, oml\u00e1til v\u0161em doktork\u00e1m o hlavu a s\u00e1m bez doporu\u010den\u00ed jsem se narval na rentgen hlavy, samoz\u0159ejm\u011b tam byl n\u00e1lez. Zapla\u0165p\u00e1mbu m\u011b to nezkroutilo a neomezilo pohyblivost. Mal\u00e1 magistra m\u011b dod\u00e1v\u00e1 l\u00e9\u010diva a je to lep\u0161\u00ed. Sem tam nap\u00ed\u0161u sloupek do jedin\u00e9ho slu\u0161n\u00e9ho kulturn\u00edho t\u00fdden\u00edku… Ahoj. \u201c
<\/span><\/i><\/span>Kdy\u017e jsme s redaktorem Miroslavem Gracl\u00edkem v roce 2000 p\u0159ipravovali k vyd\u00e1n\u00ed knihu \u201eKulturn\u00ed toulky Vala\u0161sk\u00e9m\u201c, po\u017e\u00e1dala jsem Franti\u0161ka Stavinohu o p\u0159\u00edsp\u011bvek. Poslal mi jej. N\u00e1sledn\u011b jsem v roce 2001, kdy v\u00fd\u0161e uveden\u00e1 kniha vy\u0161la, s panem spisovatelem jednala o v\u00fd\u0161i honor\u00e1\u0159e za jeho text. 27. prosince 2001 jsem od n\u011bj obdr\u017eela n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dopis: <\/span><\/span><\/span><\/span>\u201eMoje drah\u00e1 pan\u00ed doktorko Mikulcov\u00e1, obdivuji Va\u0161i \u0161t\u011bdrost, s n\u00ed\u017e mi nab\u00edz\u00edte ur\u010den\u00ed honor\u00e1\u0159e za m\u016fj p\u0159\u00edsp\u011bvek do Va\u0161\u00ed kn\u00ed\u017eky. Pokud tak postupujete u v\u0161ech autor\u016f, vyjde V\u00e1m ten \u0161p\u00e1s p\u011bkn\u011b draho – v dob\u011b, kdy se soud\u00ed ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm. Samoz\u0159ejm\u011b s \u017e\u00e1dn\u00fdm honor\u00e1\u0159em jsem nepo\u010d\u00edtal, nepo\u010d\u00edt\u00e1m a ani<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>budoucnosti nebudu. Jsem zkr\u00e1tka u\u0161lechtil\u00e9 povahy. Kn\u00ed\u017eku si objedn\u00e1m<\/span> v <\/span><\/span><\/span><\/span>nakladatelstv\u00ed na dob\u00edrku, te\u010dka. <\/span><\/i><\/span>U\u017e ani nev\u00edm, co jsem V\u00e1m poslal, snad to bylo k pou\u017eit\u00ed. Pokud sledujete Obrys-Kmen a \u010detla jste moji pov\u00eddku Kdybych zblbnul, je V\u00e1m jasn\u00e9, co si o sou\u010dasn\u00e9, proklat\u011b n\u00edzko zav\u011b\u0161en\u00e9 <\/span><\/i><\/span>kni\u017en\u00ed kultu\u0159e mysl\u00edm. Up\u0159\u00edmn\u011b gratuluju k v\u00fdsledku i panu Gracl\u00edkovi, dnes vydat solidn\u00ed kn\u00ed\u017eku nen\u00ed sranda. <\/span><\/i><\/span>Srde\u010dn\u011b zdrav\u00edm a a\u0165 V\u00e1s nic nebol\u00ed.<\/span> \u201c
<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span>Knihy Franti\u0161ka Stavinohy jsem \u010detla \u201epovinn\u011b\u201c, proto\u017ee jsem si jej jako autora v\u00e1\u017eila. Ctila jsem jeho realismus, kter\u00fd byl p\u0159\u00edmo\u010dar\u00fd a\u017e bezohledn\u00fd, na hony vzd\u00e1len\u00fd vytv\u00e1\u0159en\u00ed maskot\u016f m\u00edsto lid\u00ed; ale tak\u00e9 na hony vzd\u00e1len\u00fd pesimismu, odsuzuj\u00edc\u00edmu \u010dlov\u011bka k trapn\u00e9mu \u017eivotu i do\u017eivot\u00ed. I jeho drsn\u011bj\u0161\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00ed vyslovuj\u00ed \u010dlov\u011bku d\u016fv\u011bru, proto\u017ee byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee v\u0161ichni lid\u00e9 nos\u00ed na utajen\u00e9m m\u00edst\u011b neuhasiteln\u00e9 sv\u011btlo solidarity. Byl rovn\u00fd a p\u0159\u00edm\u00fd v ka\u017ed\u00e9m \u010dase, tedy i po \u201esametov\u00e9\u201c revoluci se netajil t\u00edm, co se mu nel\u00edbilo, co ho zklamalo. Do konce sv\u00e9ho \u017eivota o tom psal v pov\u00eddk\u00e1ch, sloupc\u00edch a fejetonech.
<\/span><\/span>Franti\u0161ek Stavinoha se na Vala\u0161sko, p\u0159edev\u0161\u00edm do Za\u0161ov\u00e9, r\u00e1d vracel, pravideln\u011b si dopisoval s nete\u0159\u00ed Milanou Kuchy\u0148kovou ze Vset\u00edna, kter\u00e1 s \u00factou st\u0159e\u017e\u00ed str\u00fdc\u016fv odkaz. 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1999 j\u00ed v dopisu k jej\u00edm narozenin\u00e1m mimo jin\u00e9 napsal: \u201e <\/span><\/span><\/span><\/span>Ti p\u0159eju, abys byla furt hezk\u00e1, aby T\u011b netla\u010dily st\u0159ev\u00ed\u010dky a neut\u00edkalo ml\u00edko na plotnu, abys neztratila pen\u011b\u017eenku a nelezli Ti do postele pavouci. To v\u0161echno Ti p\u0159eju k Tv\u00fdm narozenin\u00e1m a to tak, \u017ee up\u0159\u00edmn\u011b. Taksi mysl\u00edm, \u017ee s psan\u00edm u\u017e pomalu kon\u010d\u00edm, z m\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f se stali pas\u00e1ci, prostitutky, podvodn\u00edci a zlod\u011bji a rodi\u010dovrahov\u00e9, to nen\u00ed moje doba a nechce se mi o tom ps\u00e1t, bud\u00ed to ve mn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed odpor ne\u017e re\u00e1ln\u00fd socialismus. \u201c
<\/span><\/i><\/span>V\u00e1\u017eila jsem si Franti\u0161ka Stavinohy za jeho pravdivost a up\u0159\u00edmnost, mnoho let jsem si s panem spisovatelem dopisovala. V jednom z dopis\u016f mi v \u00favodu napsal: <\/span><\/span><\/span><\/span>\u201eNejmilej\u0161\u00edpan\u00ed doktorko, snad nemus\u00edte hned bejt jedovat\u00e1, ale beru. Jednak m\u00e1m jedovatosti r\u00e1d a jednak si v\u00e1\u017e\u00edm Va\u0161\u00ed pozornosti, kdopak se dnes star\u00e1 o liter\u00e1ty. Je\u0161t\u011b tak o Svoru a T\u00fd\u010de. Ani se moc k tomu \u0159emeslu nehl\u00e1s\u00edm…<\/span> \u201c
<\/span><\/span><\/span><\/span><\/i><\/span>Franti\u0161ek Stavinoha se na rodn\u00e9 Vala\u0161sko vracel nejen fyzicky, ale i ve sv\u00fdch d\u00edlech. Rodn\u00e9mu Vala\u0161sku v\u011bnoval prozaickou baladu \u201eJak se slu\u0161\u00ed um\u00edrat\u201c (1975), t\u0159i novely z Vala\u0161ska \u201eVe\u010de\u0159e s vyhl\u00eddkou\u201c (1992), \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u201eP\u00edsni\u010dky s p\u0159\u00edb\u011bhem\u201c (1975), ale p\u0159edev\u0161\u00edm pr\u00f3zu \u201ePobeskydsk\u00e9 pastor\u00e1le\u201c (1983), kter\u00e1 je jeho poutav\u00fdm n\u00e1vratem do \u010dasu d\u011btstv\u00ed, pro\u017eit\u00e9ho na za\u0161ovsk\u00fdch pasek\u00e1ch, v d\u0159ev\u011bn\u00e9 chaloupce, u n\u00ed\u017e rostl velk\u00fd strom, ka\u0161tan nebo o\u0159ech, jak vzpom\u00ednal.
<\/span><\/span>Franti\u0161ek Stavinoha byl \u010dlenem Unie \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f. Roku 1995 mu byla V\u00fdborem n\u00e1rodn\u00ed kultury ud\u011blena Cena Ji\u0159\u00edho Wolkera. V t\u00e9 dob\u011b publikoval u\u017e jen drobn\u00e9 fejetony; nejprve v kladensk\u00e9m tisku, pozd\u011bji na internetov\u00e9 str\u00e1nce liter\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00edlohy Holo novin Obrys- Kmen. Tam mezi sv\u00fdmi d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmi kolegy se c\u00edtil nejl\u00e9pe, nebo\u0165 po roce 1989 se situace pro do t\u00e9 doby ofici\u00e1ln\u00ed autory m\u011bnila. N\u011bkte\u0159\u00ed byli spojov\u00e1ni s upadaj\u00edc\u00ed \u010deskou literaturou normaliza\u010dn\u00edho obdob\u00ed a \u010dten\u00e1\u0159i je odm\u00edtali \u010d\u00edst. Bez \u00favahy se pustili do \u010detby dosud zak\u00e1zan\u00fdch autor\u016f, ani\u017e si byli ochotni p\u0159ipustit, \u017ee v\u0161e, co je zak\u00e1zan\u00e9, nemus\u00ed b\u00fdt kvalitn\u00ed. \u010cas na\u0161t\u011bst\u00ed prov\u011b\u0159il i liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo Franti\u0161ka Stavinohy. Aby mohl po \u201esametov\u00e9 revoluci\u201c vydat knihu, musel si naj\u00edt mecen\u00e1\u0161e. To bylo pro n\u011bj zcela nov\u00e9, ale p\u0159edev\u0161\u00edm nep\u0159ijateln\u00e9 a poni\u017euj\u00edc\u00ed. T\u00edmto zp\u016fsobem vydal t\u0159i tituly: \u201eAnti-\u0160vandrl\u00edk aneb jak to bylo u Soferina\u201c (1991), \u201eVe\u010de\u0159e s vyhl\u00eddkou\u201c (1991) a \u201ePrvn\u00ed stopy v b\u00edl\u00e9m sn\u011bhu\u201c (1993). K vyd\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edho d\u00edla za t\u011bchto podm\u00ednek u\u017e v sob\u011b nena\u0161el dostatek sil. Na ja\u0159e v roce 2004 v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011bl, prod\u011blal n\u011bkolik mozkov\u00fdch p\u0159\u00edhod, ztr\u00e1cel zrak i sluch, obt\u00ed\u017en\u011b hovo\u0159il. V dob\u011b nemoci byl Franti\u0161ek Stavinoha ne\u0161\u0165astn\u00fd, \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 n\u011bkolik kn\u00ed\u017eek v \u0161upl\u00edku, ale nem\u00e1 na jejich vyd\u00e1n\u00ed pen\u00edze ani sponzory.
<\/span><\/span>\u017divotn\u00ed cesta Franti\u0161ka Stavinohy m\u011bla mnoho p\u0159ek\u00e1\u017eek, on s\u00e1m nebyl nav\u00edc jednoduchou osobnost\u00ed. Mnoh\u00e9 na sebe prozradil ve sv\u00fdch d\u00edlech, nap\u0159\u00edklad v knize \u201ePobeskydsk\u00e9 pastor\u00e1le\u201c (1983), kter\u00e1 je vzpom\u00ednkov\u00fdm ohl\u00e9dnut\u00edm na \u010das d\u011btstv\u00ed pro\u017eit\u00fd na vala\u0161sk\u00fdch pasek\u00e1ch u rodn\u00e9 vesni\u010dky Za\u0161ov\u00e1. Mnoh\u00e9 z jeho \u017eivota z\u016fstane utajeno, proto\u017ee je to tak spr\u00e1vn\u011b.
<\/span><\/span>\u017divot v\u00a0datech:
<\/span><\/span>15. 5. 1882 se narodil v Horn\u00ed Be\u010dv\u011b Franti\u0161ek Stavinoha, otec spisovatele Franti\u0161ka Stavinohy.
<\/span><\/span>28. 6. 1885 se narodila v Br\u0148ov\u011b Anna Stavinohov\u00e1 \/roz. Jano\u0161ov\u00e1\/, matka spisovatele Franti\u0161ka Stavinohy.
30.9. 1911 se Franti\u0161ek Stavinoha o\u017eenil se sle\u010dnou Annou Jano\u0161ovou.
8.9. 1912 se man\u017eel\u016fm Franti\u0161ku a Ann\u011b Stavinohov\u00fdm narodila dcera Marie.
31.7. 1914 narozen\u00ed syna Karla.
<\/span><\/span>11. 12. 1916 narozen\u00ed dcery Anny.
<\/span><\/span>20. 9. 1919 narozen\u00ed dcery Emilie, kter\u00e1 um\u00edr\u00e1 29. 5. 1926 ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch sedmi let.
<\/span><\/span>5. 2. 1922 narozen\u00ed syna Bla\u017eeje.
<\/span><\/span>28. 11. 1924 narozen\u00ed dcery Cecilie.
10.7. 1928 narozen\u00ed syna Franti\u0161ka Stavinohy, publicisty a spisovatele.
<\/span><\/span>15. 7. 1928 Franti\u0161ek je pok\u0159t\u011bn (dost\u00e1v\u00e1 jm\u00e9no Josef), jeho kmotry p\u0159i k\u0159tu jsou Josef a Aloisie Jano\u0161ovi z Poli\u010dn\u00e9.
<\/span><\/span>28. 7. 1942 Franti\u0161ek je bi\u0159mov\u00e1n ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed (dost\u00e1v\u00e1 jm\u00e9no Jaroslav).
<\/span><\/span>1942 kon\u010d\u00ed m\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu ve vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed.
<\/span><\/span>1950 za pobu\u0159ov\u00e1n\u00ed odsouzen k p\u011bti m\u011bs\u00edc\u016fm trestu v\u011bzen\u00ed.
<\/span><\/span>3.3. 1951 rodina Stavinohov\u00e1 se st\u011bhuje ze Za\u0161ov\u00e9 do \u017diliny u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna.
<\/span><\/span>1953 Franti\u0161ek Stavinoha podepisuje p\u011btilet\u00fd \u00favazek pr\u00e1ce v hornictv\u00ed.
<\/span><\/span>19?? se poprv\u00e9 \u017een\u00ed (n\u00e1sledoval rozvod).
<\/span><\/span>19?? se st\u00e1v\u00e1 otcem dcery Jitky.
<\/span><\/span>1969 se podruh\u00e9 \u017een\u00ed.
<\/span><\/span>1972 se st\u00e1v\u00e1 otcem druh\u00e9 dcery Jarmily.
<\/span><\/span>1968 vyd\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed knihu \u201eNemilovati se trest\u00e1\u201c.
<\/span><\/span>1975 ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f za\u010d\u00edn\u00e1 pracovat v povrchov\u00e9m provozu.
<\/span><\/span>1980 se st\u00e1v\u00e1 spisovatelem na voln\u00e9 noze.
<\/span><\/span>1983 odch\u00e1z\u00ed do d\u016fchodu.
<\/span><\/span>1994-1998 v Kladn\u011b je \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva.
<\/span><\/span>1994 mu byla V\u00fdborem n\u00e1rodn\u00ed kultury ud\u011blena Cena Ji\u0159\u00edho Wolkera.
<\/span><\/span>2004 v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011bl.
<\/span><\/span>8. 4. 2006 v nedo\u017eit\u00fdch 78 letech v Kladn\u011b um\u00edr\u00e1.
<\/span><\/span>13.4. 2006 se v \u00fazk\u00e9m rodinn\u00e9m kruhu kon\u00e1 posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed s Franti\u0161kem Stavinohou v Kladn\u011b, kde jsou ulo\u017eeny jeho ostatky.
<\/span><\/span>Marie MIKULCOV\u00c1
\"\"
<\/span><\/b><\/span><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Vzpom\u00ednku na v\u00fdro\u010d\u00ed umrt\u00ed na\u0161eho rod\u00e1ky Franti\u0161ka Stavinohy sepsala Marie Mikulcov\u00e1 … d\u011bkujeme!<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":4941,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[49,39,43],"tags":[62,52],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6631"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6631"}],"version-history":[{"count":3,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6631\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7437,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6631\/revisions\/7437"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4941"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6631"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6631"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6631"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}